Fed v Richmondu přináší rozhovor s vědcem Antonem Korinkem zaměřený na umělou inteligenci, její potenciál a praktické aplikace. Korinek „se už jako teenager vyrůstající v Rakousku sám naučil programovat, studoval neuronové sítě… Myslel si, že jeho budoucnost spočívá v přírodních vědách, ale když se dostal na vysokou školu, vydal se jinou cestou. Vystudoval ekonomii.“ Zpočátku se ve svém výzkumu zaměřoval na finanční krize, v posledním desetiletí svou pozornost zaměřil výhradně na AI. Spojil tak svou dřívější práci v IT s ekonomií.
Korinek na úvod vyprávěl o tom, že kolem roku 2010 si začal uvědomovat významu pokroků v umělé inteligenci. „V roce 2015 byly dostupné modely umělé inteligence stále velmi úzce zaměřené, byly dobré pro velmi specifické věci. Pokud byste prováděli třeba empirickou analýzu zahrnující obrázky, pak by vám už tehdy umělá inteligence velmi pomohla. Ale třeba v ekonomickém výzkumu ne. Až s příchodem univerzálních velkých jazykových modelů LLM jsem začal umělou inteligenci začleňovat do svých výzkumných prací,“ uvedl expert. A pokračoval:
„Jakmile se tyto LLM objevily, rychle jsem si uvědomil, jak důležité budou… Rozhodl jsem se zaměřit na dvě hlavní kategorie. První z nich jsou všechny zajímavé a důležité ekonomické otázky, které pokrok v umělé inteligenci vyvolává. Zejména to, jak lze AI využít pro široce sdílenou prosperitu. A druhou kategorií je následující: Tyto modely jsou již nyní hodně výkonné a dá se očekávat, že budou ještě výkonnější. Nakonec mohou zastínit většinu našich kognitivních schopností. Jak si pak být jistý, že je dovedu skutečně plně využít?“
Nyní Korinek podle svých slov používá AI ve všech fázích svého výzkumného procesu. „Začíná to nápady, brainstormingem. Hodně AI používám jako asistenta při psaní. Dávám jí základní body a nechávám ji napsat několik odstavců na jejich základě… Zhruba od podzimu 2024 se nejnovější generace modelů stala velmi výkonnou při provádění formálních matematických výpočtů, což mi ušetřilo spoustu času.“ Podle experta se už také stírá hranice mezi fungováním AI a programováním. „V některých případech umělá inteligence program sama napíše a poté ho spustí… Já pak můžu řídit, kam celkově směřuje na vyšší úrovni v našem přirozeném jazyce. Tomu se říká vibe programování.“
Korinek si také myslí, že „pokud si ekonomové uvědomí, že něco je užitečné, nebudou tomu klást mnoho překážek. Nicméně je důležité si uvědomit, že s těmito nástroji musíme být opatrní, protože někdy způsobují chyby. Je třeba na ně dohlížet. Je to trochu jako pracovat s výzkumnými asistenty. Také bychom nepřijali všechno, s čím přijdou, bez toho, abychom to zkontrolovali. A totéž platí pro naše modely umělé inteligence.“ Není ale možné, že spoléhání se na AI nakonec oslabí naše vlastní schopnosti uvažování?
Na tuto otázku Korinek odpověděl, že „existuje mnoho věcí, které nebudeme potřebovat stejným způsobem jako doposud. Už teď nemusíme tolik počítat v hlavě, protože máme kalkulačky. S tím, jak se umělá inteligence zlepšuje, převezme více aspektů naší kognitivní práce. Nyní cvičíme v posilovně, protože přirozená fyzická námaha už není součástí naší práce. Možná také budou existovat věci, které budeme chtít podobně procvičovat tak, aby naše mozky v těchto oblastech neatrofovaly.“
Jak může AI ovlivňovat ekonomiku včetně trhu práce? Viz druhou část rozhovoru. Tam mimo jiné Korinek hovoří o malé pravděpodobnosti toho, že jeho děti „zažijí stejný trh práce nebo stejný svět, v jakém jsme vyrůstali my. Svět, kde ukončíte vysokou školu ve 22 letech a poté vstoupíte na trh práce. Velmi pochybuji, že taková cesta bude našim dětem k dispozici.“