Vlastníci sítí v oblasti energetiky, vodohospodářství či telekomunikací využívají běžně při svém podnikání cizí nemovitosti, zejména pozemky. Současná právní úprava velí, že nově budovaná infrastruktura má být založena na smlouvách uzavřených mezi vlastníky sítí a dotčených nemovitostí (byť zákon někdy připouští i vyvlastnění).

Nemalá část sítí však byla vybudována za minulého režimu, kdy právní řád zvýhodňoval státní organizace budující infrastrukturu před soukromými vlastníky pozemků. Věcné břemeno tehdy vznikalo ze zákona, okamžikem vzniku infrastruktury, a nezapisovalo se do katastru nemovitostí.

Plýtvání penězi, nebo rozumný krok?

Stará omezení dnes proto v katastru nemovitostí nejsou zachycena. Jejich existence je ale pro vlastníky sítí ve většině případů naprosto nezbytná, aby mohli dané infrastruktury provozovat. Logická otázka proto je, zda by měli vlastníci sítí, které dosud v katastru nemovitostí zachyceny nejsou, tento stav napravit.

V situaci, kdy vlastníkovi sítě nedělá její provozování na cizích nemovitostech problém, se to může jevit jako zbytečné plýtvání finančními prostředky a časem. Je to ale krátkodobý pohled. Nijak výjimečné jsou totiž v praxi právní spory, kdy vlastníci nemovitostí právo vlastníků sítí na jejich umístění popírají. Stejně tak se brání jejich provozu, opravám a podobně.  

V případě takového sporu se vlastník sítě dostává do komplikované situace. Je to totiž on, kdo musí prokazovat existenci věcného břemene proti subjektu s právě opačnými zájmy. Netřeba dodávat, že mnohdy dlouhotrvající spor s sebou nese nemalé náklady, a to i v důsledku omezené možnosti danou síť provozovat či opravovat.  

Proto bych promítnutí zákonných věcných břemen do katastru nemovitostí kvůli právní jistotě doporučil. Zachycení věcného břemene v katastru nemovitostí má totiž tu výhodu, že vlastník sítě v případě sporu předloží soudu výpis z veřejnoprávní evidence, který existenci věcného břemene prokazuje. Vlastník zatížené nemovitosti bude mít tím pádem významně těžší pozici při argumentaci, že věcné břemeno neexistuje.

Promítnutí zákonných věcných břemen do katastru nemovitostí by nemělo být nijak náročné (samozřejmě za předpokladu, že existuje příslušná dokumentace). Výhodou je, že se jedná o takzvané záznamové řízení (jde o věcná břemena vzniklá ze zákona), jehož účastníkem je pouze vlastník infrastruktury, nikoli vlastník nemovitosti. K záznamu by mělo stačit předložení geometrického plánu zachycujícího skutečné umístění infrastruktury a prokázání, že příslušná infrastruktura vznikla v souladu s tehdy platnými právními předpisy.

Při promítnutí věcných břemen do katastru nemovitostí nejde jen o výhodnost kvůli jednodušší pozici v případném sporu. Povinnost zapsat dosud nezaznamenaná věcná břemena do katastru nemovitostí obsahuje i energetický zákon, který stanovuje lhůtu nejpozději do konce roku 2017. Dříve ji obsahoval i zákon o telekomunikacích, ale tato povinnost byla na základě iniciativy telekomunikačních společností s odkazem na přílišnou nákladnost později vypuštěna. Nelze ale vyloučit, že ji v budoucnu zákon uloží i ostatním vlastníkům sítí. Na rozdíl od řady jiných požadavků našich zákonodárců by totiž tento nepostrádal svůj smysl.