Podle OECD byla v březnu míra inflace napříč rozvinutými ekonomikami na své nejnižší úrovni za posledních 38 let. Spotřebitelské ceny třiceti členských zemí OECD vzrostly během dvanácti měsíců konče 31. březnem o 0,9 %, což je nejnižší úroveň od roku 1971. Oproti tomu ještě v červenci 2008 byla míra inflace v rámci zemí OECD na úrovni 4,8 %, což bylo nejvýše za uplynulých 11 let.
Poslední vývoj tak spíše podporuje názor, že hlavní hrozbou pro světovou ekonomiku zůstává deflace - tj. situace, v níž dochází k absolutnímu poklesu cenové hladiny. Zatímco krátkodobá deflace není v principu problematická - je dobrou zprávou pro spotřebitele (ale ne pro výrobce, jimž tlačí na marže), pád do deflační spirály je negativní zprávou pro ekonomiku celou – obvykle mimo jiné zvyšuje nejistotu, ovlivňuje alokaci kapitálu a bohatství mezi dlužníky a věřiteli, atd. Masivní monetární stimulace ekonomiky USA a některých dalších rozvinutých zemí ale přesto zvyšuje pravděpodobnost budoucí rostoucí inflace (pokud se podaří oživit světovou ekonomiku), či dokonce stagflace (pokud se jí na reálné straně nepodaří oživit, či např. opět prudce vzrostou ceny komodit) - kombinace vysoké inflace a stagnace ekonomiky. A jak ukazuje právě vývoj v zemích OECD od června minulého roku do března 2009, situace se mění relativně rychle.
Uvedené dilema ohledně budoucího vývoje cen platí i pro jednotlivé země – již nyní jsou rozdíly v rámci OECD znatelné. V této chvíli Island nadále drží zdaleka nejvyšší roční míru inflace na 15,2 %, zatímco Irsko je na opačném konci s cenami klesajícími o 2,6 %. Ceny byly podle zprávy OECD také nižší, než o rok dříve v Japonsku, Portugalsku, Španělsku, Švýcarsku a USA.