Brusel (zpravodaj ČTK) - Účet za nedávnou finanční krizi v Evropské unii by mohl dosáhnout až 814 miliard eur, tedy 21,2 bilionu korun. Číslo zahrnuje veškeré závazky, které jsou spojené s problémy finančních institucí a které by mohly mít dopad na dluhy a rozpočtové deficity členských států EU. Česku žádné platby nehrozí. Vyplývá to ze statistiky, kterou dnes vůbec poprvé zveřejnil Eurostat. Objem českého rozpočtu se v posledních letech pohybuje kolem bilionu korun ročně.
Veškeré závazky však neodpovídají reálným dopadům do státních rozpočtů v loňském roce. Ty jsou podstatně menší a v eurozóně činí 3,3 miliardy eur (85,8 miliardy eur), což odpovídá zhruba 0,04 procenta HDP. V celé Evropské unii se finanční "injekce" do bank projevila v rozpočtu 9,2 miliardy eur (239 miliard korun) na výdajové stránce, což odpovídá 0,07 procentům HDP.
Vůbec první detailní statistika k dopadům finanční krize do rozpočtů odhalila, že krize nejvíc postihla Velkou Británii a Irsko. Tamní celkové závazky spojené s problémy bank dosahují celkem 652 miliard eur (téměř 17 bilionů korun), což je značný podíl na celkových závazcích v unii.
Celkem 12 členských států EU finanční krize podle Eurostatu nepostihla vůbec a pro vládu neznamenala žádné výdaje. Mezi těmito zeměmi jsou i Česko a Slovensko.
Rozpočtové deficity však rostou napříč EU, přestože v současnosti nemají vliv ani tak finanční "injekce", ale především výpadky příjmů států během hospodářské krize. Zatímco ještě v roce 2007 byl průměrný rozpočtový deficit v eurozóně 0,6 procenta HDP, což bylo vůbec nejméně za posledních 30 let, o rok později to byla již dvě procenta HDP. Stejný trend postihl i celou evropskou sedmadvacítku, kde průměrný rozpočtový schodek vzrostl z 0,8 procenta na 2,3 procenta.
Spolu s rozpočtovými deficity roste i celkový dluh. V roce 2007 činil v eurozóně v průměru 66 procent HDP a v roce 2008 již 69,3 procenta HDP. V celé EU vzrostl z 58,7 procenta HDP na 61,5 procenta HDP. Za povšimnutí stojí skutečnost, že podle stanovených rozpočtových pravidel v unii by celkový dluh u členského státu neměl překročit 60 procent HDP. Tuto hranici však v loňském roce překročilo celkem devět členských států EU, přičemž zdaleka nejvíce peněz dluží Itálie (105,8 procenta HDP).
Případné závazky spojené s finanční krizí v jednotlivých státech EU
| Belgie |
35,8 |
| Bulharsko |
0 |
| Česko |
0 |
| Dánsko |
0 |
| Německo |
66,3 |
| Estonsko |
0 |
| Irsko |
352,7 |
| Řecko |
0,002 |
| Španělsko |
0 |
| Francie |
34,6 |
| Itálie |
0 |
| Kypr |
0 |
| Lotyšsko |
0 |
| Litva |
0 |
| Lucembursko |
0 |
| Maďarsko |
0 |
| Malta |
0 |
| Nizozemsko |
2,7 |
| Rakousko |
7,0 |
| Polsko |
0 |
| Portugalsko |
1,8 |
| Rumunsko |
0 |
| Slovinsko |
0 |
| Slovensko |
0 |
| Finsko |
0,1 |
| Švédsko |
13,6 |
| Velká Británie |
299,6 |
| Eurozóna |
501,0 |
| EU 27 |
814,2 |
Pozn.: žádné závazky u některých členských států nemusí znamenat, že stát neměl s finanční krizí žádné výdaje. U Česka a dalších 11 zemí tomu však tak je.