Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, který již dvakrát hlasoval pro další snížení úrokových sazeb, vidí i před prosincovým měnovým jednáním prostor pro jejich snížení, pokud si takový krok vyžádají deflační rizika. „Očištěná inflace zůstane blízko nuly po většinu roku 2010 a obavy z deflace jsou tedy jistě relevantním faktorem,“ citují Financial Times guvernéra ČNB. Referenční úroková sazba 2T repo na úrovni 1,25 procenta je podle Tůmy stále „relativně vysoko“ a guvernér proto věří v přetrvávající prostor pro manévr směrem k dalšímu uvolnění.
Tůma pro Financial Times připomněl, že Česká republika již v minulosti negativní inflaci zaznamenala a to v roce 2003, avšak dopředu bylo jasné, že situace je přechodná. Nyní podle Tůmy však existuje reálná obava, že ekonomika upadne do deflace. „Základní scénář pro inflaci počítá s jejím vývoje v roce 2010 blízko našeho inflačního cíle na úrovni 2 procent, avšak s podporou zvýšení u DPH. Pokud se na inflaci podíváme po očištění o tento dopad, měla by být blízko nule, obava o deflaci je proto relevantní,“ uvedl Tůma. “Kdybyste se mě před třemi čtyřmi roky zeptali, zda si umím představit situaci, kdy ekonomika bude klesat ročním tempem čtyři procenta a já budu relativně spokojen, bezpochyby bych vám nevěřil. Ale je pravdou, že v relativních vztazích si česká ekonomika stojí poměrně dobře,” dodal Tůma.
Dopad krize na reálnou ekonomiku v ČR je podle Tůmy logický vzhledem k míře její otevřenosti. Krize se podle Tůmy stala testem monetární politiky a inflačního cílení a také vztahů mezi tuzemskými pobočkami bank a jejich zahraničními mateřskými společnostmi. „Jsem přesvědčen, že monetární politika a cílení inflace si v první takto extrémní situaci dokázaly udržet kredibilitu,“ řekl Tůma.
Tůma znovu zopakoval, že tuzemský bankovní sektor je v dobré kondici, ačkoli tlak bezpochyby bude pokračovat a to jak u firem, tak domácností a lze očekávat další selhání. “Domácnosti pocítí v nejbližších měsících další stres a bankovní sektor bezpochyby bude muset vytvářet další rezervy na špatné úvěry,” připouští Tůma. Počet úvěrových selhání podle Tůmy vzrostl relativně rychle ve firemním sektoru, zatímco u domácností je vývoj více postupný. (Podle dříve zveřejněných dat podíl špatných úvěrů v tuzemském bankovním sektoru dosahuje 5 procent.) U selhání korporátních úvěrů proto ČNB očekává vrchol dříve, než u domácností, kde bude růst pokračovat skrze celý rok 2010. Banky podle guvernéra disponují dostatečným kapitálem na pokrytí těchto ztrát bez jakékoli vládní intervence. “
ČNB pro rok 2010 očekává růst HDP tuzemské ekonomiky o 1,4 procenta a v roce 2011 pak o 2,2 procenta. “Očekávám, že si uržíme tempo růstu nad vyspělejšími ekonomikami Evropy o jeden až dva procentní body výše,” uvedl Tůma. Vzhledem k postavení České republiky bude podle něj muset ČNB být jednou z prvních centrálních bank, která započne s “exit strategií”. “Země s ratingem na stupni AAA typu Francie či Velké Británie budou schopny si půjčovat po delší čas při vyšší úrovni deficitu. My si na rozdíl od nich nebudeme schopni půjčovat za rozumných nákladů při 10 až 15 procentech rozpočtového deficitu a dluhu na úrovni 60 až 70 rpocent produktu,” upozornil Tůma. Je proto pro aktuální vládu vysoce rozumné šlápnou na brzdu růstu výdajů, podotkl Tůma vzhledem k fiskálnímu vývoji, který jej zneklidňuje.
“Fiskální pozice ČR se přechodně zlepšila v letech 2005 až 2007, avšak pouze díky vyšším než očekávaným příjmům a robustnímu růstu tuzemské ekonomiky. Růst byl přerušen a problémy jsou zpět,” říká Tůma. Faktem podle Tůmy je, že úroveň strukturálního deficitu je nyní vyšší než v minulosti a podíl mandatorních výdajů velmi vysoký. “Zdá se, že všichni akceptujeme neudržitelnost penzijního systému a úpravy vyžadující odložení odchodu do penze či snížení poměru penzí k průměrnému platu,” říká Zdeněk Tůma. Stabilizace veřejných rozpočtů podle něj není myslitelná bez zásahů na obou straných rozpočtu, což znamená zásah do daní i výdajů.
(Zdroj: Bloomberg, FT, ČNB)