Jedním z častých investičních omylů je domněnka, že jen proto, že firmy či státy rychle rostou, budou poskytovat vysokou návratnost. Druhou stranou každého investičního rozhodnutí totiž musí být valuace: Pokud silný růst vidí každý, vysoká návratnost je minulostí.
V případě rozvíjejících se trhů je jistě pravdou, že rostou rychle. Pro investory ale není otázkou, zda má Čína či Brazílie lepší vyhlídky než Evropa nebo Spojené státy. Otázkou je, jestli se tento prospekt již odrazil v cenách. Poměr cen a dosažených zisků se v rozvíjejících se ekonomikách blíží hodnotám v ekonomikách rozvinutých, ale stále je mírně nižší. Optimisté to vysvětlují tak, že tyto trhy jsou levné. Politické riziko je podle mnohých vyšší na západě než v Asii či Latinské Americe. Pravdou je ale to, že Kanada má nulové riziko vojenského převratu, zatímco v Chile panuje komunistická diktatura. Samozřejmě, politické riziko je v rozvíjejících se ekonomikách nižší, než tomu bylo dříve. Stále je ale vyšší, než v rozvinutých ekonomikách.
Diskont spojený s vyšším rizikem by mohl být vyvážen dostatečně silným růstem zisků. Investoři doufají, že se tak stane díky ekonomickému boomu rozvíjejících se ekonomik. Výzkum ale bohužel ukazuje, že země dosahujícího silného růstu nemusí vykazovat lepší zisky. Výzkum provedený London Business School ukazuje, že od roku 1900 byla návratnost akcií v USA upravená o inflaci asi třikrát vyšší než návratnost italských akcií, přesto, že italský HDP na hlavu rostl mnohem rychleji. Britské akcie měly zase mnohem vyšší návratnost než akcie z rychle rostoucích ekonomik, jako bylo Japonsko či Francie.
Silný příliv kapitálu do rozvíjejících se ekonomik ukazuje na víru investorů v to, že jejich sázka na růst se jim vyplatí. Měli by být opatrní.
(Zdroj: FT)