V souvislosti s vizemi ohledně nových technologií jsem tu už párkrát psal, že se možná nacházíme v unikátní době. Ne kvůli tomu, že tyto vize jsou docela revoluční. Ale kvůli tomu, jak na ně reaguje akciový trh. Nová doba?
Co si pamatuji, tak se u akciových trhů hovoří o jejich přílišném zaměření na krátké období. Tedy na to, jaké jsou zrovna čtvrtletní výsledky, jaký poskytuje firma výhled pro čtvrtletí další a podobně. Zrovna včera jsem tu ale ukazoval jednu známku, že tu možná došlo ke znatelné změně. Konkrétně šlo o výrazné odpoutání očekávaných zisků a zisků dosažených za posledních 12 měsíců v IT sektoru. Tedy sektoru s novými techno-vizemi nejpropojenějšímu (i když to má své finesy – viz onen včerejší článek).
Je tedy možné, že síla zvažovaného potenciálu AI a spol. vede investory k pohledu do vzdálenější budoucnosti a odklonu od toho, co se zrovna děje nyní. Svým způsobem by se tak naplnil přístup typu „koupit a na pár let zapomenout, že existuje nějaký trh“. Který ale mimochodem z pohledu hodnotového investora vyžaduje nákup za cenu nepřevyšující hodnotu. Ta se ale na druhou stranu zejména ve zlomkovějších dobách odhaduje jen dost volně, pokud to vůbec smysluplně jde.
Dnes tím vším směřuji k následujícímu vyloženě nefundamentálnímu grafu, ve kterém ukazuje pohyb amerického akciového indexu a indexu likvidity, daného zejména změnou rozvahy centrální banky, tedy Fedu:
Zdroj: Twitter
Relativně často lze zaznamenat názor, že likvidita nafukuje ceny akcií, či je naopak posílá dolů podle toho, kolik jí na trzích zrovna je. V minulosti jsem tu několikrát vyjadřoval určitou skepsi proti takovému příliš zjednodušenému pohledu. Vezměme třeba následující: Fed může od soukromého sektoru kupovat krátkodobé dluhopisy a dávat mu za ně rezervy (tedy likviditu). Ale čím krátkodobější dluhopisy jsou, o to větším substitutem „likvidity“ jsou. A naopak. Je tedy z hlediska nějaké dodatečné likvidity něco úplně jiného, pokud si Fed s bankami přehazuje hodně krátkodobé, či hodně dlouhodobé dluhopisy.
I kdybychom pak měli nějaké skutečně dobré měřítko likvidity, ona sama cenami na trhu nehýbe. Někdy to přirovnávám k nádrži plné levného benzínu. Může vybízet k delší cestě, či rychlejší (méně úsporné) jízdě. Ale na plyn nešlape. Vybavuje se mi v této souvislosti i ono „pane učitel, vy jste študovanej člověk, dyk vy víte, že to uhlí nemá nožičky“. Likvidita zase nemá ručičky, aby posílala nákupní, či prodejní příkazy. Tak či onak, ukazuje, že ani klesající likvidita (ani krátkodobě slabší zisky) akciím v růstu nebrání. Nová doba ve které rozhodují dlouhodobé vize? Možná ano, ale to nic neříká o vizích samotných.