Jak si budeme vydělávat v roce 2040? Tento článek prezentuje čtyři scénáře pro ekonomiku Nizozemí, základním rozlišujícím faktorem je rozvoj technologií. Mnohé z uvedeného lze aplikovat i na zbytek Evropy.
Při tvorbě scénářů byla v úvodu uvedená otázka rozdělena na dvě části: Kdo si bude vydělávat a kde to bude? Lidé jsou vnímáni z pohledu svých rolí jako zaměstnanců, města z pohledu produkce, která v nich probíhá. Hlavní charakteristiky pracujících a velikost a struktura měst budou dány rozvojem technologie. Následující obrázek ukazuje možnosti týkající se rozdělení jednotlivých úkolů v zaměstnání, tedy míru specializace (vodorovná osa) a možnosti týkající se velikosti měst (vertikální osa):
Zdroj: The Netherlands of 2040
Zaměstnanci mohou být vysoce specializovaní a budou vynikat v určité oblasti. Míru specializace jednotlivých měst pak budou určovat s ní spojené náklady. Jako současný příklad takového města lze uvést Detroit. Nebo mohou být zaměstnanci všeumělové, kteří budou s využitím celosvětově dostupných znalostí a dovozů vyrábět hlavně pro místní trh. Současnými příklady měst s tímto typem produkce jsou New York, Londýn či Amsterodam. Ve všech scénářích se přitom důležitost měst zvyšuje. První možností je, že budou relativně malá, hustě rozmístěná. Druhou je vznik omezeného počtu vysoce koncentrovaných měst. Kombinací uvedeného jsou následující možnosti:
Ve městech talentu (v grafu Talent Towns) je klíčový talent a dokonalost. Důležité je dokonalé spojení jednotlivých měst, vazby mezi lidmi a jednotlivými místy se budou rychle měnit. Zaměstnanci musí být ve své specializaci výborní a musí být flexibilní ohledně změny pracovního místa; předpokladem je odpovídající vzdělání. Talentová města jsou místa příležitostí, které je třeba využívat.
V kosmopolitních centrech (Cosmopolitan Centres) dominuje ve velkém rozsahu využívaná specializace. Nutné je vzdělávání zaměřené na dokonalost. Nevýhodou je nejistota a náklady spojené s přechodem na jiný typ produkce. Pokud daná specializace přestane vyhovovat, poznamená to celé město. Tato centra jsou extrémem, kde se budou střídat období velké prosperity a hluboké recese.
V rovnostářských společnostech (Egalitarian Ecologies) platí, že co je malé, to je hezké. Ve městech střední velikosti probíhá široké spektrum činností. Pracující jsou dobře připraveni na negativní šoky, protože jsou schopni rychle měnit zaměstnání. Přestože je průměrný výkon na rozumné úrovni s nízkou volatilitou, tato města z technologického pokroku netěží. Jde o svět stability a slušné prosperity.
Pro metropolitní trhy (Metropolitan Markets) je rozhodující velikost. Firmy, zaměstnanci a jejich aktivity jsou koncentrované do několika extrémně velkých měst. Příležitosti pro menší města jsou omezené, protože ekonomická aktivita se stahuje do velkých měst. Věda z této velikosti těží a bude schopna přicházet s novými technologiemi, které se ve společnosti široce rozšíří. Konkurence firem se omezí na místní trhy, mezinárodní konkurence bude omezena. Jde o svět prosperity pro vítěze a zoufalství pro regiony, které zůstanou pozadu.
Uvedené je výtahem z článku „The Netherlands of 2040”, jehož autory jsou George M. Gelauff, Baster Weel a Albert van der Horst.
(Zdroj: VOX)