Eurozóna: Ceny rostou již třetí měsíc za sebou, nezaměstnanost překvapivě poklesla

Spotřební ceny v eurozóně podle očekávání rostou již třetí měsíc za sebou, zatímco míra nezaměstnanosti v lednu nečekaně klesla pod 10% úroveň, informoval dnes Evropský statistický úřad (Eurostat).

Meziroční míra inflace v únoru zrychlila na 2,4 procenta z lednových 2,3 procenta. Výsledek je v souladu s očekáváním trhů. Za vyšší inflací, jež se nachází nad takzvaným inflačním cílem Evropské centrální banky ve výši dvou procent, stojí především růst cen energií. Nejistota, kterou podněcují nepokoje na severu Afriky a Blízkém východě, panuje zejména na trzích s ropou.

Ekonomové nicméně očekávají, že se zvyšováním úrokových sazeb Evropská centrální banka začne až na konci letošního roku. Růst cen by totiž již neměl v příštích měsících zrychlovat, ale měl by se postupně vracet na úroveň inflačního cíle. "Prozatím zůstáváme u přesvědčení, že Evropská centrální banka začne postupně zvyšovat úrokové sazby až ve 4. čtvrtletí letošního roku. Nicméně existuje riziko, že by k tomuto kroku mohla přistoupit dříve," řekl Howard Archer ze společnosti IHS Global Insight. Podle ekonomů je ovšem ECB současnou situací znepokojená a lze očekávat, že její šéf Jean-Claude Trichet se v tomto smyslu vyjádří o po zasedání rady centrální banky, které se koná ve čtvrtek. "Inflace není zase tak vysoko, jak někteří očekávali. Ale je dostatečně vysoko, aby Trichet zvolil poněkud razantnější tón," uvedl Martin Van Vliet z ING. Podle něj jde o opakování situace z roku 2005, kde rovněž několik měsíců trvalo, než se ECB odhodlala ke zvýšení úrokových sazeb. "Pořád se přikláním k tomu, že zvednou sazby na konci podzimu," dodal.

Nezaměstnanost v lednu klesla v eurozóně i v celé Evropské unii. Zatímco v prosinci u unijních států platících eurem dosahovala deseti procent, v lednu se snížila na 9,9 procenta. U "sedmadvacítky" poklesla z 9,6 procenta na 9,5 procenta, informoval novináře Eurostat.

Podle jeho odhadu bylo v EU v lednu více než 23 milionů lidí bez práce, z toho necelých 16 milionů připadlo na eurozónu. Proti prosinci nicméně jejich množství pokleslo v "sedmadvacítce" o 43.000 a v eurozóně o 72.000.

Letošní lednová nezaměstnanost je nižší, než tomu bylo ve stejném období před rokem, kdy činila deset procent. V celé EU je její výše stejná jako loni.

Hlavní evropský ekonom IHS Global Insight Howard Archer sice čísla o nezaměstnanosti v eurozóně přivítal, současně ale podotkl, že nějaké zásadnější zlepšení na trhu práce zatím zůstává pro nejbližší dobu nepravděpodobným. "Očekáváme, že ekonomické aktivy eurozóny budou v příštích měsících relativně utlumené," řekl s tím, že za tím je třeba hledat třeba přísnější fiskální politiku v regionu. Připomněl škrty ve veřejném sektoru plánované na letošní rok v řadě zemí. Předpokládá proto, že kolem deseti procent se míra nezaměstnanosti bude pohybovat po většinu letošního roku. Postupně začne klesat až později během roku a hlavně v roce 2012.

Tradičně nejnižší nezaměstnanost hlásí Nizozemsko s Rakouskem (obě shodně 4,3 procenta), zatímco na opačném pólu také už tradičně figurují Španělsko (20,4 procenta) s Lotyšskem (18,3 procenta ve třetím čtvrtletí 2010). V Česku byla míra nezaměstnanosti v lednu podle Eurostatu 7,5 procenta, což je osmé nejnižší číslo v EU.