Dluhové problémy v eurozóně se nadále stupňují a zhoršení výhledu na udržení nejvyššího ratingu Německa, Nizozemska a Lucemburska od Moody’s je jasnou známkou toho, že i země jádra měnové unie budou v rostoucí míře pociťovat dopady krize. „Bereme-li v úvahu zvyšující se neochotu poskytovat dodatečnou pomoc Řecku a problémy Atén v otázce zavádění programů na konsolidaci rozpočtu, zvyšujeme námi předpokládanou pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny v příštím roce až roce a půl na zhruba 90 procent z dříve odhadovaných 50 až 75 %, přičemž se domníváme, že nejpravděpodobněji k tomu dojde během následujících dvou až třech čtvrtletích…,“ uvádějí analytici v červencové zprávě o globálním hospodářském výhledu. Ekonomická prognóza je přitom založena na předpokladu „Grexitu“ k 1. lednu roku 2013. Autorem termínu „Grexit“, zkracujícího „Greek exit“, je právě hlavní ekonom Willem Buiter, bývalý člen měnového výbor Bank of England.
„Náš základní scénář počítá s dlouhodobě slábnoucí ekonomikou a napětím na finančních trzích periferních zemí, které vyústí v další recesi v celé eurozóně v tomto i příštím roce,“ uvedl Buiter. Recese v Řecku přitom bude v obou letech velmi hluboká a rok 2013 bude již pátým rokem prudkého poklesu HDP země, uvádí . Toto přesvědčení podle ní zesiluje fakt, že věřitelské země nadále odolávají tlaku na zmírnění podmínek záchranných programů, zatímco řecké vládě se absolutně nedaří postupovat v hlavních oblastech, jimiž jsou cíle deficitu rozpočtu a reformy na nabídkové straně.
Pravděpodobný odchod Řecka z měnové unie ale není jediným problémem, kterému budou muset evropští politici v příštích měsících čelit, varuje . „I s ohledem na pomoc přislíbenou španělským bankám, nadále předpokládáme, že jak Španělsko, tak Itálie pravděpodobně budou potřebovat určitou formu záchrany ještě do konce roku.“ V případě Španělska by se však dodatečné podmínky spojené s potenciální přímou pomocí Madridu neměly příliš odchýlit od již vyjednaných v souvislosti s injekcí bankovnímu sektoru. reviduje odhad poklesu španělského HDP v letošním roce vzestupně (+0,3 %) na -1,8 % a v příštím roce sestupně (-0,2 %) na -3,3 % vzhledem k lepšímu než očekávanému vyznění posledních dat a ohlášení hlubších škrtů do roku 2014. V případě celé eurozóny Citi čeká letos pokles HDP o 0,6 % a v příštím roce o 0,9 % (dříve -0,7 % resp. -0,8 %).
Podobnou úpravu prognózy provedli ekonomové i v případě HDP Itálie, a to o 0,1 % výše na -2,5 % pro rok 2012 a o 0,2 % níže na -2,2 % pro rok 2013. „Nejistota schopnosti Říma držet se strukturálních reforem a plánu na snížení deficitu s blížícími se volbami, které se budou konat na jaře 2013, spojená s rizikem nákazy z Řecka a eskalací krize ve Španělsku, podle našeho názoru dopadne nepříznivě na italskou ekonomiku a udrží náklady země na financování na neudržitelně vysoké úrovni. S cílem tyto náklady snížit, očekáváme, že Itálie zažádá o zahraniční pomoc EFSF/ESM do konce roku 2012,“ uvádí .
Řecko se v roce 2010 stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. Věřitelé teď s řeckými činiteli jednají o tom, jak země plní dohodnuté podmínky pomoci. Vzhledem k tomu, že Atény plní dohodnuté sliby se značným zpožděním, začíná se spekulovat o tom, že by věřitelé nemuseli další část úvěru Řecku uvolnit. Dnes řecká vláda sestavila na příští dva roky plán úspor v celkovém objemu 11,7 miliardy eur. Ještě dnes by plán měli schvalovat předsedové koaličních stran a následně bude předložen zahraničním věřitelům.
(Zdroj: , CNBC, čtk)