Mělo by Německo přijít o rating AAA?

Byl to rozumný krok, když agentura Moody’s snížila výhled ratingu Německa ze stabilního na negativní? Problémem by mělo být možné zhoršení fiskální pozice Německa v souvislosti s jeho podporou dalších zemí eurozóny a společné sdílení dluhů. Může se ale situace v Německu zhoršit natolik, aby ztratilo svůj rating na úrovni AAA?

 
Německo nyní dosahuje v podstatě nulových fiskálních deficitů a poměr jeho veřejného zadlužení k HDP klesá, jak ukazuje následující graf: 
 


Tento vývoj sám o sobě jednoznačně ospravedlňuje rating AAA. Musíme ale zvážit i to, že potenciální růst německé ekonomiky je nízký, protože růst produktivity dosahuje minimálního tempa (asi 1 % ročně) a stárnutí populace nabere v příštích letech na síle.

K uvedenému se přidávají dodatečná rizika spojená s krizí v eurozóně. Pokud by došlo k defaultu Řecka, Německo by přes EFSF a ECB realizovalo ztráty ve výši 56 miliard eur. ECB pak drží italské a španělské dluhopisy v hodnotě asi 140 miliard eur. Pokud vezmeme do úvahy plánované emise dluhopisů těchto dvou zemí a velikost jejich stávajícího dluhu, ECB by jim mohla poskytnout podporu až ve výši 300 – 400 miliard eur. Pro Německo jako podílníka na kapitálu ECB by to tedy představovalo možné maximální ztráty ve výši 80 – 100 miliard eur. Nakonec bychom měli uvážit i možnou německou podporu periferních ekonomik (přes EIB či rozpočty EU). Pokud by cílem byla obnova veřejných investic na standardní úroveň, pro Německo by to představovalo náklad ve výši 10 miliard eur. Celkově tedy Německo čelí riziku ztrát a nákladů spojených s vývojem v eurozóně v přibližné výši asi 160 miliard eur. To představuje asi 5,5 % jeho HDP.

Výsledný odhad by byl naprosto nedostatečný na to, aby v případě jeho naplnění došlo ke zhoršení fiskální solvence Německa. Popsaná úvaha navíc nebere v úvahu fakt, že v případě prudkého zhoršení situace v eurozóně by přišla reakce ECB.

(Zdroj: Natixis)