Evropské vlády, sužované rozpočtovými schodky a neudržitelným vývojem veřejných financí, si v honbě za dodatečnými příjmy pro státní kasu našly nový cíl: velké americké korporace, obzvlášť internetové giganty typu a , které na starém kontinentu platí mizivé či nulové daně, i když zde ročně utrží miliardy dolarů. V pranýřování chytrého účetnictví se přidávají poslanci, daňové úřady, a dokonce konkurenční firmy. Podobnému tlaku čelí američtí giganti i doma nebo třeba v Austrálii.
Ve Velké Británii jako hromosvod hněvu slouží trio , a , jejichž zástupce si minulý týden pozvali na kobereček poslanci Dolní sněmovny. Ve Francii šla vláda ještě dál. Místo veřejného dohadování se s managementem poslala Amazonu účet za nezaplacené daně a penále spojené s „přerozdělováním zisku mezi zahraničními jurisdikcemi“ za roky 2006-2010. Další společnosti jsou prý na řadě. „I když je internet zónou svobody, neměl by být zónou bezpráví,“ sdělila reportérům mluvčí francouzského kabinetu.
Obviněné společnosti se brání tím, že jejich jednání není nezákonné. S pomocí armády účetních vytváří komplexní mechanismy využívající rozdíly v daňových sazbách evropských států, které se pohybují od 10 do 35 procent. S dalšími triky, kličkami a výjimkami se jim nezřídka podaří snížit skutečnou daňovou zátěž na nulu.
Například zúčtovává většinu zisků mezinárodní divize ve své evropské centrále v Irsku, kde sazba korporátní daně činí 12,5 %. Zákazníci nakupující od společnosti reklamní prostor, což je hlavní zdroj příjmů Googlu, uzavírají smlouvy s irskou dcerou, nikoli s lokálními pobočkami. Poté se za pomoci dalších metod, třeba licenčních poplatků pobočce na Bermudách, podaří výrazně snížit základ pro výpočet daně, takže z miliard utržených dolarů na daních společnost odvádí několik milionů.
Ačkoliv aktivity ve Velké Británii loni Googlu vynesly víc jak 4 mld. USD (podle informací podaných americké Komisi pro cenné papíry (SEC)), oficiálně zde společnost utržila jen 629 mil. USD. Po odečtení nákladů zbylo 31 mil. GBP čistého zisku, z čehož společnost na daních zaplatila 6 mil. GBP.
Zvláštní vyšetřovací komise amerického Kongresu nedávno spočítala, že softwarový gigant s pomocí přesunů peněz na pobočky v Portoriku, Irsku, Singapuru a na Bermudách v posledních třech letech na odvodech státu ušetřil nejméně 6,5 mld. USD. Výrobce počítačové techniky drží mimo Spojené státy 29,1 mld. USD nezdaněného zisku.
Zatímco v Británii jsou americké korporace obviňovány z nemorálnosti (porušení zákona se jim podařit nedokázalo), Francie jejich konání hodnotí jako protiprávní jednání. Podle údajů, které má k dispozici SEC, požaduje francouzský daňový úřad po Amazonu 252 mil. USD. Společnost se o pokutu a údajně nezaplacené odvody hodlá soudit. Po Googlu prý Francie chce 1,7 mld. USD.
Evropským ústředím obchodního portálu je Lucembursko, další oblíbená destinace celosvětově působících subjektů. Společnost loni v Evropě zaúčtovala 9,1 mld. EUR tržeb, z nichž jí zbylo pouhopouhých 20 mil. EUR čistého zisku. Na daních zaplatila 8 mil. EUR.
Britští poslanci dostali během výslechu managementu Amazonu lekci z odvrácené tváře globalizace. Nemohli totiž uvěřit tomu, že když si na britském portálu Amazonu objednají knihu poslanou z britského skladu a doručenou britskou královskou poštou, ve skutečnosti si ji kupují od lucemburské pobočky.
Společnosti připouští, že v Evropě platí nízké daně. Jedním dechem ale dodávají, že největší přidaná hodnota pochází z myšlenek vzniklých v Silicon Valley, kde programátoři pracují na sofistikovaných algoritmech vyvážených s pomocí internetu do celého světa. Takže je prý jen fér, že největší daně platí ve Spojených státech. To je pravda v případě Googlu, který americkému ministerstvu financí loni odvedl 2,3 mld. USD z celosvětové daňové zátěže 2,6 mld. USD.
Kritici však tvrdí, že když má tak velká část ziskových aktivit Googlu původ ve Spojených státech, měla by tam společnost převádět veškeré tržby a danit je poctivě 35% korporátní sazbou. Do toho se americkým gigantům příliš nechce. prý v daňových rájích nashromáždil 24,8 mld. USD, které by musel v případě převodu do Spojených států doložit bernímu úřadu. Podle amerického sdružení Citizens for Tax Justice (občané pro daňovou spravedlnost) takto americké korporace na Bermudách, Panenských ostrovech a dalších lokacích mají uloženo 1,5 bilionu USD. Ty se zde hromadí od roku 2004, kdy byla ve Spojených státech naposledy vyhlášena daňová amnestie pro korporátní sektor.
(Zdroje: NYT, FT, Bloomberg)