Kdybych vládl celému světu, přepsal bych učebnice ekonomie. Mohlo by se zdát, že vzhledem k mému postavení by to nebyl dostatečně ambiciózní cíl, ve skutečnosti by ale šlo o velký pokrok v našem každodenním životě. Propadáme totiž omylu, že ekonomická efektivnost – to, že se zboží dostane k těm, kteří jsou ochotni a schopni za něj zaplatit, definuje naše společné blaho.
Zvažme třeba argumenty pro trh s orgány, například s ledvinami. Podle učebnicové ekonomické logiky by jeho existence byla jednoznačně pozitivní. Pokud se prodejce a zákazník dohodnou na ceně ledvin, jejich dohoda by měla zvýšit blahobyt obou. Je ekonomicky efektivní v tom smyslu, že ledviny jdou tam, kde si je cení nejvíce. Tato logika se ale mýlí, protože nebere v úvahu to, že směna nemusí být úplně dobrovolná.
V praxi by totiž prodejci ledvin přicházeli z té nejchudší části společnosti, které nemá dost na potraviny a vzdělání vlastních dětí. Jejich rozhodnutí prodat orgán není ve skutečnosti svobodné, ale vynucené jejich zoufalými podmínkami. Než začneme hodnotit nějakou směnu, musíme tedy definovat, co je to svobodné rozhodnutí. A to je normativní otázka, která je předmětem politické filozofie. Proti trhu s orgány pak můžeme protestovat i kvůli přesvědčení, že naše tělo by nemělo být předmětem zisku. Je to podobné jako s postojem k prostituci. Podle některých názorů je sex na prodej ponižující, a to i v případě, že není vynucen zoufalými podmínkami.
Kdybych vládl světu, bylo by mým cílem změnit to, jaký vliv má nyní ekonomické uvažování na to, jak přemýšlíme a jaké máme morální a politické postoje. Ekonomie se vydává za hodnotově neutrální vědu o lidském chování a my tento přístup stále více přejímáme. Ekonomové 18. a 19. století jako Adam Smith, Karl Marx či John Stuart Mill ekonomii správně vnímali jako část morální a politické filozofie, ve 20. století jsme se ale od této tradice odchýlili.
Dnes tak dochází například k tomu, že charitativní organizace v USA a ve Velké Británii nabízejí ženám navyklým drogám peníze za to, že se nechají sterilizovat. Standardní ekonomické modely totiž počítají s tím, že trh sám o sobě nemění charakteristiku toho, co se na něm obchoduje. Pokud tomu tak ale není a trh předmět nákupu a prodeje mění, nemůže jeho fungování záviset pouze na úvahách o efektivitě.
Uvedené je výtahem z „I ruled the world“, autorem je filozof Michael J. Sandel, který působí jako profesor na Harvard University.
(Zdroj: Prospect)