Elektrárny Opatovice (EOP) se začaly připravovat na možnou změnu dodavatele uhlí. ČTK to zjistila z dokumentace EIA, kterou firma předložila na konci minulého roku ministerstvu životního prostředí. Elektrárna v dokumentaci předpokládá, že v roce 2017 bude brát uhlí od Severočeských dolů (SD) a z německých dolů Mibrag. Se svým současným dodavatelem Czech Coal má spory a palivo má zajištěné zatím jen pro letošek. Mluvčí elektrárny Petr Zadák ČTK řekl, že elektrárně jde primárně o to, aby dostála přísnějším emisním limitům. Cena se bude zřejmě pohybovat okolo jedné miliardy korun.
"Primárně jde o to, aby byla EOP připravena plnit budoucí zpřísněné ekologické limity. Je ale zároveň otázkou, zda bude uhlí se současnými parametry pro EOP vůbec k dispozici," řekl ČTK Zadák. Přísnější emisní limity stanovila Evropská unie a v Česku začnou platit od ledna 2016. Opatovice chtějí rekonstrukci využít ale i k vyřešení svých problémů s dodávkami hnědého uhlí.
Jde o to, že uhlí z různých ložisek má odlišné parametry, jak výhřevnost, tak i složení, a jednotlivé elektrárny jsou mu většinou stavěny na míru. Změny jsou obtížné, podle odborníků dlouhodobě rizikové pro techniku. Stávající dodavatel, mostecký Czech Coal, vypověděl Opatovicím smlouvu 7. června 2012 kvůli údajné půlmiliardové pohledávce. Soud nařídil předběžným opatřením dodávky zatím do konce roku 2013.
"Pracujeme na komplexu technických řešení takového charakteru, aby zařízení bylo schopno potenciálně spalovat i jiná hnědá energetická uhlí při zachování veškerých technických i environmentálních požadavků," dodal mluvčí.
Hlavní práce chtějí EOP provést v letech 2014 a 2015, zbytek v roce 2018. Pro modernizaci využijí svých šest kotlů, které byly vyrobeny v letech 1959 a 1960. Technologie i oba komíny se ale mají výrazně změnit a posílí se i jednotlivá zařízení, která ze spalin filtrují škodliviny. Na stavbě má být každý den 250 až 300 techniků. Emise oxidu siřičitého by měly postupně klesnout na čtvrtinu, oxidů dusíku asi na polovinu. Bez rekonstrukce by Opatovice zřejmě musely ukončit výrobu v roce 2020.
Několik výběrových řízení na část prací už EOP vypsaly koncem minulého roku. Cenu za rekonstrukci odsíření všech šesti kotlů firma odhadla na 700 milionů korun, úpravy filtrů oxidů dusíku čtyř kotlů si cení na 600 milionů. Mluvčí EOP ČTK potvrdil, že v těchto dvou zakázkách bude zřejmě těžiště rekonstrukce, přesnější odhad ceny ale zatím nemá. "Investiční náklady se v souhrnu jednotlivých technologických opatření pohybují v řádu stamilionů až jednotek miliard korun," řekl.
Hnědé uhlí, které Opatovice berou teď, je jedno z kvalitnějších, s výhřevností okolo 14,5 gigajoulu na tunu a nižší sirnatostí. Jeho náhrady mají výhřevnost jen okolo 10,5 gigajoulu. Uhlí z dolu Tušimice má asi dvojnásobnou sirnatost, specifikum suroviny ze saských dolů Mibrag je zase v padesátiprocentním podílu vody.
Obojí má ale jednu výhodu - možná by se dalo sehnat snáz. Mibrag má od loňska stejného vlastníka jako Opatovice, tedy Energetický a průmyslový holding. V něm mají čtyřicetiprocentní podíl finanční skupiny PPF a J&T, 20 procent vlastní Daniel Křetínský. Důl Tušimice vlastní prostřednictvím SD energetická skupina . SD ale uhlí do Opatovic neslíbily. "Oslovili nás, ale my jim to kvůli našim závazkům nemohli potvrdit," řekl v listopadu ČTK ředitel strategie Severočeských dolů Vladimír Budinský. Stejný stav podle něj platí i v současnosti.
Snížení emisí ale nebude zadarmo. Síra se totiž váže na vápenec, jehož spotřeba má do roku 2017 stoupnout ze současných 49.000 tun na 113.000 tun ročně, roční spotřeba vápna vzroste z 5700 tun na 11.000 tun. Kvůli očekávané nižší výhřevnosti nového uhlí navíc počítá elektrárna v předložené dokumentaci i s růstem spotřeby uhlí, z současných 1,79 milionu tun na 2,15 milionu tun, popílku by mělo naopak ubýt skoro o polovinu.
Opatovická elektrárna má elektrický výkon 363 megawattů a tepelný výkon 700 megawattů. Teplo z ní elektrárny odebírá řada východočeských firem i více než 60.000 domácností v Hradci Králové, Pardubicích, Chrudimi a Lázních Bohdaneč.