Energetický regulátor v Bulharsku snižuje ceny elektřiny pro distributory elektřiny v zemi s platností od 5. března tohoto roku. Promptně tak zareagoval na cestu, kterou mu otevřel parlament schválením odpovídajícího zákona.
Státní komise pro regulaci energetiky a vodárenství (DKEVR) nařídí k uvedenému datu dle pátečních informací snížení cen elektřiny v případě distributora průměrně o 6,7 procenta, v případě rakouské EVN o průměrných 7,3 % a v případě druhé české firmy Energo Pro o 5,3 %. V pondělí přišla s novými vyššími návrhy pro ČEZ a Energo Pro na snížení o 7,17 procenta u ČEZu a 6,22 % u Energo Pro.
Tyto tři distribuční společnosti obhospodařují každá jednu z částí Bulharska. O tato procenta by měla být snížena koncová cena pro spotřebitele.
Rozhodnutí DKEVR navazuje nejrychlejší možnou cestou na včerejší rozhodnutí bulharského parlamentu. Ten ještě před předčasnými volbami v zemi stihl schválit normu, která regulátorovi DKEVR umožňuje měnit ceny elektřiny častěji než jednou ročně, což mu legislativa dovolovala doposud.
Premiér Borisov před demisí vlády uvedl, že chce prosadit od března 8% snížení cen elektřiny v reakci na masové protesty Bulharů, kterým účty prudce narostly s ohledem na topnou sezónu a vysoký podíl topení elektřinou v zemi. DKEVR následně uvedla, že očekává spíše výraznější snížení cen elektřiny od dubna. Následně parlament otevřel cestu březnovému poklesu cen.
Regulátor DKEVR nevysvětlil, jakým mechanismem snížení cen dosáhne. Končící ministr energetiky Delyan Dobrev dříve uvedl, že země by mohla navýšit podíl dodáváné elektřiny z bulharské jaderné elektrárny Kozloduy, která je nejlevnějším zdrojem elektřiny v zemi. Ostatní producenti by měly své dodávky domácnostem ekvivalentně utlumit. "Předpokládáme, že by regulátor měl snížit ostatní složky, protože distribuce není to, co je drahé – je to spíše silová elektřina a hlavně podpora obnovitelných zdrojů," uvedl v dnešním online rozhovoru na Patria.cz finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Provozovatel bulharské elektrické sítě ESO o víkendu oznámil, že nařídil omezení výroby ve třech velkých elektrárnách na uhlí v zemi kvůli poklesu poptávky v zemi i v zahraničí. Celkem bude odstaveno šest bloků elektráren, které se na celkové produkci elektřiny v Bulharsku podílejí 40 procenty. Dodávky z bloků by měly být obnoveny poté, co se znovu zvýší spotřeba elektřiny a vývoz se dostane na svoji obvyklou úroveň. Odstavení bloků by nemělo ovlivnit ceny elektřiny. Bulharsko má nejnižší ceny elektřiny v EU, ale také nejnižší životní standard. Faktury za elektřinu tak tvoří nyní i 25 % příjmu.
Bulharsko je nyní ve střetu s tuzemskou energetikou ČEZ na dvou úrovních. Jednak regulátor DKEVR zahájil proces odnětí licence, o čemž se má jednat 16. dubna. ČEZ uvedl, že po prostudování všech 21 námitek, zaslaných DKEVR, ani v jedné z nich nespatřuje důvod k odnětí licence a případně je připraven se bránit soudní cestou. Druhou rovinou je vyšetřování prokuraturou, které míří zejména na uzavřené smlouvy vůči třetím stranám. I zde ČEZ říká, že postupuje plně v souladu se zákony i nařízeními regulátora a neobává se jakýchkoli zjištění.
"Věříme, že po prozkoumání námi dodaných podkladů a zohlednění dalších okolností přehodnotí regulátor svůj záměr a ukončí řízení o odebrání licence. Veřejné slyšení má být v polovině dubna, takže do té doby nebudeme předjímat výsledky," uvedl finanční ředitel ČEZ Martin Novák v dnešním online rozhovoru na Patria.cz
Sledujte průběžně dění kolem licence v Bulharsku na Patria.cz:
Desítky tisíc Bulharů nespokojených s vysokými životními náklady a korupcí o víkendu znovu vyrazily do ulic po celé zemi. Nepokoje v Bulharsku trvají už několik týdnů a situace se neuklidnila ani po demisi kabinetu premiéra Bojka Borisova. Nejvíce protestujících se podle bulharských médií sešlo v přímořském letovisku Varna, a to až 50.000. V dalších městech, včetně metropole Sofie, protestovaly další tisíce lidí. V Bulharsku byl státní svátek a organizátoři proto vyzvali k tichým akcím. Násilnosti nebyly ohlášeny.
Protesty odstartovala nespokojenost Bulharů s vysokými cenami za elektřinu a s rostoucí chudobou. Postupně se rozrostly do občanských nepokojů, které zpochybňují zavedené pořádky. Cílem občanských sdružení je nyní prosazení nového volebního zákona, který by podle nich měl vstoupit v platnost ještě před předčasnými volbami plánovanými na 12. května. Pozorovatelé však upozorňují, že Bulhaři mají stále problémy s tím, jak se sjednotit pod jedním politickým vůdcem nebo jak jasně vyjádřit své požadavky.
Bulharský prezident Rosen Plevneliev dnes vyzval k zachování právního státu, aby Bulharsko zůstalo důvěryhodné pro své kolegy v Severoatlantické alianci i v Evropské unii. "Musíme být důstojným členem atlantické a evropské rodiny," prohlásil u příležitosti oslav státního svátku.
Šest let po připojení k EU Bulhaři stále silně zaostávají za ostatními členy společenství. Právní systém země je předmětem zvláštního sledování a Bulhaři nejsou členy takzvaného schengenského prostoru, v rámci kterého mohou obyvatelé členských zemí cestovat bez pasu. Bulharsko má sice jeden z nejnižších dluhů v rámci EU, avšak obyvatelům to nepřináší příliš velkou výhodu kvůli rozšířené korupci, kartelům a nízkým mzdám, které jsou méně než poloviční ve srovnání s unijním průměrem.
(Zdroj: DKEVR, Reuters, čtk, AP, Novinite)