Čína letos vystoupá na první příčku v další oblasti – kapacitě nově instalovaných solárních panelů. Druhá největší ekonomika světa potáhne růst odvětví, v němž se ročně protočí desítky miliard USD. Celkový výkon fotovoltaických panelů nově zapojených do sítě by letos podle průměru odhadu sedmi analytiků oslavených agenturou Bloomberg měl globálně vzrůst o 14,4 % na 35 GW, což po započtení nižší utilizace zhruba odpovídá výkonu osmi jaderných reaktorů.
Loňský rok pro fotovoltaiku tak úspěšný nebyl. Omezování dotací v řadě zemí EU, zejména v Itálii a Francii, podlomilo poptávku a odvětví zaznamenalo pouze 4,4% růst nových instalací. Čína, která se stala globálním centrem výroby panelů a napomohla ke snížení jejich cen o desítky procent, se letos nemůže tolik zaměřovat na jejich vývoz. V lednu proto Peking ohlásil zdvojnásobení cíle pro nové projekty v letošním roce a krom největšího výrobce se stane i největší odběratelem panelů.
Jejich klesající ceny nahrávají provozovatelům elektráren typu kalifornských Solarcity Corp. či Corp. Menší radost z toho mají výrobci jako třeba čínská společnost či norská Renewable Energy Corp.
„Poptávka po panelech se ukazuje být velmi odolná a navzdory propadu na evropských trzích bude globálně dál růst,“ tvrdí Jenny Chaseová, šéfka oddělení analýz solárního trhu Bloomberg New Energy Finance (BNEF) v Curychu. Maržím výrobců to ale podle ní příliš nepomůže. Profitovat budou hlavně jejich zákazníci a společnosti najímané na instalaci fotovoltaických zařízení. Akcie Solarcity, kotované teprve několik měsíců, od začátku roku posílily o 33 %, si přispala dokonce 91 %. Index Bloomberg Global Solar, v němž jsou zastoupeni zejména výrobci panelů, za tu dobu připsal jen 17 %.
V loňském roce pokračoval trend zvyšování produkčních kapacit, což tvrdě dopadá na výrobce po celém světě. Řada jich se s obrovským přebytkem na trhu a poklesem marží vyrovnat nedokáže a, tak jako německá Q-Cells, musí vyhlásit bankrot. Ceny křemíkových panelů za posledních 12 měsíců klesly o 20 % na 79 centů za watt. V roce 2011 propadly o polovinu. Podle Chaseové ke stabilizaci povede jen „masivní odstavování kapacit“.
Čína, největší emitent skleníkových plynů, své solární výrobce nechce nechat na holičkách a nabídne jim širší podporu. Místo plánovaných 5 GW nových instalací vláda letošní cíl zvýšila na 10 GW. Podle analytiků z BNEF by tak Čína měla ze solárního trůnu sesadit Německo (co do nově instalovaných kapacit). Do roku 2015 Peking plánuje zvýšit výkon solárních elektráren o 35 GW, přičemž původně se počítalo s 21 GW.
Krom Číny se růst fotovoltaických kapacit bude odehrávat i ve Spojených státech a Japonsku. Tyto dva trhy loni v tempech expanze předstihly Evropu, a staly se tak tahouny zvýšení celosvětového výkonu ve špičce na něco přes 100 GW. Na nových kapacitách se Evropa loni podílela méně než z 60 %. V roce 2011 to bylo zhruba 75 %. Podle konzultantské společnosti IHS by letos podíl evropských států na nových instalacích měl dále klesnout.
Čínští výrobci, jako například Yingli Green Energy či JinkoSolar Holding, očekávají nárůst odbytu, což však nemusí znamenat vyšší zisky. IHS odhaduje, že globální tržby výrobců panelů letos meziročně klesnou o 2,5 % na 75 mld. USD.
Trochu optimističtější je , podle níž nové projekty v Číně, angažovanost známých investorů typu Warrena Buffetta a také stabilnější ceny křemíkových materiálů přispějí k postupnému zotavení trhu.
Podle by letos z expanze solárního odvětví měly profitovat firmy odpovídající za vývoj projektů jako například či . V Asii by se mělo dařit výrobcům typu GCL-Poly Energy, kterým pomůže nárůst lokální poptávky. GCL byla loni jedničkou ve výrobě křemíkových krystalů, které se používají v panelech a jejichž cena za 12 měsíců klesla o 43 %. Největším výrobcem panelů bylo čínské duo Yingli Green Energy a Holidngs.
(Zdroje: Bloomberg, EPIA, IHS)