Těžba zemního plynu z břidlicových formací v Německu našla nečekaného protivníka: pivovary. Producenti zlatavého moku Berlín varovali, že povolení technik hydraulického štěpení, při nichž se hluboko pod zem vstřikuje směs vody, písku a chemikálií, která rozruší břidlicové horniny a uvolní kapsy s plynem, by mohlo znečistit podzemní vodu, a ohrozit tak pověstnou kvalitu německého piva.
Vláda kancléřky Angely Merkelové připravuje legislativu, která má frakování, jak se hydraulickému štěpení také říká, velmi přísně regulovat. Těžaři budou muset k přihláškám o licence povinně předkládat studie o dopadu projektů na životní prostředí. Vrtání v chráněných zónách bude zcela zakázáno.
Němečtí pivovarníci však kabinetu napsali, že dokud nebude riziko kontaminace vody vyloučeno úplně, neměl by být návrh zákona přijat. Podle nich řada pivovarů čerpá vodu ze soukromých studní, a proto je třeba pro jistotu provést více vědeckých studií.
V Německu, které se pyšní víc než 5000 druhy piva, je kvalita moku svatosvatou záležitostí. První zákon o jeho výrobě, v němž se přesně vymezují povolené ingredience, byl přijat v roce 1516 v bavorském Ingolstadtu. Řada pivovarů se 500 let starého zákona, známého jako Reinheitsgebot, drží dodnes a musí používat jen chmel, ječmen, kvasnice a čistou vodu.
Diskuze o břidlicovém plynu se odehrává na pozadí velkých změn ve struktuře německé energetiky. Po havárii v japonské Fukušimě se kancléřka Merkelová rozhodla urychlit odklon od jaderné energie a přesunout důraz na obnovitelné zdroje typu solárních či větrných elektráren. Kvůli okamžitému odstavení několika reaktorů a drahotě dováženého zemního plynu se ale největší energetiky začaly více spoléhat na vysoce znečišťující uhlí.
Navzdory snahám o redukci skleníkových plynů německé emise CO2 loni vzrostly o 2 %. Světová jaderná asociace (WNA) odhaduje, že pokud by Němci ponechali v provozu osm jaderných reaktorů vypnutých po fukušimské tragédii, emise CO2 by meziročně o 2-3 % klesly. Místo toho se v zemi loni spálilo o 5,1 % víc špinavého lignitu.
Zelená iniciativa má další vedlejší účinky. Dotace pro obnovitelné zdroje energie, zčásti financované spotřebiteli, mají za následek nárůst cen elektřiny pro domácnosti i průmysl. Podle Kolínského institutu pro ekonomický výzkum vzrostly největším podnikům náklady na elektřinu za posledních pět let o téměř 40 %. Tarif pro průmyslové odběratele je v Německu o 15 % vyšší než průměr evropské sedmadvacítky. „Dosáhli jsme prahu bolestivosti,“ tvrdí šéf Kolínského institutu Michael Hüther. Nejnovější data podle něj ukazují, že v energeticky náročných odvětvích už dochází k omezování investic.
"Pokud nebudeme schopni v rámci přechodu na obnovitelné zdroje zkrotit energetické náklady, utrpí tím konkurenceschopnost německého průmyslu," řekl listu Handelsblatt šéf BDI Ulrich Grillo. Uvedl, že zatímco Němci jsou pohrouženi do debat o správném energetickém mixu, USA se stávají pro německé firmy stále atraktivnější. Podle něj je to díky tamnímu poklesu nákladů na energii pod vlivem masivního využití nových zdrojů plynů a ropy z břidlicových hornin a podpoře, kterou tomuto trendu poskytuje americká vláda.
(Zdroje: FT, Deutsche Welle, Euractiv)