Jednání mezi Spojenými státy a Čínou vstupují do nové fáze. Před plánovaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se pozornost investorů soustředí na sektor, který je sice na první pohled okrajový, ale pro moderní průmysl naprosto klíčový – vzácné zeminy. Tyto suroviny, nezbytné pro výrobu elektromotorů, baterií, čipů či vojenských technologií, se znovu stávají geopolitickou zbraní.
Americké nadšení a čínská zdrženlivost
Podle agentury Reuters dospěly Spojené státy a Čína při posledním kole jednání v Malajsii k „významnému rámci“ budoucí dohody, která by mohla odvrátit eskalaci obchodního konfliktu. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že se podařilo eliminovat hrozbu 100% cel na čínský dovoz, která měla vstoupit v platnost od 1. listopadu. Peking zároveň přislíbil, že dočasně neomezí vývoz klíčových surovin, tedy i vzácných zemin.
Z čínské strany však přicházejí zdrženlivější signály. Mluvčí ministerstva obchodu oznámil, že byla dosažena „předběžná shoda“, která nyní musí projít interním schvalovacím procesem. Není proto jisté, zda dohoda bude nakonec uzavřena v rozsahu, který by uspokojil obě strany. Připomeňme, že Čína ovládá více než 60 % světové těžby vzácných zemin a až 90 % jejich zpracování. Z hlediska globálního dodavatelského řetězce tak zůstává naprosto dominantní.
Reakce trhů na sebe nenechala dlouho čekat. Akcie americké společnosti MP Materials, jednoho z mála západních producentů vzácných zemin, klesly v předobchodní fázi o vyšší jednotky procent. Investoři tak reagují na možnost, že Čína vývozní omezení zruší nebo alespoň odloží. Paradoxně totiž právě čínské restrikce dříve pomáhaly západním producentům, jejichž akcie rostly na očekávání vyšší poptávky a snahy Západu o soběstačnost. Pokud napětí poleví, může to krátkodobě snížit jejich ziskové vyhlídky.
Z pohledu investorů je sektor vzácných zemin typickým příkladem segmentu, který se pohybuje na pomezí byznysu a geopolitiky. Jakýkoliv posun v americko-čínských vztazích má okamžitý dopad na ceny akcií těžařů, ale také na celé řetězce technologických a obranných firem. Výroba elektromobilů, větrných turbín nebo přesných zbraňových systémů se bez těchto surovin neobejde, a proto jakékoliv ohrožení jejich dostupnosti zvyšuje tlak na diverzifikaci zdrojů.
Závislost: Evropa i Česko vývoj sledují
Evropa, včetně Česka, sleduje vývoj s rostoucí pozorností. Závislost evropského průmyslu na čínských surovinách zůstává vysoká a jakýkoliv výkyv v dodávkách může ovlivnit výrobní náklady či tempo investic do inovací. Evropská unie proto už delší dobu usiluje o založení vlastních těžebních a recyklačních kapacit. Každý krok v americko-čínském dialogu tak může být i indikací, jaký prostor má Evropa k vlastní strategické autonomii.
Pro investory, a zejména pro ty začínající, je současná situace připomínkou základního pravidla: diverzifikace je klíčová. Sektor vzácných zemin nabízí zajímavé příležitosti, ale nese také vysoké riziko. Je silně závislý na politických rozhodnutích a krátkodobě vykazuje extrémní volatilitu. Vyplatí se proto sledovat fundamenty, spíše než spekulovat na rychlé výkyvy cen. Firmy, které dokážou dlouhodobě diverzifikovat dodavatelské řetězce a investují do vývoje alternativních technologií, mohou být z dlouhodobého hlediska stabilnějším sázkou než čistí těžaři.
Nadcházející setkání Trump–Xi tak bude víc než jen dalším kolem obchodních rozhovorů. Výsledek může přepsat mapu globálního obchodu se strategickými surovinami, ovlivnit ceny akcií i celé výrobní řetězce. Pro světové trhy to znamená příležitost, ale i novou dávku nejistoty – a pro investory důvod zůstat ve střehu.