Konkrétní zkušenost s úplatkem ve veřejném sektoru přiznává za poslední rok 15 procent Čechů. Nejčastěji uplácejí ve zdravotnictví, více než polovina z nich dala úplatek jako poděkování. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala nevládní organizace Transparency International. V globálním měřítku se Česko mírou korupce neodlišuje od srovnatelných zemí, uvedla dnes tuzemská pobočka organizace (TIC). Za nejvíce zkorumpované subjekty Češi pokládají politické strany.
Politické strany vnímají jako zkorumpované i obyvatelé jiných států Evropské unie. V Česku si však strany podle průzkumu v posledních letech výrazně pohoršily, a to i přesto, že se anketa konala před vypuknutím aktuální korupční aféry kolem premiéra v demisi Petra Nečase (ODS) a jeho spolupracovnice Jany Nagyové. Zatímco v roce 2008 považovala strany za spojené s korupcí polovina respondentů, letos jim nevěří již 73 procent dotázaných. Na žebříčku korupce podle Čechů následují těsně za politiky úředníci státní správy.
"Kvůli hluboké nedůvěře v politické strany přispívá korupce k současné krizi demokratického vládnutí v České republice. Na druhé straně se výrazně neodlišujeme od srovnatelných zemí a ČR v žádném případě nemůže být popisována jako extrémně zkorumpovaná země," shrnul programový ředitel TIC Radim Bureš.
S úplatkem ve veřejném sektoru se v posledním roce před účastí v anketě setkalo 15 procent oslovených lidí. V sousedním Slovensku je to 21 procent, v Maďarsku 12 procent a ve Velké Británii pět procent. Nejčastějším důvodem pro zaplacení úplatku byla v Česku snaha vyjádřit vděk, případně věc urychlit. "Potěšující snad může být jen to, že jen pro osm procent respondentů byl úplatek nutnou podmínkou získání nějaké veřejné služby. Přes 50 procent dalo úplatek jako poděkování," upozornila TIC.
Nejvíce se v Česku uplácelo ve zdravotnictví, následovaly úřady pro udělování nejrůznějších povolení či licencí a oblast nakládání s nemovitostmi.
Podle organizace je i dárek lékaři po lékařském zákroku z trestněprávního hlediska úplatkem. "Je klíčové, aby si lékaři uvědomili, že i ty dárky jsou občany vnímány jako úplatek, podle toho se chovali a tyto otázky nebagatelizovali," míní Bureš.
Relativně nízký podíl úplatků - čtyři procenta - putoval do vzdělávacího systému. Podle Bureše je však podíl nízký proto, že úplatky ve školství se vytrácejí přímo úměrně vzniku nových možností získat vysokoškolský titul i bez výraznějšího studijního úsilí na soukromých školách.
Z průzkumu naopak vyšla ve srovnání s jinými zeměmi poměrně dobře česká policie. "Míra korupce policistů se snížila, jednoznačně se také zvýšila jejich kvalifikovanost a odhodlání vyšetřovat korupční trestné činy," komentoval to Bureš.
Případ korupce by oznámilo 55 procent českých účastníků průzkumu, což TIC označila za alarmující. Podobně ovšem odpovídali i Slováci. Mezi důvody, proč korupci neohlásit, polovina Čechů uvedla, že "by se stejně nic nestalo". Strach z následků oznámení má 23 procent lidí. Podle TIC snižuje ochotu Čechů hlásit korupční jednání i nedostatečná ochrana oznamovatelů.
Celosvětového průzkumu "Globální barometr korupce 2013" se zúčastnilo přes 114.000 respondentů ze 107 zemí, a to v období od loňského září do letošního března. Podle komplexních výsledků se více než polovina dotázaných domnívá, že míra korupce se v jejich zemi za poslední dva roky zhoršila.
Nejméně jeden z každých čtyř respondentů zaplatil v posledním roce úplatek při jednání s institucemi nebo poskytovateli veřejných služeb. Téměř dva ze tří respondentů věří v důležitost osobních vazeb a známostí při kontaktu s veřejnou sférou. V řadě států jsou za nejvíce zkorumpované označovány instituce, které by měly postihovat trestnou činnost - v 36 zemích je to policie, ve 20 dalších soudy.