Nové vedení čínské komunistické strany vyzvalo k hloubkové prověrce vládního dluhu. Bojí se nečekaného kostlivce po dlouhém období úvěrového boomu v zemi, který by ještě více ohrozil růst ekonomiky. Dle průzkumu IIF se úvěrové podmínky v zemi vrátily na práh finanční krize let 2008-2009. Na Čínu poklesem reagovaly asijské trhy a z části i eurodolar.
„V souladu s požadavkem Státní rady Národní auditní výbor pověří auditní úřady po celé zemi, aby provedly prověrku všech vládních dluhů," uvedl výbor v jednořádkovém prohlášení na svých oficiálních internetových stránkách. Předsedou čínské vlády - Státní rady - je Li Kche Čchiang. Čínský deník Žen-min ž'-pao upřesnil, že auditový výbor zrušil všechny další projekty v přípravě na prověrku, a vyšle své zástupce do všech provincií a měst v následujících dnech.
Čínský dluh je považován za vážnou potenciální brzdu lokální ekonomiky. MMF v červenci odhadl, že sloučené závazky centrální a místních vlád představují zhruba 45 % čínského HDP. Obavy panují kolem bilionů dolarů vládních půjček, především ze strany místních úřadů. Tyto dluhy sice pomohly rychlému rozmachu čínské ekonomiky stojící na investicích, ovšem ekonomové i čínská vláda se obávají, že tato situace je neudržitelná. Model čínského růstu by podle nového čínského vedení měl projít přehodnocením a posunout se k posílení spotřebitelské poptávky. Podle HSBC k tomu výrazně pomůže stěhování Číňanů do měst. Míra urbanizace narostla proti 20 % v roce 1980 na současných zhruba 52 %, podle ekonomů banky je ale skutečný poměr kolem 353 %, nikoli oněch 52 %. "Většina z 260 milionů zejména migrantů za prací se ve městech ještě s konečnou platností neusadilo," míní HSBC.
Obavu komunistů ztělesňuje fakt, že Rada zastavila další rozjeté projekty a všechny síly přesouvá na dluhový audit. Akciový index Shanghai Composite ztratil na zprávě 1,7 %. V minulém týdnu čínské autority spustily to, co nazvala „malým stimulačním balíčkem“. Jde o omezení nadkapacit v průmyslu, neefektivních vládních výdajů či budování velkolepých sídel úřadů. Jde ale o nízké jednotky procent z celkové produkce a dopad na ekonomiku lze tak očekávat spíše kosmetický.
První audit vládních dluhů v roce 2010 odhalil závazky v rozsahu 10,7 bilionu jüanů (cca 1,75 bilionu USD). Experti přitom již dlouho varují, že úvěrový boom se přelil do neefektivních projektů čínských municipalit a nadto jsou závazky kryty například akciovými podíly ve ztrátových či mrtvých firmách, tedy fakticky neexistuje přehled o jejich reálné výši. Ding Shuang, ekonom v Hong Kongu, který dříve pracoval pro MMF, odhaduje dnes tyto závazky na nejméně 12 bilionů jüanů. „Nové vedení komunistů chce číslo dostat pod kontrolu,“ uvedl. Podle hlavního ekonomika pro Čínu Zhu Haibina závazky lokální správy dosahují 13 až 14 bilionů jüanů.
Vedle toho Čína rozhodla o zakotvení limitu 3% schodku vůči HDP, prý zejména proto, že chce odvrátit snížení ratingu Číny mezinárodními agenturami. „To je potenciální hrozbou, pokud chce Čína limit aplikovat skutečně na všechny rozpočtové výdaje,“ míní Yao Wei, ekonom v Hong Kongu s tím, že v uplynulých několika letech tento schodek přesahoval 5 % HDP. Nadto vývoj čínské ekonomiky v první půli roku jasně ukázal, že ta na úvěrovou stimulaci povážlivě přestává odpovídat (tedy roste neefektivní složka těchto výdajů).
odhaduje, že náklady na obsluhu dluhu u nefinančních podniků a lokálních vlád sahají k 39 % při průměrné úrokové sazbě 6,3 % a průměrné splatnosti kolem 4,4 roku. Dluhové zatížení je pak odhadováno na 145 až 150 % HDP. Fitch, která čínský rating již v dubnu snížila, odhaduje, že úvěrování bankami i dalšími finančními institucemi vylétlo v loňském roce na 198 % HDP z 125 % HDP čtyři roky zpět.
Podle Institutu pro mezinárodní finance IIF jsou za 2Q13 podmínky bankovního úvěrování nejhorší od globální finanční krize (roky 2008 až 2009), když index je sestavován od roku 2009. Index, který integruje data od 133 bank v Latinské Americe, Evropě, Asii i na Středním východě, padl na 45,7 b. právě u Asie při poklesu indexu lokálních finančních podmínek na 45,2 b., dno od roku 2011. 38 % asijských bank za 2Q reportuje utažení podmínek proti 15 % v 1Q13. „Vývoj indexu za Čínu a Indii provokuje averzi k riziku a dopadá na finanční trhy,“ komentuje Frederic Neumann z asijské větvě .
prezentovala scénář, opřený o světovou ekonomiku, podle kterého kolaps cen mědi o více jak 60 %, zinku o polovinu a ropy k 70 USD/barel může srazit růst čínské ekonomiky až ke hranici 3 % na horizontu tří nejbližších let. vidí třetinové riziko prudkého pádu čínské ekonomiky do konce roku 2014, „nemalé riziko poklesu tempa růstu čínské ekonomiky pod 6 % v letošním roce“.
V březnu Čína oficiálně stanovila cíl pro růst ekonomiky v letošním roce na 7,5 % a počítá se 7% průměrným tempem do roku 2015. Od roku 1990 čínská ekonomika nerostla pomaleji než 7,6% tempem.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, , , , , IIF)