Klesající ceny průmyslových komodit od uhlí po ocel nutí ruské doly a hutě redukovat produkci, propouštět a zefektivňovat provoz. Kvůli prudce zhoršující se finanční situaci jim ani nic jiného nezbývá. Jejich zisky v porovnání s loňským rokem klesly o 70-90 %, pokud rovnou nehospodaří se ztrátou. Na státní podporu se kvůli nově přijatým fiskálním pravidlům a napjatému rozpočtu spoléhat nemohou, i když stará dobrá cla stále fungují.
Prudký propad cen hliníku zasáhl jeho největšího světového producenta, konglomerát Rusal Olega Děripasky. Společnost hodlá zavřít ztrátový závod ve Volchovsku a uvažuje o zastavení produkce ve čtyřech dalších slévárnách. Podle svého šéfa musí společnost provést velkou korekci výrobních plánů, aby podržela zatím ziskové závody na Sibiři.
Děripaska vidí snižování produkce jako „jediný způsob, jak se dostat ze současné situace.“ Trh je prý zaplaven hliníkem, kterým výrobci od finanční krize zaplňují sklady. Viníkem současného stavu je prý také růst čínské produkce, která se díky státním dotacím od roku 2006 zdvojnásobila na téměř 20 mil. tun. Kolem 40 % čínských sléváren by prý při současných cenách mohlo zavřít, avšak vzhledem k štědré podpoře Pekingu, která tlumí motivaci k zefektivňování, se s redukcemi kapacit počítat nedá.
Břemeno konsolidace proto podle ruského miliardáře padá na velké hráče mimo Čínu. V průběhu tří let redukci kapacit odhaduje na 1,5 mil tun. Podle údajů Světové hliníkárenské asociace loni globální produkce dosáhla 45,2 mil. tun. Oproti roku 2006 to představuje 33% nárůst.
Cena hliníku se od začátku roku svezla z úrovní kolem 2000 USD na 1800 USD za tunu. Podle Děripasky mohou být uzavřené závody otevřeny při ceně 2400 USD za tunu, jinak budou ztrátové. Nad touto úrovní se kotace naposledy nacházely před dvěma lety.
Pokles cen v nejbližší době tvrdě dolehne i na společnost Uralkali, jednoho z největších světových těžařů uhličitanu draselného (potaše), který se používá k výrobě hnojiva. Její vedení nedávno vystoupilo z kartelu s běloruskými partnery, který měl na celosvětovém exportu víc než 40% podíl, a hodlá uplatňovat politiku co nejvyšší produkce, která má kompenzovat propad cen. Ten je do budoucna odhadován na 25 %.
Klesající ceny odbytové suroviny fatálně zasáhly uhelné doly, hutě i oceláře. Z jejich kapitalizace na Moskevské burze se od začátku roku vypařilo 36 mld. USD. Akcie Severstalu, loni druhého největšího producenta oceli v Rusku, od ledna odepsaly 34 %; konkurenční kombinát v Magnitogorsku ztratil 28,3 %; Mečel, jemuž loni na celkové ruské produkci připadl 10% podíl, ztratil dokonce 58 % své hodnoty. Nickel, největší světový producent niklu a paládia, od začátku roku přišel o třetinu kapitalizace.
Každá společnost se z krize komoditního sektoru snaží vybruslit posvém. Mečel rozprodává nejádrová a ztrátová aktiva, aby zredukoval dluhovou zátěž (9,6 mld. USD ke konci loňského roku). Novolipetský metalurgický kombinát Vladimira Lisina propustí v evropských provozech 20 % pracovníků. Těžař zlata Petropavlovsk sníží personální stav o 8 %, zatím novou strategii pro přežití chystá.
Všechny zpracovatele trápí to samé: slabá poptávka, klesající ceny odbytu a rostoucí náklady výroby. Produkuje se víc, než se spotřebuje, kovové ingoty, role a pláty se hromadí ve skladech a nikdo je nechce. Z letos očekávané produkce hliníku v rozsahu 50 mil. tun by mohl přebytek činit 1,5 milionu.
Děripaska by do problému rád vtáhl stát. Navrhuje vytvořit státní sklad hliníku, kam by se přebytečná produkce stahovala, což by mělo zastavit propad cen a pomoci domácí poptávce. Také navrhuje využít desítky miliard dolů v rezervních fondech z vývozu ropy a plynu na velké infrastrukturní projekty. Tři už byly ohlášeny: rychlodráha z Moskvy do Kazaně, stavba druhého moskevského okruhu a modernizace Transsibiřské magistrály.
Vláda chrání své těžaře a průmyslníky i postaru: cly a kvótami. Premiér Dmitrij Medveděv v červenci rozhodl, že Rusko nezvýší kvótu na dovoz ukrajinské oceli, která se v segmentu stavební oceli a armatur na spotřebě na ruském trhu podílela ze čtvrtiny. Oceláři také požadují, aby stát proti ukrajinské konkurenci nasadil antidumpingová cla.
Odvětví doufá, že vzpruhou pro něj bude fotbalový šampionát v roce 2018. Několik společností plánuje výstavbu nových provozů na jihu Ruska, odkud se čeká největší přírůstek spotřeby. Ruským a ukrajinským ocelářům krom ochabnutí čínské poptávky uškodilo mezinárodní embargo na dovoz oceli do Íránu a politický neklid na Blízkém východě a v severní Africe, které patří k jejich významným zákazníkům.
Na pokles poptávky, nižší ceny a malé využití kapacit se metalurgové snaží reagovat redukcí fixních nákladů. Novolipetsk byl schopen během čtyř let snížit tuto položku o 50 %. Nyní plánuje další zefektivňování. Šetřit se hutě pokouší i na administrativě a platech managementu. Evraz, kterému patří hutě v Ostravě, zatím o propouštění uvažuje jako o poslední záchranné variantě.
(Zdroje: Vedomosti, RIA Novosti, Reuters)