Aktualizováno Veřejná diskuse ohledně role a moci ČNB, která se vzedmula po intervencích na oslabení české měny, již přináší konkrétní politické důsledky. Politici začínají hovořit o tom, že změní způsob výběru centrálních bankéřů. Zatímco dosud šlo o výlučnou pravomoc prezidenta, nově by se na jmenování bankovní rady měl podílet i parlament, nejspíš jeho horní komora. Píší to dnes Hospodářské noviny.
„Systém by měl být podobný jako u ústavních soudců, čili by mělo být třeba souhlasu Senátu,“ uvedl podle HN Bohuslav Sobotka (ČSSD), jenž má největší šance stát se budoucím premiérem země.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se již před týdnem nechal veřejně slyšet, že nesouhlasí s argumentací ČNB. „Na rozdíl od ČNB se ČSSD nedomnívá, že lidi povzbudí k utrácení vidina toho, že se bude zdražovat v důsledku vyšší inflace,“ uvedl Sobotka. „Pokud se zvýší inflace, bude to znamenat reálné znehodnocení úspor občanů,“ dodal. Lidé podle něho pro oživení spotřeby potřebují zajistit lepší vyhlídky udržení nebo nalezení pracovního místa.
„Vláda by kontrolovat ČNB neměla, ale Senát ano. Měl by schvalovat členy bankovní rady a každoroční zprávu ČNB,“ dodal pro Parlamentní listy jeho stranický kolega Jan Mládek z pozice stínového ministra financí ČSSD.
Sociální demokraté ale nejsou v názoru na možnost narušení politické nezávislosti ČNB osamoceni. HN píší, že „podle dostupných informací“ možnost zásahu parlamentních stran do výběru členů bankovní rady podporuje i hnutí ANO, zástupci TOP 09 a komunisté.
Nepřímo se pro změnu fungování ČNB vyslovil i předseda Úsvitu. „Autonomní měnová politika má smysl jen v momentě, kdy ji ČNB provádí v koordinaci s vládou a důvod je jediný – exekutiva, Parlament i ČNB musí v synergii pracovat na společném cíli a tím je prosperita naší země a blaho občanů,“ uvedl Tomio Okamura pro Parlamentní listy.
Tím pádem by nemusela být nepřekonatelná třípětinová většina poslanců a senátorů nutná pro změnu ústavy ve věci tvorby bankovní rady ČNB. Dnešní vydání HN proto dále spekuluje, odkdy by změna mohla začít platit a dochází k závěru, že to bude až od roku 2018, kdy prezidentu Miloši Zemanovi vyprší mandát. „Jinak by to debatu o ústavních změnách proměnilo v diskusi pro Zemana, nebo proti němu a to by ji argumentačně shodilo jinam, než by měla být,“ uvedl pro HN předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Názorový průzkum mezi politiky provedený Parlamentními listy ale ukazuje, že podpora zatažení parlamentních stran do volby členů bankovní rady ČNB jednomyslná rozhodně není. Poslankyně ODS Jana Černochová varovala, že nezávislost ČNB je třeba bránit, neboť guvernér centrální banky „nesmí být lokajem žádné vlády“. Jiří Čunek, senátor za KDU-ČSL, by také nic na volbě neměnil, protože „závislost na politických rozhodnutích by pro měnu byla rizikovější“.
Překvapivě se proti změnám v nezávislosti vyjádřil i předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN. „Intervence ČNB sice diskusi vyvolaly, ale to je pochopitelné. Názory ekonomů se často dost zásadně rozcházejí. K žádnému omezování nezávislosti ČNB by to ale rozhodně vést nemělo,“ uvedl pro Parlamentní listy Petr Gazdík. Podle informací HN je však TOP 09 zastáncem ústavní změny vedoucí k nutnosti schválení nominací centrálních bankéřů ze strany Senátu.
(Zdroj: HN, Parlamentní listy, ČTK, MfD)
Více o intervencích ČNB čtěte na Patria.cz v Tématu měsíce:
