Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Vlastní třída pro infrastrukturu

Vlastní třída pro infrastrukturu

07.05.2014 14:08

Po několika měsících neuspokojivých hospodářských ukazatelů zveřejnila čínská Státní rada „ministimulační“ balík zaměřený na výstavbu sociálního bydlení a rozšiřování železnic. Toto rozhodnutí přišlo měsíc po prohlášení premiéra Li Kche-čchianga, že si Čína stanovila cíl ročního růstu ve výši „kolem 7,5 %“ – což se rovná loňskému cíli. Podstata je zřejmá: dlouhodobým cílem pro Čínu sice zůstává růst tažený spotřebou, avšak jako klíčový hnací motor čínské ekonomiky bude i nadále – alespoň v krátkodobém výhledu – sloužit infrastruktura.

Čína samozřejmě není jedinou ekonomikou, která svůj hospodářský růst opírá o investice do infrastruktury. Světová banka odhaduje, že tyto investice představovaly v letech 2001-2005 téměř polovinu zrychlení hospodářského růstu v subsaharské Africe.

Podle banky odpovídá desetiprocentní zvýšení investic do infrastruktury růstu HDP o 1%. Tyto investice současně vytvářejí pracovní místa, a to jak krátkodobě vytvářením poptávky po materiálech a pracovní síle, tak i dlouhodobě v sektoru souvisejících služeb. Například každých 100 milionů dolarů investovaných do údržby venkovských silnic se přetaví odhadem ve 25 000-50 000 pracovních příležitostí.

V Číně jsou však tyto přínosy rozředěné kvůli přehnané odkázanosti na veřejné financování. V posledních letech pocházelo ze soukromého kapitálu méně než 0,03% čínských investic do infrastruktury, které dosahovaly zhruba 9% HDP.

Tento problém se neomezuje pouze na Čínu; ze 7,2% HDP, které asijské země v průměru vynakládají na rozvoj infrastruktury, je pouze asi 0,2% financováno ze soukromých zdrojů. Naproti tomu v Latinské Americe a v Karibiku financuje soukromý kapitál 1,9%, respektive 1,6% investic do infrastruktury.

Diskuse uvnitř skupiny G-20 přinesly dvě možná vysvětlení, proč asijské země nedokážou přilákat na infrastrukturální projekty více soukromého kapitálu. Většina rozvojových zemí tvrdí, že kořeny problému tkví v obstarávání kapitálu, kdy investoři raději zaplňují svá infrastrukturální portfolia projekty s nízkým rizikem a pojišťovny a banky čelí přehnaně restriktivním regulacím. Země OECD, jako je Německo, na to reagují tvrzením, že problémem je nedostatek aktiv vhodných pro investice; k dispozici jednoduše není dost projektů vhodných k bankovnímu financování.

Obě vysvětlení jsou v podstatě správná – ale žádné z nich není úplné. Je načase, aby si vedoucí asijští představitelé uvědomili, že nedostatek soukromých financí určených na infrastrukturální projekty nelze redukovat na jeden, ba ani na dva problémy, a měli by vyvinout souhrnná řešení, která postihnou tento problém v celé šíři.

To vyžaduje za prvé a především opuštění názoru, že infrastrukturální aktiva zapadají do paradigmatu tradičních tříd aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy či nemovitosti. Infrastruktura se musí předefinovat jako nová třída aktiv, a to na základě několika ohledů.

Za prvé mnoho infrastrukturálních projektů obsahuje prvek veřejného statku, což vyžaduje podmíněné vládní závazky, jako je všeobecná úroveň krytí základních služeb. Aby byly takové projekty lákavější pro soukromé investory, měly by se ekonomické externality internalizovat a zároveň by se mělo navázat spojení mezi vnitřní návratností, která má význam pro komerčního investora, a ekonomickou návratností, jež je důležitá pro společnost.

Navíc by byly zapotřebí novátorské mechanismy nabízení nových aktiv investorům – a to vyžaduje kreativitu, kterou nacházejí a oceňují trhy. Za tímto účelem musí sponzoři ze soukromého sektoru dostat prostor k zahájení hodnotných projektů.

Nová třída aktiv by potřebovala vlastní standardizovaný profil rizika a výnosů, který by vystihoval například politická rizika, jež mohou vyplývat z angažmá ve veřejném sektoru, a také nižší výnosy z infrastruktury oproti tradičním private equity investicím. Rizika spojená s touto novou třídou aktiv by se navíc měnila s postupem projektů od studie proveditelnosti přes výstavbu až k provozu, což znamená, že každá fáze by přitahovala odlišné zdroje financování. Jasné pochopení tohoto procesu by umožnilo efektivnější vyhodnocování projektů potenciálními investory, což je klíčový předpoklad jejich motivace k financování.

Dalším důležitým ohledem jsou značné technické znalosti, které investice do infrastruktury vyžadují, v důsledku čehož jsou složitější než většina jiných aktiv. Podobně platí, že by byla zapotřebí specializovaná síť aktérů, kteří by zajistili, že zprostředkování infrastrukturálních transakcí bude účinné a nákladově efektivní – nikoliv rozdrobené a pomalé jako dnes.

U zemí, které nemají tak silnou fiskální pozici jako Čína, je potřeba přilákání soukromého kapitálu k infrastrukturálním investicím zjevná. Protože téměř 70% obyvatel subsaharské Afriky postrádá přístup k elektřině a 65% obyvatel jižní Asie nemá přístup k základní kanalizaci, neexistuje naléhavější úkol než plánovat, financovat, budovat a udržovat infrastrukturální aktiva.

Soukromé investice do infrastruktury však zůstávají životně důležité i v zemích, jako je Čína, poněvadž přinášejí sílu a dynamiku trhu, která zlepšuje alokaci kapitálu a podporuje transparentnost. Při větším zapojení soukromého sektoru by byly skandály toho typu, jaký vypukl v sektoru čínských drah, mnohem méně pravděpodobné.

Stručně řečeno je předefinování infrastruktury jako nové třídy aktiv jediným důvěryhodným způsobem, jak přilákat finance na výstavbu infrastruktury, a tím podpořit dlouhodobý hospodářský růst a zaměstnanost. Je načase, aby asijští představitelé začali jednat. 

Justin Yifu Lin, bývalý hlavní ekonom a první viceprezident Světové banky, je profesorem a čestným děkanem Národní fakulty rozvoje Pekingské univerzity a zakládajícím ředitelem Čínského centra pro ekonomický výzkum. Jeho nejnovější kniha nese název The Quest for Prosperity: How Developing Economies Can Take Off (Hledání prosperity: Jak mohou rozvojové ekonomiky odstartovat). Kevin Lu je vysoce postaveným členem globální private equity iniciativy INSEAD a výkonným ředitelem globálního private equity fondu Partners Group.

Copyright: Project Syndicate, 2014


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
03.07.2020
17:46Ukázkové „V“ oživení globální ekonomiky
17:10Spolkový sněm schválil ústup od uhelné energetiky v Německu do roku 2038
16:45Závěr týdne bez Ameriky. Převládl výběr zisků  
16:25Kofola pozastavuje dividendovou politiku, dokud nevyhodnotí dopady pandemie
14:56Fidelity: Evropský maloobchod se zotavuje, ale luxusní zboží potřebuje ty, kteří hodně utrácí
14:10Zuckerberg: Zadavatelé reklamy se brzy na facebook vrátí
13:29Fitch v pololetí zhoršila rekordní počet státních ratingů a ještě prý nekončí
13:26Jiří Rusnok a Vít Bárta (ČNB): Koronakrize a výzvy pro měnovou politiku
12:54Perly týdne: Leninova Tesla, evropské „čínské“ oživení a u nás „běžná praxe“ berňáku
10:56Koronavirus bankovky neničí, lidé jich hromadí více
10:54Bloomberg: Boeing se chystá ukončit výrobu letadel Jumbo Jet
10:43Akcie beze směru i po slušných datech  
9:10Rozbřesk: Díky vládním opatřením se nezaměstnanost drží v Evropě stále nízko
9:00Komerční banka, a. s. - Oznámení o výsledku rozhodování distanční (per rollam) Valné hromady společnosti
8:41Komerčka nevyplatí dividendu, v USA se dnes neobchoduje  
8:33Deutsche Bank zvažuje pomoc bankovní divizi krachující Wirecard
7:47Zaplacenou 4% daň z nabytí bytové jednotky v rodinném domě lze žádat zpět
5:44Bank of America: Tři důvody, proč být nyní u akcií optimistický
02.07.2020
22:03Wall Street poskočila na výborných číslech z trhu práce
17:41Neohrozitelná firma

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data