Desátého tohoto měsíce vydala IEA svůj měsíční report o energiích v USA. Na základě toho vyšlo najevo, že celkový čistý import energií v USA jako podíl spotřeby spadl na nejnižší úroveň za posledních 29 let v první polovině roku 2014. Celková spotřeba energie v prvních šesti měsících roku 2014 byla 3 % vyšší než ve stejném období roku 2013. Ale růst spotřeby byl vyrovnán růstem v celkové produkci energie. Tyto změny vedly k redukci o 17 % v čistých importech ve srovnání s prvními šesti měsíci roku 2013.
Celková spotřeba energie rostla každý měsíc v roce 2014 ve srovnání se stejným měsícem roku 2013. Ačkoliv 81 % nárůstu ve spotřebě přišel v měsících leden a únor. To reflektuje tuhou a mrazivou zimu.
Zemní plyn měl podíl 55 %, uhlí 24 %, obnovitelné zdroje energie 12 %, ropa 8 % a nukleární energie 3 %. Z celkového objemu spotřeby zemního plynu, největší růst zaznamenal plyn určený pro vytápění rezidenčních a komerčních objektů o 69 % znovu reflektující tuhou zimu. Zatímco 30 % růst přišel z průmyslového sektoru, pokračuje tak dlouhotrvající trend vyššího využití zemního plynu v průmyslu.
Růst v celkové produkci byl téměř kompletně koncentrován v oblasti ropného průmyslu a zemního plynu. Ropa činila 52 % nárůstu produkce energie v roce 2014, zemní plyn se podílel 27 %, obnovitelné zdroje energie devíti procenty a jaderná energie pouze dvěma procenty. Naopak produkce uhlí propadla o jedno procento. Nárůst v ropném průmyslu reflektuje rozvoj pokročilých technik frakování, včetně hydraulického frakování a dalších technik. Tyto techniky se hojně začaly používat hlavně v oblastech jako Bakken, Marcellus, Eagle nebo Permian Basin. Americká produkce ropy tak vystřelila nahoru po letech pomalého poklesu započatého již v 70. letech.
Celkový import energií v prvních šesti měsících roku 2014 poklesl o 6 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2013. Tento pokles byl způsoben téměř kompletně poklesem importu ropy a zemního plynu. Celkový export energií vzrostl o 8 % ve srovnání se stejným pololetím loňského roku. Změny v exportu byly také téměř výhradně kvůli slušnému 21 % růstu produkce ropy.
Na druhé straně světa je OPEC s dosud pohodlným výnosem z prodeje ropy téměř každému, kdo má dostatek dolarů. Ale OPEC v poslední době vzdoruje tlaku na snížení těžby ropy i když cena nastoupila medvědí trend a aktuálně se Brent obchoduje pod 85 USD za barel. OPEC tak zjevně testuje, jak nízko musí cena klesnout, aby těžba pomocí frakování v USA byla neudržitelná, rozuměj neprofitabilní.
OPEC dokonce navýšil produkci nejvíce za posledních 13 měsíců a Saudská Arábie a Kuvajt se nechaly slyšet, že poklesy ceny ropy automaticky neznamenají pokles produkce. Zatímco dříve OPEC fungoval jako na houpačce. Když cena rostla, přidal na produkci, když klesla, produkci omezil. Nyní je situace jiná a nechá ropu spadnout, aby viděl, jestli produkce v USA je schopná odolat nižším cenám. Doposud nejsou známky toho, že by to nějak těžaře v USA poznamenalo a americká vláda očekává rekordní produkci v listopadu, která pomůže vytáhnout nabídku pocházející z USA na nejvyšší úrovně od roku 1986. Saudové chtějí zjistit, kde je bod zvratu pro břidlicové písky, ze kterých se těží v USA. A ať už věříte čemukoliv, tak jasný konsensus, kde tento bod leží, neexistuje.
Druhým faktorem, který přispívá k poklesu ceny je, že Saudové brání svůj podíl na prodejích v Asii, dokonce i za cenu nižších příjmů z prodejů. Jak Saudská Arábie, tak Irák i Írán nabízí největší slevy pro asijské obchodníky od roku 2009.
Zdroj: IEA, Bloomberg