Ruská centrální banka - BR (Bank Rossii) dnes na svém pravidelném zasedání zvýšila klíčovou úrokovou sazbu o 1 p.b. na 10,5 %. Zvýšení sazeb je v souladu s očekáváním trhu. Analytici oslovení agenturou Bloomberg však ještě včera v poledne predikovali zvýšení sazeb o 50 bazických bodů, večer už byl konsensus navýšen na 100 bodů.
BR v tiskovém prohlášení uvedla, že růst inflačních a depreciačních očekávání je vážnou hrozbou pro inflaci, kterou nyní centrální banka oficiálně cíluje (cíl je 4 %). Dnešní zvýšení sazeb má zastavit růst spotřebitelských cen a banka je připravena na další utažení měnových podmínek, bude-li to zapotřebí.
Centrální banka zvedla sazby popáté v řadě a opět tak zvýšila náklady na kapitál s cílem oslabit inflační tlaky a zachovat finanční stabilitu v zemi. Podle kroků BR je zřejmé, že boj proti inflaci a slabému rublu má prioritu před hospodářským růstem, kterému vyšší sazby uškodí.
Do letošního roku vstupovala centrální banka se sazbami ve výši 5,5 %, avšak prudké oslabení rublu, pokles cen ropy a sankce Západu přinutily BR k utahování měnových podmínek. Od anexe Krymu tak měnová autorita zvýšila sazby o 500 bazický bodů – viz graf.
Je však velmi diskutabilní, zdali dnešní úrokový hike rublu opravdu pomůže. BR na svém posledním měnovém zasedání 31.10. zvýšila sazby také o 1 p.b., avšak rubl posílil pouze na 4 minuty a poté pokračoval ve svém pádu. Od konce října pak rubl, navzdory utažení měnových kohoutů, oslabil proti dolaru o dalších 28 %. Říjnová zkušenost proto není pro ruskou centrální banku příslibem, že vyšší sazby otočí klesací trend na rublu.
Zvyšování sazeb tedy bude působit spíše na inflaci než na rubl. Inflace se v Ruské federaci v listopadu y/y vyšplhala na 9,1 %, což je dvojnásobek inflačního cíle BR. Padající hodnota rublu (zejména vůči US dolaru) prosakuje přes kanál zahraničního obchodu do inflace, která dále akceleruje a snižuje reálné příjmy ruských domácností i firem. Dle odhadů (Bloomberg) by inflace v 1Q15 měla y/y dosáhnout úrovně 9,3 %. BR podle dnešních informací čeká dokonce 10% inflaci.
Rubl oproti USD od počátku letošního roku nominálně oslabil o 65 % a po ukrajinské hřivně je druhou nejslabší měnou tohoto roku. Hřivna (UAH) v důsledku rusko-ukrajinské krize odepsala YTD 91 % své hodnoty z kurzu 8 USDUAH v lednu na aktuálních 15,7 USDUAH. Ukrajinská ekonomika navíc v 3Q14 y/y klesla o 5,3 %, což je údaj, který byl horší než trhem očekávaných 5,1 %.
Oslabený rubl by měl v příštím roce přispět k cenovému růstu v Rusku 3,2 procenty, letos činil příspěvek 2,4 %. Dle předpovědi agentury Bloomberg by se kurz rublu k americkému dolaru měl v 1Q15 pohybovat v širokém koridoru 45,8 až 70,3 USDRUD s tím, že mediánový odhad předpokládá kurz na úrovni 48,6 rublů za dolar.
Zvýšení ruských úrokových sazeb by tedy mělo primárně zpomalit inflaci, umravnit inflační očekávání, poskytnout (krátkodobou) podporu rublu, případně odradit spekulanty. Vyšší sazby naopak mohou začít poškozovat bankovní sektor (navýšit objem nesplácených úvěrů) a jsou bezpochyby špatnou zprávou pro ruskou ekonomiku, která by měla (dle dat BBG) v 1Q15 oslabit o 0,8 % a v 2Q15 prohloubit svou ztrátu na celé jedno procento hrubého produktu. Pro letošní poslední kvartál roku přitom analytici (agentura Bloomberg) očekávají ruské HDP nižší o 0,2 %. Samotné ruské ministerstvo pro hospodářství očekává, že HDP v roce 2015 poklesne o 0,8 %.
Centrální bance dochází munice, do boje vyrazili politici
Ruská centrální banka již na podporu rublu vystřílela většinu ze svého arsenálu měnově-politických nástrojů, avšak bez úspěchu. BR letos zvýšila sazby o 500 bazických bodů, prostřednictvím intervencí nakoupila rubly za 70 mld. USD (YTD), zavedla free float, snížila sazby na FX repo operace, avšak nic z toho rublu nepomohlo. Platí navíc, že devizové reservy BR nejsou bezedné a sama centrální banka při (vynuceném) přechodu na free float prohlásila, že přímě intervence bude používat pouze zcela výjimečně, když bude ohrožena stabilita finančního systému. Free float na rublu byl zaveden 10. listopadu, avšak nevydržel ani měsíc. Jen za prosinec BR nakoupila rubly na 4,9 mld. USD a „spálila“ další balík svých měnových zásob.
Do „boje o rubl“ se vložil i ruský prezident Putin, který 4. prosince prohlásil, že je třeba přijmout přísná opatření, která odradí spekulanty od útoků na ruskou měnu. K politickému tažení za silnější rubl se přidal také premiér Medveděv, který naléhá na exportéry, aby větší část svých tržeb převedli na rubly. Tato informace exportéry/investory poněkud vyděsila, neboť zavání možnou kapitálovou kontrolou, kdy by (velké) exportní podniky musely povinně konvertovat své cizoměnové příjmy do rublů a tím suplovat přímé intervence centrální banky. Dle posledního vyjádření předsedy vlády Medveděva vláda vyjednává s centrální bankou a velkými společnostmi o této možnosti.
Součástí vládních opatření na podporu rublu je také totální amnestie vyhlášená na počátku prosince prezidentem Putinem. Každý, kdo převede své prostředky zpátky do Ruska, nebude dotazován na jejich původ, ať se jedná o jakoukoliv částku, slíbil Putin.
To, že slabý kurz rublu poškozuje ruskou ekonomiku, přiznal i premiér Medveděv. "Naše ekonomika pravděpodobně ztratila desítky miliard dolarů," odpověděl Medveděv na otázku k dopadům sankcí. Ruský ministr financí Anton Siluanov již v listopadu odhadl, že ztráty, které Rusku způsobují sankce spojené s ukrajinskou krizí, představují zhruba 40 miliard dolarů ročně.
Rusko se proto snaží pro své obchodní zájmy (export energií) najít „náhradníka“ za západní státy. Moskva už dojednala obří kontrakt na dodávky zemního plynu do Číny, avšak za podstatně méně výhodných podmínek, než za jakých prodává plyn Evropě. Včera prezident Putin zahájil návštěvu Indie, kde chce prohloubit obchodní vazby mezi oběma zeměmi. Kreml pak dnes ráno oznámil, že byla podepsána dohoda na dodání 12 jaderných bloků během příštích 20 let. Později přímo prezident Putin uvedl, že Rusko postaví v Indii dokonce přes 20 jaderných bloků.
Zdroj: Bloomberg, Goldman Sachs