Mezinárodní fotbalová federace FIFA a všichni ti vykutálení fotbaloví Ivánci, co tak hezky umí jít "štěstíčku naproti", by měli zbystřit. Strýček Sam totiž nerozdýchal inovativní rozhodnutí delegátů FIFA uspořádat supervýnosné mistrovství světa ve fotbale v malé zemi uprostřed pouště (a ještě k tomu v listopadu) a začíná vydávat zatykače. Samozřejmě, že jde o peníze až v první řadě a americkým soudům a žaláři mohou čelit nejen Ti, co tak nezištně přiklepli pořádání fotbalového mistrovství Qataru v roce 2022, ale i Ti co hlasovali za mistrovství v Rusku v roce 2018.
Řeknete si proč se na tomto místě zaobírat mezinárodní korupcí fotbalových bafuňářů, když nijak nesouvisí s globální ekonomikou či trhy? Možná ne na první pohled, avšak existuje řada vědeckých studií, která s pomocí makroekonomické teorie a empirie prokazuje, že úroveň korupce negativně ovlivňuje potenciál ekonomiky. A možná také (právě) proto, že u nás stále nepostradatelní Ivánkové sedí na svých místech a hlídají, aby rozhodčí i v okresním přeboru “pískali rovinu”, nepředvedla česká ekonomika za deset let vůbec nic.
Negativní vazba korupce => nižší potenciální růst ekonomiky se projevuje spíše v horizontu let, avšak u finančních trhů je reakce rychlejší a tak existují i zcela aktuální (negativní) příklady dokumentující, kterak korupce může investorům pěkně zavařit. Vezměme si třeba takovou Brazílii a teď ne kvůli fotbalu. Brazilský real, akciová burza, ale i dluhopisy patří letos k nejhůře performujícím trhům mezi tzv. emerging markets, přičemž tyto mizerné výsledky nejsou způsobeny jen propadem ekonomiky v tomto roce. Za mizerným výkonem brazilských aktiv stojí i rozsáhlý korupční skandál týkající se státního petrochemického gigantu .
A kdyby snad někdo pochyboval o tom, že korupce nemá dopad na ekonomiku a trhy aktiv, nechť si vzpomene na řeckou ságu, se kterou jsme nuceni žít poslední měsíce a roky. Kdyby vláda v Řecku na přelomu století nemanipulovala s účetnictvím státu, tak tato země nebyla přijata do eurozóny a dnes jsme se možná nebavili o tom, jestli 5. června defaultuje až MMF nezaplatí 300 miliónů euro.
Region
Na kurzu zlotého se včera projevily obavy zahraničních hráčů z výsledků druhého kola prezidentských voleb a zlotý vůči euru oslabil asi o 1,2 %. Pod tlakem sice byly i koruna a forint, nicméně ty oslabovaly zhruba čtvrtinovým tempem. Co se týče zasedání MNB, tak to dopadlo dle očekávání snížením sazeb o 15 bps na nové historické minimum 1,65 %. Beze změny zůstal i “závazek” MNB pokračovat v opatrném snižování sazeb i v následujících měsících. Vystoupení guvernéra ČNB Singera na fóru HN nepřineslo z hlediska koruny zásadní novinky. Singer zopakoval, že ČNB bude bránit případnému skokovému posílení měny a potvrdil zdrženlivost ČNB vázat opuštění režimu kurzového závazku jednoznačně na nějaké kvantifikovatelné cíle (např. míru inflace, růst HDP apod.) - i ta je však patrná z běžné komunikace ČNB.
Dnešek není z hlediska očekávaných událostí v regionu zajímavý (zajímavá čísla přijdou v pátek v podobě revize údajů o HDP za první čtvrtletí). Zajímavá tak bude opět hlavně tržní dohra polských prezidentských voleb. Prostor pro další oslabení zlotého by však již neměl být příliš velký.
Dluhopisy
Propad akciových trhů a obava z vývoje na periferii eurozóny pomohly jak americkým, tak německým vládním dluhopisů. Zajímavé přitom je, že americkým dluhopisům se dařilo, ačkoliv příchozí data z americké ekonomiky nebyla vůbec špatná (durables, nové prodeje domů). Naopak se nedařilo španělským, italským a samozřejmě i řeckým vládním dluhopisům.
Dnešek bude bez výraznějších impulsů a tak trh bude čekat spíše na signály z Řecka a především na to, jak se bude dařit akciovým trhům.