Čeští centrální bankéři mohou po delší dobu upustit od změn úrokových sazeb, současná úroveň nákladů na půjčky spolu se silnou korunou totiž podle člena bankovní rady Jakuba Seidlera pomáhají zmírňovat inflační rizika. ČNB směřuje k ponechání základní sazby na úrovni 3,5 % již počtvrté v řadě, poté co od konce roku 2023 zahájila měnové uvolňování snížením sazeb o polovinu. Zatímco exportně orientovaná odvětví mohou čelit globálním výzvám, Seidler za klíčové domácí inflační riziko považuje ceny služeb.
Ačkoliv celková inflace v září byla nižší, než se očekávalo, „neměla by být přeceňována“, protože byla ovlivněna především kolísavými cenami potravin, zatímco struktura zůstala méně příznivá, uvedl Seidler. Růst cen služeb se pohybuje kolem 4,7 %, což naznačuje trvalejší tlak, než se dříve předpokládalo, a ospravedlňuje současné „mírně restriktivní“ podmínky. „Pro mě je to argument, že v tuto chvíli stabilní sazby v kombinaci s relativně silnějším kurzem poskytují měnové podmínky, které jsou schopné dokončit proces dezinflace,“ řekl Seidler ve středečním rozhovoru s agenturou Bloomberg.
Koruna letos vůči euru posílila o 3,4 %, což je její největší roční zisk za poslední čtyři roky. Patří také mezi nejlepší měny rozvíjejících se trhů vůči dolaru.
Ceny na peněžním trhu se nedávno změnily z indikace dalšího snižování sazeb na snahu odhadnout načasování jejich prvního zvýšení, ale zatím zůstávají obě možnosti otevřené, uvedl 42letý ekonom, který se k bankovní radě připojil v prosinci loňského roku. „Podle mého názoru může být dalším krokem buď snížení, nebo zvýšení sazeb, a vidím víceméně stejné šance pro oba scénáře,“ řekl Seidler. „Ale nejpravděpodobnějším výhledem je pro mě dlouhodobá stabilita, která by mohla trvat i po celý příští rok.“ Hlavními proinflačními riziky, která by mohla převážit ve prospěch zvýšení sazeb, jsou podle Seidlera přetrvávající vyšší inflace služeb, silnější spotřeba domácností a rychlejší růst mezd.
Centrální banka v Praze neusiluje o snížení inflace služeb na 2 %, což je oficiální cíl pro celkovou inflaci. Rychlejší růst cen služeb je běžným jevem při přechodu k vyspělejší ekonomice, přičemž Seidler uvedl, že přirozené tempo by mělo být mezi 3,5 % a 4 %. Setrvalá inflace služeb je poháněna změnou spotřebitelského chování, kdy zaměstnanost v sektoru služeb roste, zatímco v průmyslu klesá. Tento trend je rovněž běžný během procesu konvergence, ale zdůrazňuje potřebu opatrného měnového přístupu, uvedl Seidler.
Dalším problémem je růst mezd, který je nad úrovní slučitelnou s dosažením inflačního cíle a představuje riziko zejména pro náklady na služby, dodal. Centrální banka však očekává, že dynamika mezd příští rok zpomalí.
Růst cen nemovitostí, který letos překvapil směrem vzhůru, zůstává rizikem, ale měl by v roce 2026 zpomalit, především kvůli očekávanému poklesu hypotečního financování, uvedl Seidler.
Nejistota ohledně globální ekonomické situace, zejména oživení v Německu, je podle Seidlera klíčovým důvodem, proč je další pokles sazeb stále možný. Hlavní exportní trh České republiky se potýká s ekonomickou slabostí, zatímco plánovaný fiskální stimul Berlína může trvat déle, než se původně očekávalo.
„Německo je pro mě jedním z otazníků ohledně ekonomické situace v zahraničí a toho, jak moc ovlivní český růst,“ řekl Seidler. „Proto nelze vyloučit, že dalším krokem bude stále snížení sazeb, pokud bude globální zpomalení výraznější a domácí inflační tlaky rychleji odezní.“