Těžařům uhlí přidělávají vrásky ekologičtí aktivisté, kteří přesvědčují peněžní správce, aby se zbavovali uhelných investic. Akcie úhelných společností i bez toho padají a pozitivní zprávy by se tomuto odvětví nyní více než hodily. Místo toho se však právě těžaři uhlí stali cílem aktivistů, kteří z tohoto sektoru chtějí udělat nového nepřítele číslo jedna po vzoru tabákového průmyslu.
V pondělí začnou v Paříži globální lídři diskutovat o klimatických změnách a tak kampaně a lobby vrcholí. Německý pojišťovatel , který spravuje aktiva v hodnotě zhruba 2,1 bilionu dolarů, uvedl tento týden, že nadále nebude investovat do akcií těžebních společností nebo utilit, u kterých více než 30 procent tržeb nebo produkce energie pramení právě z uhlí. má v současnosti v převážně dluhopisových uhelných investicích 4,25 miliardy dolarů a v následujících měsících se jich hodlá postupně zbavovat, jak budou dosahovat splatnosti a tento sektor tak opouštět. Toto finální rozhodnutí ovlivnily dva roky jednání s neziskovými organizacemi včetně Transparency International nebo WWF. Nicméně pojišťovací společnost si je podle generálního ředitele Bäteho také vědoma snah o zpomalení globálního oteplování a zároveň ekonomických rizik spojených s uhelným podnikáním.
Se stoupajícími antipatiemi, které panují vůči uhlí mezi některými institucionálními investory, roste i tlak na producenty paliva. Investice do fosilních paliv opouštějí manažeři fondů od Rockefeller Brothers Fund až po církevní či akademické instituce. Norský fond svrchovaného majetku prodal akcie těžebních společností včetně . Mnoho velkých investorů však prozatím argumentům proti investicím do uhelného odvětví odolává a to včetně například Nadace Billa & Melindy Gatesových.
Ačkoliv někteří těžební giganti jako jsou například nebo argumentují, že pracují na tom, aby bylo uhlí ke spalování čistší. Navíc jsou důležitými poskytovateli pracovních míst a paliv. Situace není letos pro komoditní společnosti ani těžaře příznivá a intenzivní a stále více bojovná proti těžební a proti uhelná kampaň tak bude v dohledné době pro tento sektor jednoznačnou výzvou. Podle šéfa uhelné sekce však tato kampaň ignoruje globální energetickou realitu a zdroje potřebné k ekonomickému růstu a rozvoji.
Dow Jones americký uhelný index, zdroj: WSJ
Akcie producentů uhlí v letošním roce dostaly tvrdý zásah. Stejně jako i v případě jiných komodit se na cenách uhlí podepsal převis dodávek nad zpomalující poptávkou. A ceny uhlí se propadly nejníže za poslední desetiletí. Globální dodávky klesají podle informací americké Energetické informační agentury poprvé za posledních 21 let. Za tímto propadem stojí jednak oslabení ekonomického růstu v Číně a dále pak také posun mnoha výrobců energie k plynu nebo obnovitelným zdrojům energie.
Uhlí je relativně levně, generuje zhruba 40 procent světové elektřiny a pohání mnoho vysokých pecí. Jenže používání uhlí vede k vypouštění milionů tun oxidu uhličitého a z uhlí se tak stává hlavní zdroj emisí skleníkových plynů, které podle mnoha vědců vedou právě ke klimatickým změnám. Navíc způsobují zdraví škodlivé znečištění.
Čínský dovoz uhlí v milionech metrických tun
Zdroj: WSJ
Podle Mezinárodní energetické agentury uhelný trh příliš neporoste, IEA odhaduje růst globální poptávky po uhlí do roku 2040 zhruba o 0,4 procenta ročně, což oproti ročnímu růstu o 4,1 procenta v rámci posledního desetiletí představuje jednoznačný propad. Uhlí tak bude výrazně zaostávat za sektory, jako jsou obnovitelné zdroje energií, které by na počátku třicátých let tohoto století měly uhlí jako hlavní zdroj energie nahradit.
Zdroj: WSJ