Jste už unaveni neustálými řečmi o rozpadu Evropy? Pak mám pro vás jednu špatnou zprávu. Kvůli tzv. Brexitu o něm ještě do června uslyšíte mnohokrát. V červnu totiž budou Britové rozhodovat o tom, zda zůstanou v EU, či zda ji opustí. Pokud by z ní skutečně odešli, mohli by v nejlepším případě doufat, že takových pět či deset let bude jejich ekonomika trpět a pak na tom nebude o moc lépe, než když byli v EU. V tom nejhorším případě by Brexit vyvolal další tenze v EU a vzájemné sbližování by bylo nahrazeno politikou rostoucího nacionalismu. Podívejme se ale hlavně na to, co by Brexit vlastně znamenal a proč by si ho někdo měl vůbec přát.
Brexit by byl něco úplně jiného než Grexit. Británie nepoužívá euro a z toho důvodu by Brexit pravděpodobně nevyvolal tlaky na vybírání vkladů z bank. Došlo by totiž „pouze“ k tomu, že Británie zruší dohody o volném obchodu se zbytkem Evropy a spolu s tím odstoupí od všech závazků, které s dohodami souvisí. To se týká veškeré regulace, kterou EU přijala, a také volného pohybu lidí a plateb do společného rozpočtu.
Uvedený popis nezní tak špatně, ale musíme si uvědomit, že Británie by zrušila dohody se svým největším obchodním partnerem. Do Evropy proudí přibližně 45 % britských exportů. Profesor Nick Crafts z University of Warwick v této souvislosti odhaduje, že britská ekonomika je nyní asi o 10 % větší oproti stavu, kdyby se nestala členem EU. Nemohla by ale Británie jednoduše uzavřít novou obchodní dohodu?
Nová dohoda by samozřejmě mohla být uzavřena, ale nedojde k tomu během jednoho dne, ani během několika málo let. Britská vláda se domnívá, že takový proces by zabral asi 10 let. Proč by to mělo trvat tak dlouho? V současné době už nejsou dohody o volném ochodu hlavně o odstranění tarifů, jako tomu bylo dříve. Většinou se týkají sektoru služeb a mezinárodní konkurence v tomto sektoru. Nastavení pravidel v této oblasti trvá velmi dlouho.
Evropa by také nechtěla dát Británii lepší podmínky, než jaké má nyní. Naopak může trvat na tom, že podmínky dohody se zhorší, aby tím demotivovala případné další zájemce o odchod z EU. Chcete volný přístup na evropský trh? Pak ovšem musíte přijmout veškerá regulační pravidla a platit do společného rozpočtu. Norsko muselo učinit přesně ten samý krok, jinak by dohodu s EU nezískalo. I kdyby šlo tedy vše podle plánu, odchod z EU by nakonec nepřinesl žádné výrazné změny. Británie by stále musela dělat řadu věcí, které po ní požaduje Brusel, ale už by neměla žádný vliv na rozhodovací procesy v Bruselu.
Stále však můžeme tvrdit, že by britské exporty utrpěly jen na pár let. K tomu ale přidejme vysokou nejistotu a snahu mnohých zbavit se liber v situaci, kdy tu nemusí být hodně lidí, kteří by je chtěli kupovat. Libra by tedy prudce oslabila. To je částečně dobrá zpráva, protože britská ekonomika se snaží vypořádat s nízkou inflací. Pokud by ale libra oslabila příliš, Bank of England by musela zvýšit sazby více, než nyní plánuje, a musela by začít bojovat s inflačními tlaky.
Pokud se Británie rozhodne, že už nechce zůstávat v EU, může to být konec unie, ale i samotné Británie. Proč? Důvod je jednoduchý. Skotsko by se totiž mohlo rozhodnout, že nechce být součástí Británie, která není součástí EU. Skotové mají k EU mnohem vstřícnější postoje než jejich sousedé na jihu. A nakonec by se mohli rozhodnout, že nechtějí být ani tak ve Velké Británii jako v EU.
Ani samotná EU by ale bez Britů nefungovala. Rovnováha sil mezi Francií a Německem by byla narušena, a to samé platí o řadě dalších oblastí, včetně snah o posílení vládního sektoru či přesouvání moci do Bruselu. Pokud by se nakonec ukázalo, že Británii se mimo EU nevede zle, tlaky na rozpad by zesílily. Lidé už nechtějí neustále dokola opakovat známou věc, ale to nic nemění na tom, že krize v eurozóně stále vyřešena nebyla. Řecko by pak vidělo, že život mimo EU není zase tak šílený nápad, a to platí zejména v případě, pokud je alternativou nikdy nekončící deprese.
Zdá se tedy, že Brexit by každému jen uškodil. Proč se o něm tedy vůbec uvažuje? Dlouhá odpověď hovoří o národní suverenitě, protiimigračních tlacích, kontrolou nad hranicemi, a podobně. Jak ale bylo uvedeno, pokud Británie nebude s EU spolupracovat, nebude mít ani obchodní dohody. Krátká odpověď na uvedenou otázku tedy zní: Žádné dobré důvody pro Brexit neexistují.
Autorem je Matt O'Brien.
Zdroj: The Fiscal Times