Blíží se Spojené státy insolvenci?

Obavy ohledně vysokého vládního dluhu jsou často namístě. Tento dluh se musí splácet, a to vyžaduje vybírání daní, které mají na fungování ekonomiky negativní dopad. Pokud jsou dluhy příliš vysoké, jejich udržitelnost může záviset pouze na dlouhodobě nízkých sazbách a ani ty nemusí ekonomice vždy prospívat. V tom nejhorším scénáři pak mohou investoři ztratit svou důvěru ve schopnost vlády dluhy splácet a donutí centrální banku k tištění peněz. Takový vývoj pak může vést k vysoké inflaci.

Nekonečná řada hysterických mediálních zpráv tvrdí, že Spojené státy se nacházejí v centru dluhové krize a výše uvedené problémy se jich úzce týkají. Jenže ony jsou jim velmi vzdáleny. Například časopis Time nedávno strašil tím, že Spojené státy jsou insolventní. K insolvenci přitom dochází, když závazky převýší hodnotu aktiv a mezi ně patří i schopnost vybírat daně. V současné době se výše národního dluhu rovná šestiletým daňovým příjmům. Pokud by tak Spojené státy věnovaly například jednu pětinu ročních daňových příjmů na splácení dluhu, podařilo by se jim to během 30 let. O nějaké insolvenci tedy nelze hovořit.

Musíme si také uvědomit, že pokud nějaká vláda dluží peníze, neznamená to, že dluží i její země. Jde totiž o dvě naprosto rozdílné věci. Jak ukazuje následující graf, v případě Spojených států dluhopisy držené zahraničními subjekty sice v poměru k celkovému federálnímu dluhu rostou, ale stále tvoří jen asi třetinu dluhu celkového. Zbytek federálního dluhu je tedy držen americkými investory.



Řada lidí se také obává toho, že dluhy rostou rychleji než celá ekonomika. To byla pravda během Velké recese, ale nyní už tomu tak není. Federální dluh držený americkou veřejností v současnosti roste asi o 3 % ročně, ale ekonomika roste přibližně o 3,4 % (obojí v nominálním vyjádření). Jinak řečeno, americké vládní deficity jsou nyní bez problémů udržitelné a americká vláda je ve své fiskální politice zodpovědná.

Během Velké recese byly rozpočty v deficitu, protože miliony lidí byly bez práce a vláda se snažila ekonomiku stimulovat. Oživení sebou přineslo vyšší daňové příjmy a výdaje byly naopak omezovány. Postupné omezování míry zadlužení je dobře patrné z druhého grafu, který ukazuje poměr tempa růstu dluhu a ekonomiky. Když dosahuje kladných hodnot, růst dluhů je dlouhodobě neudržitelný. Pokud je v záporných hodnotách, míra zadlužení klesá:



Spojené státy se nyní dostaly do záporné oblasti poprvé od konce devadesátých let. Dluhy tedy neznamenají hrozbu, i když v budoucnu tomu tak být může. Tato situace by mohla nastat například tehdy, kdyby opět došlo k prudkému růstu nákladů zdravotní péče či rychlejšímu tempu stárnutí populace. Vláda ale může na takový vývoj reagovat. Důležité je, že v současné době procházejí Spojené státy obdobím mimořádné fiskální zodpovědnosti.

Autorem je ekonom Noah Smith.

Zdroj: Bloomberg