Ekonomové se dlouho domnívali, že negativní sazby představují téměř nemožný jev. Znamenají totiž, že střadatelé platí za to, že si ukládají své peníze v bankách. Pokud by k tomu došlo, lidé by začali hromadit svou hotovost doma – je lepší nevydělat na svých úsporách nic, než platit za jejich uložení v bance. V současné době ale centrální banky v Dánsku, Švédsku, Švýcarsku, Japonsku a eurozóně sazby v záporu skutečně drží a zmíněná teorie je testována v praxi.
Podle dostupných důkazů se zatím nezdá, že by lidé začali hromadit hotovost. Lze na to usuzovat například z toho, zda roste poptávka po bankovkách vyšších hodnot. Pokud totiž chcete držet doma velký objem hotovosti, bude to jednodušší s bankovkami v hodnotě např. 500 eur a ne s mnoha bankovkami v hodnotě 10 eur. Ve Švédsku se ale poměr celkové hodnoty bankovek v denominaci 1000 švédských korun k hodnotě všech bankovek v oběhu už patnáct let snižuje a nezměnilo se to ani poté, co sazby klesly do záporu.
V eurozóně je vývoj podobný jako ve Švédsku a ani zde nedošlo po poklesu sazeb do záporu k obratu. V Dánsku se poměr celkové hodnoty bankovek v denominaci 1000 dánských korun k hodnotě všech bankovek po roce 2012 výrazně nemění. Ve Švýcarsku je sice patrná vyšší poptávka po bankovkách větších hodnot, ale je tomu tak už delší dobu. Tento trend začal v podstatě ihned po pádu Lehman Brothers a je tak spojován s celkovými obavami lidí z nestability bankovního systému.
Posoudit míru hromadění hotovosti můžeme i na základě poměru hodnoty všech bankovek k velikosti celé ekonomiky. U jednotlivých zemí se tento poměr značně liší. Ve Švédsku klesá, protože lidé tam mají ve stále větší oblibě elektronické platby, v Dánsku je poměr stabilní. Ve Švýcarsku dochází k jeho mírnému růstu. Eurozóna je v této oblasti výjimkou, protože poměr objemu bankovek k produktu zde výrazně roste, ale tento trend také začal už před zavedením záporných sazeb.
Domácnosti tedy prozatím hotovost nehromadí a hlavním důvodem může být to, že negativní sazby se jich v tuto chvíli přímo netýkají. Banky se totiž prozatím rozhodly uchránit domácnosti negativních sazeb. Nejvíce v záporu leží sazby ve Švýcarsku (-0,75 % na bankovní rezervy). Ale ani taková sazba nemusí být dost vysoká, aby ospravedlnila hromadění hotovosti, se kterým souvisejí náklady ve formě nákupu trezorů, pojištění, a podobně.
Ekonomové se domnívají, že čím déle budou sazby v záporu, tím více poroste pravděpodobnost, že je banky přesunou i na drobné střadatele a ti se pak budou více snažit o hromadění hotovosti. A podobně se samozřejmě mohou začít chovat i samotné banky. Už se objevily zprávy, že a Re takový krok zvažují a budou skladovat velké zásoby hotovosti v trezorech. V případě, že nastane posun tímto směrem, projeví se to i ve výše zmíněných indikátorech. Prozatím tomu tak ale není.
Autory jsou Anna Malinovskaya a David Wessel.
Zdroj: Brookings