Jak budou evropské banky vypadat za deset let?

V evropském bankovním sektoru probíhá několik významných změn. Zejména kvůli změnám v regulaci následně roste relativní náklad úvěrů a to vede k dezintermediaci. Ta je patrná z následujícího obrázku, který ukazuje dlouhodobý růst objemu obligací vydaných nefinančními společnostmi (v poměru k nominálnímu HDP) a zároveň pokles objemu bankovních úvěrů: 

Je pravděpodobné, že podíl bankovního financování na celkovém financování korporátního sektoru bude i nadále klesat. Evropské banky se tedy mohou vydat směrem k americkému či japonskému modelu. V USA banky půjčují zejména domácnostem a je možné, že i vývoj v Evropě půjde dlouhodobě tímto směrem. Ovšem v kratším období tomu brání vysoké zadlužení evropských domácností.

Pro japonské banky je typické, že půjčují zejména vládě. V Evropě je ale pravděpodobné, že jednotlivé vlády budou muset snížit své fiskální deficity, aby si udržely solvenci. Nebudou tedy ze strany bank potřebovat tolik financí a to je další důvod, proč se evropské banky budou stále více zaměřovat na domácnosti. Posledním důvodem je vysoká schopnost samofinancování evropského korporátního sektoru.

Americký bankovní model vystihují následující dva grafy. První z nich ukazuje vývoj objemu úvěrů podnikům a úvěrů domácnostem (obojí v poměru k nominálnímu HDP). Druhý ukazuje vývoj objemu bankovních úvěrů poskytnutých korporátnímu sektoru a vývoj objemu korporátních obligací (obojí v poměru k nominálnímu HDP). Je zřejmé, že americké banky mají, co se týče poskytování financí americkým podnikům, relativně podružnou roli a jejich doménou jsou úvěry poskytované domácnostem: 

Zdroj: Natixis