Vedení německých firem o Donaldu Trumpovi veřejně nehovoří, ovšem ve firmách samotných se nehovoří o ničem jiném. Panují velké obavy, že se stanou Trumpovým cílem a nikdo si není jistý tím, která pravidla ještě platí. Pohybujeme se totiž v nové době, kdy jeden tweet může zničit miliardy dolarů firemní hodnoty.
Trump se po uvedení do funkce setkal se zástupci významných amerických korporací a hovořil o tom, že cílem bylo navzájem se vyslechnout. Nezdálo se ale, že jemu samotnému by šlo o nějaké naslouchání. Byla to druhá strana, kdo obdržel informace o tom, podle jakých pravidel se nyní bude hrát.
Jedinou relevantní filozofií je nyní v USA heslo „Amerika na prvním místě“ a ti, kteří hodlají spolupracovat, budou odměněni daňovými úlevami a investicemi. Ti, kteří se nepodvolí, budou naopak potrestáni vyššími daněmi, tarify a hlavně zlobou prezidenta, které dá průchod na Twitteru a která způsobí pokles cen akcií na burze. Už během prvního týdne ve funkci Trump ukázal, jak bude jeho hra mocných vypadat. Je ovšem otázkou, zda by skutečně mohl dokázat popřít fundamentální ekonomické zákony, které velké společnosti nutí maximalizovat své zisky a minimalizovat náklady. Může být globalizace zvrácena několika tweety?
Politické změny v USA se nedotýkají jen této země, ale dopad je znatelný i jinde ve světě. Nový ekonomický řád může znamenat i útok na německý ekonomický model. Trump sice během své volební kampaně útočil zejména na Čínu, ovšem Německo je zemí exportů a je pravděpodobné, že se na jeho seznam dostane také. Žádná jiná země na světě přitom není tak závislá na mezinárodním obchodu jako Německo. Následující grafy ukazují žebříček zemí podle přebytku běžného účtu na hlavu (červeně) a deficitu běžného účtu na hlavu:
Americký prezident už pohrozil německým automobilkám tarify ve výši 35 % a německá vláda i korporátní sektor tak zvažují, jak na novou situaci reagovat. Je lepší se spolehnout na racionální a uvážlivý přístup? Nebo by lépe fungovala odvetná opatření a hledání nových partnerů, například v Asii? Němečtí pravicoví populisté by nejradši importovali trumpismus i do jejich země a jsou připraveni využít každé příležitosti, kterou by jim Trumpem vyvolané ekonomické problémy nabídly. Optimisté sice věří, že Trumpova politika povede k oživení americké ekonomiky a jeho hrozby tak nakonec nebudou naplněny. Většina ekonomů ale tvrdí, že politika namířená proti globalizaci nakonec musí skončit globální obchodní válkou, která vrhne světovou ekonomiku do recese.
Trump ale na názory ekonomů nedá. Slíbil, že vrátí pracovní místa do rezavějících průmyslových aglomerací a je připraven tlačit na společnosti, které chtějí přesouvat pracovní místa do zahraničí. Jeho první obětí se stala United , která chtěla přesouvat výrobu do Mexika. Nynější prezident USA na ni zaútočil na Tweeteru a společnost se následně rozhodla ponechat některá pracovní místa v USA. Řada dalších firem včetně Fordu a poté oznámila, že změní své předchozí plány na přesun části výroby do Mexika, protože i u nich se začal projevovat negativní tlak na ceny akcií. Držitel Nobelovy ceny za ekonomii Edmund Phelps se domnívá, že jde o obdobu ekonomie fašismu, kdy vůdce firmám také určoval, co mají dělat a jak má fungovat celá ekonomika.
Cílem Trumpa se stala i německá automobilka , které kvůli investicím do továrny v Mexiku hrozil 35% tarify. je přitom v podstatě dokonalým investorem v americké ekonomice, protože tam vyrábí své vozy už celých 20 let a vyrobí jich tam mnohem více, než na americkém trhu prodá. Přispívá tak ke snížení amerického obchodního deficitu a dokonce jde o největšího vývozce aut z USA. Trumpovy hrozby doposud neměly na plány firmy vliv, plány na vybudování továrny v Mexiku pokračují a dokončena by měla být v roce 2019.
Následující obrázek ukazuje, kolik daná německá automobilka vyrobí v USA vozů a jaká část z této produkce se v USA prodá (červeně), kolik vozů se v USA prodá celkem (modře) a kolik je tam importováno (černě):
Další německé automobilky jsou ohledně případných tarifů zranitelnější než . Například více než třetina nákladních vozů , které se prodávají v USA, se vyrábí v Mexiku. vyrábí v Mexiku řadu vozů pro americký trh a firma buduje novou továrnu v San José Chiapa, kde by měly být vyráběny vozy Q5. Nikdo z vedení německých automobilek tak nechce Trumpa provokovat a prozatím se snaží jeho útoky ignorovat. Mezitím se ale snaží navázat vazby s jeho poradci a lidmi pohybujícími se v jeho okolí. Jejich cílem je informovat Trumpa o skutečných faktech.
Vývoj ve Washingtonu pozorně sleduje i německá vláda, která se snaží odhadnout, jaký bude mít Trumpova politika dopad na celou ekonomiku. Je zřejmé, že pokud bude americký trh izolován, německý ekonomický růst by mohl klesnout až o tři čtvrtě procentního bodu. Ekonomové se hrozí zejména toho, že by Trump zrušil dohodu NAFTA týkající se volného obchodu s Mexikem a Kanadou. Němci stále doufají, že až tam Trump nezajde, protože takový krok by značně poškodil i americký korporátní sektor.
Zároveň je jasné, že celá Evropa má nyní v mnoha ohledech blíže k Číně než ke Spojeným státům. V Německu tak sílí názor, že by měly být posíleny vazby s touto zemí a že by se mělo vyplnit místo, které tam uvolní Spojené státy. Celá Evropa se také začíná prezentovat jako alternativa ke Spojeným státům i v Latinské Americe v asijských zemích. Je tak možné, že útoky z Washingtonu se nakonec stanou tím, co pochroumaná Evropa tak moc potřebovala.
Autoři: Dietmar Hawranek, Martin Hesse, Alexander Jung, Christoph Pauly, Michael Sauga, Thomas Schulz, Gerald Traufetter a Bernhard Zand
(Zdroj: Der Spiegel)