Nárůst výroby elektřiny z jaderných elektráren, nové technologie a navýšení výplatního poměru pro dividendu. Takový má být rok 2017 pro domácí energetiku . Finanční ředitel Martin Novák říká, že aby mohl rok 2017 považovat za úspěšný, musí naplnit očekávané výsledky: 52 miliard korun EBITDA a 12 až 17 miliard korun, samozřejmě lépe těch 17 miliard, čistého zisku. Naše dividenda je velmi vysoko ve srovnání s ostatními energetikami, vzkazuje mimo jiné investorům.
Patria.cz: Energetická skupina vykázala za rok 2016 meziroční pokles zisků. Kde vidíte hlavní důvody?
Ano, máte pravdu, meziročně jsme za rok 2016 zaznamenali pokles zisků. Nakonec jsme ale příjemně překvapili, protože jsme se výrazně zlepšili oproti naší poslední očekávce, která byla na úrovni padesáti šesti miliard korun EBITDA v listopadu 2016 a osmnácti miliard korun čistého zisku. Nakonec jsme se ale dostali přes 58 miliard korun na EBITDA a na 19,6 miliard korun očištěného čistého zisku, takže jde o významný nárůst. Za hlavní negativní faktor, který ovlivnil hospodaření , považuji pokles ceny elektřiny. Jedná se o šestimiliardový propad mezi léty 2016 a 2015.
V roce 2015 jsme měli dále několik mimořádných výnosů. Jedním z nich bylo to, že jsme v roce 2015, vysoudili 1,1 miliardy korun jako náhradu ušlého zisku za rok 2010 od SŽDC (Správy železniční dopravní cesty), což se v roce 2016 neopakovalo. Předpokládáme ale, že se tak stane znovu v roce 2017, protože to byla dvouletá záležitost a týkala se neodebrané elektřiny za rok 2010 a 2011. Další významný faktor, který spadl do čistého zisku za rok 2015, byla vrácená daň z povolenek za rok 2010 a 2011 ve výši 3,8 miliardy korun. Rok 2015 tak byl plný pozitivních zpráv, jak na úrovni EBITDA, tak na úrovni čistého zisku. A to se v roce 2016, který ale máme za standardní, nezopakovalo.
Patria.cz: Spatřujete mezi výsledky nějakou dobrou zprávu?
Dobrou zprávou je, že navzdory delším odstávkám jaderných elektráren a menšímu meziročnímu objemu výroby elektřiny z jádra, kdy jsme se dostali na relativně nízkých 24 TWh, se nám tento výpadek podařilo dohnat provozem uhelných elektráren a plynové elektrárny Počerady. Ta meziročně zvýšila produkci více než trojnásobně. A při udržení vnitřních nákladů a působení programů efektivity se nám nakonec podle mého názoru podařilo dosáhnout celkových velmi dobrých výsledků hospodaření za rok 2016.
Patria.cz: Jak hodnotíte výsledky hospodaření ve srovnání s konkurencí?
Ze srovnání s konkurencí vycházíme velmi dobře. je jednou z mála firem, která dokázala být zisková. Řada energetik, hlavně na německém trhu, zaznamenala miliardové ztráty v eurech. Takže jde o naprosto odlišnou situaci, než je v .
Patria.cz: Z výsledku roku 2016 navrhujete dividendu ve výši 33 korun na akcii a rozšířili jste směrem vzhůru výplatní poměr pro dividendu ze zisku. Udržíte jej po delší dobu?
Rozšířili jsme výplatní pásmo dividendy z 60 % na 100 % čistého zisku, protože cítíme u investorů touhu po co nejvyšší dividendě. To je přirozené, hlavně u společností našeho typu, které jsou dividendovými tituly. Náš stávající výplatní poměr pro dividendu byl 60 – 80 % z čistého zisku. Při našich úvahách jsme brali v potaz strukturu našeho cash-flow, to znamená toho, kolik hotovosti vygenerujeme, případně kolik hotovosti potřebujeme na rozvoj. Zohlednili jsme také, že nám dojíždí obnova našich uhelných elektráren, máme projekty v obnovitelných zdrojích a zároveň máme k dispozici určitou hotovost, a existují jistá omezení, která chceme dodržet. Mám na mysli především rating společnosti, který chceme držet významně nad hranicí investičního pásma. Při započtení všech uvedených ukazatelů nám vyšlo, že bychom mohli dát investorům relativně víc, než jsme byli zvyklí v minulosti.
To znamená, že můžeme rozšířit výplatní pásmo po dobu, po kterou nám budou nabíhat nové investiční příležitosti, které teď nemáme nutně všechny k dispozici. Co bude potom, uvidíme za dva roky. Navržená dividenda 33 korun na akcii sice absolutně klesá proti 40 korunám za akcii v minulosti, ale jinak relativně stoupá, protože jsme se dostali na 90 procent upraveného čistého zisku. To je relativně hodně a je to velmi vysoko ve srovnání s ostatními energetikami.
Patria.cz: Jak v této souvislosti rozumět poznámce analytiků Société Géneralé na téma „přesunu rizika z akcionářů na majitele dluhopisů“?
Navrhovaná výše dividendy na úrovni 90 % čistého zisku a rozšířený výplatní poměr jsou ve vztahu k politikám srovnatelných společností vysoce nadstandardní a ubírají hotovost, resp. snižují hotovostní „bufer“, který může být k dispozici na obsluhu finančního dluhu. Z pohledu vlivu na máme za to, že změna doporučení SocGen nebude mít výrazný vliv na obchodování s dluhopisy. Mimo jiné proto, že úroveň dluhu, který musí obsluhovat, je relativně malá. Z pohledu budoucích nákladů financování rovněž nečekáme dramatické změny, zejména v kontextu toho, že v současné době jsou úrokové náklady extrémně nízké, takže jejich případná relativní změna nebude mít velký dopad vyjádřený v absolutních číslech.
Patria.cz: zaznamenal i meziroční snížení ziskové marže, co jí zvýší?
Růst ziskové marže přijde z obnovitelných zdrojů, které se těší významné podpoře, hlavně v zahraničí. Vidíme to, jak jsem již zmínil, v Německu, kde společenská a politická podpora výrazně ovlivňuje projekty v tomto segmentu. To samé se týká i dalších zemí, na které se díváme, jako Benelux, Francie, či Velká Británie. Z pohledu EBITDA cílíme hlavně na větrné elektrárny, ostatní typy obnovitelných zdrojů jsou marginální. Proč? Například kdybyste chtěli stavět bioplynové stanice, tak abyste dosáhli ekvivalentního výkonu nějakého středně velkého větrného parku, museli byste jich mít třeba tisíc. A to už je organizačně velmi náročný projekt, u něhož je navíc nutné počítat s podporou individuálních dodavatelů. Slibný růstový potenciál pro růst ziskové marže vidíme také ve službách outsourcingu energetického hospodářství firem, kongresových center, divadel, kancelářských budov nebo třeba obchodních parků. A u retailu počítáme s dodávkami chytrých energetických řešení.
Patria.cz: S jakým počítáte scénářem vývoje cen elektřiny?
Při našich prognózách ceny elektřiny v plánovacím procesu vycházíme z ceny, kterou vidíme na burze. A tu cenu vidíme na tři roky dopředu. Ceny elektřiny extrapolujeme do budoucna a konfrontujeme je s analytickými reporty renomovaných institucí. Musím ale říct, že zásadní posun zatím nečekáme.
Za rizikové faktory pro vývoj ceny elektřiny považujeme hlavně pohyb cen komodit, zejména ceny černého uhlí. Pokud by se zhroutila cena černého uhlí, mělo by to výrazně negativní vliv na cenu elektřiny. A druhým faktorem, který cenu elektřiny ovlivňuje, je regulatorika, především v oblasti povolenek CO2 a obnovitelných zdrojů. Pokud by cena povolenek zkolabovala, okamžitě by se to projevilo na cenách elektřiny.
Naše výhledy nepočítají s tím, že by mělo dojít ke krizovým situacím ve všech kritických oblastech, ale když se podíváte například na naši bulharskou distribuci, tak lokální regulatorika nám úplně nenahrává. Věc se dostala dokonce do stavu arbitrážních nároků vůči bulharskému státu. Polsko je stejný příběh – se změnou vlády došlo ke změně politiky podpory obnovitelných zdrojů, která dnes prakticky není k dispozici na původně deklarované úrovni.
Patria.cz: S jakými výsledky budete spokojen na konci roku 2017?
Budu spokojený, když se nám podaří docílit 52 miliard korun EBITDA, 12 – 17 miliard korun čistého zisku, lépe samozřejmě 17 miliard. A velkou radost bych měl, pokud by došlo ke změně trendu stagnace cen elektřiny a viděli bychom do budoucna její růst. To ale vyžaduje souhru několika faktorů. Jednak musí dojít k utužení systému obchodování s povolenkami, tedy stažení povolenek z trhu a ideálně souběžně ke zdražení ceny černého uhlí.
Patria.cz: Počítáte pro rok 2017 s nějakým mimořádným výnosem, například s výnosem ze soudní pře se společností Škoda JS ohledně svarů v jaderných elektrárnách?
Reálný dopad na hospodaření pro roky 2017 a 2018 nečekám. Nemyslím si, že výsledek soudní pře bude takto rychle dosažitelný. Z předchozích zkušeností víme, že soudní spory v tuzemsku trvají déle, než jeden rok.
Patria.cz: Jednou ze ziskových příležitosti je potenciální zisk u konvertibilních dluhopisů a směny za akcie . Můžete prosím princip této položky vysvětlit?
Potenciální čistý zisk ve výši 4,8 miliardy korun (odpovídající intervalu predikce) bude realizován v případě, že držitelé konvertibilních dluhopisů uplatní v roce 2017 své právo vzít si akcie místo hotovosti. Potenciální zisk je funkcí rozdílu, mezi hodnotou, na jakou jsou akcie oceněny v účetnictví a konverzní cenou, za kterou držitelé dluhopisů tyto dluhopisy mohou vyměnit za akcie .
Patria.cz: Velkým problémem pro hospodaření v roce 2016 byly odstávky jaderných elektráren. Jak to s nimi vypadá na letošní rok?
Pro letošní rok chceme zvýšit výrobu elektřiny z jaderných elektráren z 24 TWh na 28 TWh, což považujeme za relativně zásadní nárůst. A je to dáno tím, že jsme provedli velkou část kontrol svarů na obou jaderných elektrárnách, tedy v Temelíně i Dukovanech. Souběžně dokončujeme přelicencování 2., 3., a 4. bloku. Nepředpokládáme tedy žádné zásadní výpadky. U jádra jednoznačně čekáme návrat ke standardním objemům výrobyy.
Patria.cz: A co uhelné elektrárny?
Co se týká uhlí, tak platí jedna zásada: i při nízkých cenách uhlí se vyplatí postavit novou elektrárnu, musíte mít ale vlastní zdroje uhlí. I proto jsme postavili novou elektrárnu Ledvice, retrofitovali jsme významně elektrárny Tušimice a Prunéřov. Jakmile ale nemáte zmíněnou konkurenční výhodu, tak je situace mnohonásobně složitější.
Zcela se dnes ovšem opomíjí významný faktor, že kdyby někdo chtěl dneska postavit novou uhelnou elektrárnu, nesežene na to financování. Pokud nebude mít vlastní zdroje, nebo zdroje z dluhopisových trhů. Ty přitom nejsou pro menší hráče běžně k dispozici. Dosáhnou na to jen ty největší společnosti, které si dedikovaně nutně nepůjčí na uhelný projekt jako takový, ale půjčují si obecně na pokrytí finančních potřeb bez udání důvodu. Ale i tak nárůst uhelné expozice může u řady finančních institucí vyvolat nějakou formu rebalancování výše půjček v jejich portfoliích ve vztahu k těmto společnostem. Společensko-regulatorní tlak na uhelné elektrárny se zvyšuje nejenom z hlediska plnění emisních limitů, ale i z hlediska schopnosti získat financování na nové projekty.
Patria.cz: Bude pokračovat ve své obchodní strategii, označované vedením firmy jako „Růst po malých krocích…?“
Je jasné, že každá firma by nejraději rostla co nejrychleji, což je přirozené. Jenže akvizičních příležitostí k rychlému růstu je málo. Řekl bych dokonce, že nyní žádné prakticky nejsou. Velké transakce, typu Vattenfall, Slovenské elektrárne, nejsou k dispozici. My jsme je vyhodnotili tak, jak jsme je vyhodnotili, tedy, že pro nás nejsou za danou cenu vhodným cílem, takže organický růst firmy je druhou alternativou a bude se odehrávat v několika oblastech.
Patria.cz: Kde vidíte zdroje budoucího organického růstu firmy?
Nakoupili jsme projekty o celkovém instalovaném výkonů 100 MW v segmentu větrných elektráren v Německu, které je jedním z našich cílových trhů. Německo má v segmentu obnovitelných zdrojů vysokou míru politické a společenské podpory, což považujeme za velmi důležité. A to proto, že tam, kde taková podpora není, je podnikání v takovém segmentu těžší, typicky například již zmíněné Polsko. Dále se chceme rozvíjet v oblasti ESCO služeb, tedy služeb pro firemní klientelu. Jde o outsourcování firemního energetického hospodářství, kde využíváme řadu našich referencí. Budeme rozvíjet i dodávky chytrých energetických řešení pro domácnosti, tedy nejenom elektřina a plyn, ale i různá zařízení pro domácnosti, typu dodávky plynových kotlů, fotovoltaických panelů na střechu a baterií do garáže, chytrých termostatů a podobných věcí.
Patria.cz: Jak se v tuzemsku mění meziročně poptávka po nových energetických technologiích?
Obecně řečeno – poptávka určitě stoupla. Evidujeme nárůsty v počtu instalací fotovoltaických zařízení na střechy, často kombinované s bateriovými systémy. Společnost ESCO už například provozuje pro externí klienty více než 1000 energetických zařízení, na střechách našich klientů je v provozu už více než 150 fotovoltaických elektráren. Spoléháme se na to, že poptávku po těchto zařízeních podporuje pocit částečné nezávislosti, vědomí, že lidé sami vyrábí elektřinu ekologickým způsobem. A to při využití technologických dodávek od velkého zavedeného subjektu, o kterém ví, že i při životnosti systémů, která je dvacet až pětadvacet let, tady bude a zajistí potřebný servis i s údržbou a veškeré věci s tím spojené, včetně financování.
Patria.cz: Kde vidíte pro investiční příležitosti?
V oblasti standardní energetiky je to teplárenství, kde se díváme na příležitosti nejen v České republice, ale i v okolních státech. V teplárenství se orientujeme, považujeme jej za zajímavou oblast, která má potenciál. Dále je to kromě obnovitelných zdrojů a nových příležitostí i oblast jaderné energetiky, pracujeme na projektu developmentu jak Dukovan, tak i Temelína. Dukovany mají nyní větší prioritu, a to proto, že jsou starší než Temelín. Díváme se na různé modely financování a podpory těchto zdrojů.
Patria.cz: Je hotovostně připraven na nějakou příležitost, která by stála řádově stovky milionů, či miliard euro?
Hotovostní pozici držíme na minimální úrovni. Naší snahou je udržovat si dostatek prostředků na provoz, ale ne zbytečně moc. Pokud bychom jich měli zbytečně moc, a zohlednili přitom i naše zadlužení ve výši 145 miliard, tak bychom nepracovali efektivně. Důležité pro nás je mít nějaký back-up, který nám umožní rychle načerpat hotovost. Obecně řečeno – pokud by se naskytla příležitost, která by stála řádově miliardy euro, museli bychom ale jít cestou získání prostředků mimo společnost, hotovostně miliardami euro totiž nedisponujeme.
Ing. Martin Novák, MBA vystudoval VŠE v Praze, fakultu mezinárodních vztahů. Taktéž absolvoval Executive Master of Business Administration Program (MBA) na KATZ School of Business, University of Pittsburgh se zaměřením na energetiku. Svou kariéru začal jako daňový poradce v Price Waterhouse v roce 1994. Odtud přešel do České rafinérské, kde pracoval v letech 1996 - 2001. Následujících 5 let působil ve společnostech Conoco v Houstonu, v Londýně a v Praze. Ve Skupině působí od roku 2006. Od 1. ledna 2008 je ředitelem divize finance Skupiny a od října 2011 i místopředsedou představenstva , a. s. Od ledna 2016 je zástupcem generálního ředitele pro provoz.