Trhy si po francouzských prezidentských volbách oddechly. Ovšem na jak dlouho? Do zorného pole se po sérii překvapivě horších dat vrátila čínská ekonomika. Rizika, která by mohlo přinést případné zpomalení, dělají některým analytikům vrásky na čele.
Čínský zpracovatelský průmysl vykazuje podle dat z minulého týdne náznaky zpomalení. Čínská inflace byla za duben smíšená, meziročně se spotřebitelské ceny po dvou měsících pomalejšího růstu zvýšily o 1,2 procenta. Výrobní inflace ale zpomalila na 6,4 procenta a zůstala pod odhadem. Data o čínském zahraničním obchodu byla slabší, než se čekalo. Za odhady zaostal čínský dovoz i vývoz, který se čínská vláda snaží neustále podporovat slabším jüanem.
Pokud čínská ekonomika ztratí na síle, její měna výrazněji oslabí a výprodej v komoditách bude pokračovat, další trhy by nemusely být ušetřeny, obává se analytik Jeff Kleintop z Charles Schwab. Poukazuje na to, že čínské výdaje do infrastruktury zpomalily, protože Peking věří, že to dorovnají výdaje soukromého sektoru, u kterých doufá ve zvýšení. „Mám jenom strach, že rostoucí sazby, těsnější podmínky a několik nových požadavků na akontace by to mohly brzy zarazit,“ říká Kleintop.
Co na to komodity?
Čína rostla v prvních třech měsících roku o 6,9 procenta, rychleji než v závěru roku 2016 a v souladu s cílem dosahovat růstu „zhruba 6,5 procenta nebo vyššího“. Na možné zpomalení expanze ale poukazuje prodej na bublavém trhu realit a výdaje do infrastruktury, které mají svoje maxima pro tuto chvíli za sebou. Právě nemovitosti jsou jedním z pilířů čínské domácí poptávky, z čehož mívá radost ocel a další stavební materiály. Březnová data ale poukázala na pomalejší prodeje realit.
Obavy se odrážejí také v cenách komodit. Měď kvůli nervozitě spojené s Čínou ztratila za minulý týden zhruba 3 procenta. Výprodej v Číně zažívá železná ruda, klíčový materiál při výrobě oceli. Kontrakt obchodovaný na čínské Dalian Commodity Exchange klesl v pátek na čtyřměsíční minimum 456,50 CNY.
První kvartál by tak v Číně mohl být světlým bodem roku. Ekonomové v anketě Bloombergu však projevili optimismus, když v dubnu vylepšili svůj odhad čínského růstu pro druhé čtvrtletí na 6,7 procenta. Oproti předešlé prognóze to je zlepšení o 0,1 procentního bodu.
Finanční rozvrat asi ne
Paul Christopher z Investment Institute se domnívá, že případné zpomalení růstu by ale finanční rozvrat nepřineslo. Zbytek světa je na tom ekonomicky lépe a dokázal by se s něčím takovým vypořádat zdatněji než před rokem nebo před dvěma. „Čína měla dlouhou dobu velký dopad a nízkou pravděpodobnost. Riziko zpomalení růstu má krátkodobě nyní vyšší pravděpodobnost, ale zřejmě nižší dopad,“ uvedl také podle CNBC.
Větší nebezpečí skrývající se v čínské ekonomice vidí Christopher za jiných podmínek, totiž kdyby se Spojené státy nakonec nerozhodly pro opatření, která slibují návrat rychlejší inflace a která po volebním vítězství předestřel prezident Donald Trump. Pokud jde o to, jak rychle se americké administrativě podaří prosadit klíčovou daňovou reformu, jsou trhy nyní skeptické.
„V dnešním světě je hlavním rizikem nadále deflace, nikoli inflace. Výrazné zpomalení v Číně by mohlo být deflační,“ uvedl také. Připomíná ale minulý vývoj, kdy Čína přispěchala s odpovědí, když se objevily známky zpomalení a na trzích nastal výprodej; uvolňovala úvěrovou politiku a tam, kde to bylo nutné, ustoupila od reforem.
Trumpovy meze
Čína je navíc podle všeho branou k tomu, jak zmírnit napětí kolem severokorejského jaderného programu. „Geopolitické riziko je jednou z černých labutí, kde žádné načasování naplánovat nemůžete,“ pokračuje Christopher. Případný další jaderný test je přitom tím, co v případě KLDR sleduje pozorněji. „Vypadá to, že právě to je ta hranice, kterou prezident Trump vymezil, a to, na čem se dohodl s Číňany, není jasné...Opravdu si myslím, že kdyby k další jaderné zkoušce došlo, dali by společně něco dohromady,“ říká také podle CNBC.
Zdroje: CNBC, Reuters, Bloomberg