Jak moc bychom se měli strachovat z toho, že na americkém akciovém trhu prudce klesá počet obchodovaných emisí? Počet akcií během posledních dvaceti let klesl zhruba na polovinu. Zatímco nyní se na trhu nachází méně než 3 600 emisí, před dvaceti lety to bylo asi 7 400 akcií. Ještě nedávno jsem se domníval, že tento trend ztíží práci těm, kteří se snaží aktivně vybírat atraktivní akcie. A také se zmenší relevance historických návratností pro odhad budoucího chování trhu. Nyní už si tím tak jistý nejsem, tvrdí Jason Zweig, editor deníku The Wall Street Journal.
Ronen Israel, který spravuje aktiva ve společnosti AQR Capital Management, se nedomnívá, že popsaný pokles obchodovaných akcií bude mít na trh velký dopad. Z trhu totiž podle něj odchází zejména velmi malé společnosti, jejichž celková kapitalizace je zanedbatelná a do nichž velké finanční instituce stejně nemohou investovat. Podle Center for Research in Security Prices na University of Chicago’s Booth School of Business tvoří 1 900 nejmenších společností jen asi 2 % celkové hodnoty amerického trhu. Israel k tomu dodává, že řada odcházejících emisí má celkovou kapitalizaci nižší než 15 milionů dolarů a velcí investoři „se jich tak nesmí ani dotknout“.
Israel se domnívá, že odchod malých emisí z trhu by neměl mít dopad ani na takzvané faktorové investiční strategie vyjma těch, které váží jednotlivé akcie v indexu stejnou váhou a ne podle jejich kapitalizace. Larry Swedroe z Buckingham Asset Management k tomu dodává, že od roku 1926 je návratnost skupiny malých akcií poměrně vyrovnaná bez ohledu na konkrétní počet titulů v tomto segmentu trhu. Profesor financí Jay Ritter z University of Florida se domnívá, že malé firmy z trhu neodcházejí ani tak kvůli transakčním nákladům a regulaci, jako kvůli konkurenci ze strany velkých firem. Za typický příklad považuje společnost Blue Apron, která během svého IPO nedokázala své akcie upsat za cenu, kterou management požadoval. Příčinou bylo z velké části to, že firma může čelit intenzivní konkurenci ze strany Amazonu.
Ritter také tvrdí, že fondy rizikového kapitálu se dnes snaží zejména o prodej firem, do kterých investovaly, jiným společnostem. Možnost uvedení na trh není tak často využívána, protože pro úspěch je stále častěji důležité, aby daná společnost rychle rostla. V devadesátých letech byl exit z investic fondů rizikového kapitálu asi v polovině případů představován právě uvedením na trh, ale dnes už to je jen kolem 20 %.
Brian Buenneke z Pantheon Ventures se domnívá, že tento trend doléhá negativně zejména na drobné investory. Ti totiž nejsou schopni investovat do fondů rizikového kapitálu a malé růstové společnosti nepřicházejí v takovém množství ani na akciový trh. Ty největší zisky, které jsou realizované v rané fázi rozvoje firmy, tak podle něj stále více plynou k „bohaté a uzavřené investiční klice“. Buenneke varuje, že pokud to tak půjde dál, mohlo by to dokonce ohrozit podporu, které se těší ekonomická politika prosazující svobodné trhy.