Hotovost, jak se říká, je prý králem. A dobře to vědí klíčové americké společnosti. Čtyřiadvacítka největších firem USA podle zaznamenala ve druhém čtvrtletí roku 2017 nárůst hotovosti na svých účtech oproti předchozímu čtvrtletí o 1,63 % na 1,01 bilionu dolarů. Jenže – hotovost firmy nedrží doma. Podle serveru zpravodajské stanice CNN se proto číslo hotovosti stává hlavním argumentem pro prosazení daňové reformy v USA. A to prý nemusí být dobře.
Důvod je jasný – pokud by totiž daňová reforma z dílny administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa prošla, bude to mimo jiné znamenat, že americké korporace nebudou muset ukládat hotovost v zahraničí a obrovská suma peněz zůstane pěkně „doma“. A s ní se dá pracovat. Americké korporace drží podle CNN kvůli daňovým důvodům až 80 % z více než jednoho bilionu dolarů mimo Spojené státy.
Přiznání tzv. repatriace, tedy převodu hotovosti zpět ze zahranicí do USA za výrazně nižší daňové sazby než dnes, má ale i dopad na ceny akcií dotčených firem.
Podle CNN došlo během nedávných pětiobchodních dní v rámci posunu akciového indexu Dow Jones k téměř 200bodovému nárůstu, mimochodem nejlepšímu dennímu výsledku od dubna 2017 poté, co server Politico.com načrtl plány republikánů právě ohledně velké daňové reformy.
A proč tolik rozruchu kolem výkazů firem? To má své politicko-ekonomické pozadí: Společnost má podle analýzy ve své rozvaze v položce „Hotovost“ číslo 261 miliard dolarů. Luca Maestri, finanční ředitel firmy, akcionářům a veřejnosti v této souvislosti řekl, že téměř celá hotovost firmy je uložena v zahraničí. Provozovatel sociálních sítí má na hotovosti uloženo 35,5 miliardy dolarů. Google, ale i mateřský Alphabet, , a Oracle mají dohromady ve stejné „kolonce“ rozvahy celkem 364 miliard dolarůi. A aby bylo jasno – velké procento z hotovostního zůstatku drží mimo území USA i další společnosti. CNN uvedla, že farmaceutiky , či , stejné jako průmyslový konglomerát , či a ropný gigant ExxonMobil uplatňují stejnou politiku – velkou část hotovosti drží v zahraničí.
Problém tak může nastat ohledně toho, co má vlastně daňová reforma změnit. Zda jde skutečně o pomoc korporacím, nebo spíše naplnění slibů politické reprezentace. Spekuluje se totiž o tom, že prezidentská administrativa plánuje přesvědčit korporace o tom, že získanou hotovost za nižší daňové sazby a úlevy, mají vyměnit za nábor nových pracovníků a vytváření nových pracovních míst. Dalším bodem má být odměna akcionářů a investorů v podobě vyšších dividend, případně navyšování programů zpětných odkupů akcií. A to nebude jednoduché.
Závěrečný účet předložili analytici S&P Global Ratings, kteří s mírnou dávkou zjednodušení uvedli: Hotovost ve firmách může být králem jen tehdy, pokud jí podnikatelé využijí k něčemu mnohem produktivnějšímu než jen k vrácení peněz věřitelům.