Cena bydlení roste v Evropě rychleji než příjmy domácností. V roce 2016 se v průměru zvýšila o 4,4 procenta, nejvíce - o 11 procent - v České republice. Zasažena jsou především velká města. Celoevropsky klesá podíl bydlení v osobním vlastnictví, snižuje se podíl sociálního a dotovaného bydlení, roste počet bezdomovců a domácností, které jsou na bydlení nuceny vynakládat více než 40 procent svých příjmů. Vyplývá to ze zprávy Housing Europe, celoevropské sítě provozovatelů soukromého, družstevního a sociálního bydlení.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém zářijovém projevu o stavu Evropské unie hovořil o obnovení hospodářského růstu. Prezident Housing Europe Cédric Van Styvendael ale deníku Le Monde řekl, že "většiny Evropanů se kvůli přemrštěné ceně bydlení prosperita netýká".
Například ve Francii se v letech 1998 až 2017 zvýšila cena nemovitostí 2,5krát, zatímco platy vzrostly jen 1,5krát. EU stanovila roční práh růstu cen nemovitostí na šest procent po očištění od inflace. Loni jej překročilo 12 členských států v čele s Českou republikou (11 procent), následovanou Maďarskem (9,7 procenta) a Litvou (9,5 procenta). Ve Švédsku a v Británii jsou ceny bydlení v současnosti již vyšší než před krizí.
Nejmasivnější nárůst zažívají ceny nemovitostí v hlavních městech, kam se lidé stěhují za prací, ale nemohou zde nalézt cenově dostupné bydlení. Zdražování bydlení tak vyvolává enormní přesun bohatství od chudých k bohatým, od mladých ke starým," poukazují autoři studie.
Celých 11,3 procenta domácností v EU vynakládá na bydlení více než 40 procent svého rozpočtu. V Řecku je to 41 procent, v Německu a Dánsku přes 15 procent.
Celoevropsky v letech 2007 až 2016 klesl počet obyvatel, kteří bydlí za zvýhodněný nájem, na 10,9 ze 14,6 procenta. A na 12,6 procenta z 19,9 procenta se snížil podíl vlastnického bydlení. V České republice bydlí v současné době ve vlastním 22,4 procenta lidí.
Ve Francii v letech 2001 až 2012 vzrostl o 50 procent počet bezdomovců, v Dánsku za roky 2009 a 2015 o 24 procent a v Nizozemsku mezi lety 2013 a 2016 o 24 procent. Ubývá veřejných peněz investovaných do bydlení, částečně také kvůli politice EU, která v takové podpoře spatřovala narušování konkurence na trhu s bydlením. Například Švédsko a Nizozemsko tak byly nuceny své kapacity sociálního bydlení omezit. Nyní už si podle EU "sociální infrastruktura" zasluhuje "strategické investice".
Růst cen bydlení úzce souvisí i s krizí stavebního sektoru. Ten velmi silně zasáhla hospodářská krize. Ještě v roce 2006 se na evropském hrubém domácím produktu podílel šesti procenty, o deset let později to bylo už jen 3,7 procenta, všímá si Housing Europe.