Ekonomové se již dlouho snaží najít nějakou alternativu k hrubému domácímu produktu (na hlavu), která by lépe vystihovala životní standard a ekonomickou situaci. Mezi tyto alternativy můžeme zařadit Index lidského rozvoje, neboli Human Development Index používaný OSN, či Legatum Prosperity Index. Podobná měřítka mohou zahrnovat míru příjmové nerovnosti, produktivitu či uhlíkovou intenzitu ekonomiky. Z určitého pohledu dávají smysl, ale jak na stránkách Bloombergu tvrdí známý komentátor Leonid Bershidsky, HDP ve skutečnosti dělá velmi dobrou službu.
Následující graf ukazuje u vybraných zemí soubor alternativních měřítek prosperity a blahobytu. Není zřejmě překvapivé, že vítězem tohoto hodnocení je Norsko. Podobné je to s dalšími severskými zeměmi a Švýcarskem. Jde o bohaté státy, jejichž obyvatelé jsou většinou spokojení, nečelí vysoké příjmové nerovnosti a nechovají se bezohledně k životnímu prostředí.
Druhý graf už porovnává tradiční měřítko rozvoje založené na HDP s kompozitním měřítkem založeném na výše použitých alternativách. „Pořadí je téměř identické, i když se objevuje několik výjimek. Mezi ně patří malý Katar, který disponuje ohromným bohatstvím z ropy. Další anomálií s vysokým produktem na hlavu je Lucembursko. Česká republika si vede mnohem lépe při použití alternativních měřítek než při použití produktu. Spojené státy jsou na tom zase přesně opačně. Tyto anomálie ale nemění nic na tom, že bohatší země si obvykle vedou nejlépe,“ píše Bershidsky.
Z uvedeného je tedy zřejmé, že pokud nějaký vůdce, politik či politická strana chtějí pozvednout svou zemi, má smysl věnovat se zejména ekonomickému pokroku a růstu produktu na hlavu. A až poté se zaměřit na oblasti, které postihují alternativní měřítka, uzavírá komentátor.
Zdroj: Bloomberg