Po výprodeji ruského rublu a argentinského pesa se aktuálně strasti emerging markets zhmotnily především v turecké liře. Včerejší intervence turecké centrální banky, která mimořádně zvýšila úrokové sazby o 300 bps na 16,5 %, sice zastavily její prudký propad, nicméně vyhráno lira zdaleka nemá. Turecká ekonomika se totiž měsíc před klíčovými prezidentskými volbami nachází v nedobré kondici a z celé skupiny rozvíjejících se trhů patří k těm vůbec nejzranitelnějším.
Od začátku roku odepsala turecká lira vůči dolaru již více než 20 %, její propad ovšem akceleroval zejména v posledních týdnech, kdy s sebou táhne i další měny emerging markets, včetně těch středoevropských. Klíčem k pochopení tohoto vývoje je pohled za Atlantik, kde výrazně rostou americké výnosy, a další utahování měnových šroubů je na spadnutí. Samotnému Turecku ovšem uškodilo i dění okolo Íránu, který představuje důležitého obchodního partnera. V neposlední řadě pak stojí za zmínku i rostoucí ceny ropy - jen za poslední dva měsíce vzrostla cena barelu v přepočtu na turecké liry o závratných 50 %.
Turecko však čelí zásadním makroekonomickým problémům i na domácí frontě. Solidní hospodářský růst přes 7 % byl v minulém roce živen úvěrovým boomem (především na straně firem), který přispěl k dvoucifernému růstu inflace. Ta nicméně zůstala bez adekvátní reakce ze strany centrální banky, jež čelí silnému tlaku prezidenta Erdogana označujícího se za “nepřítele vysokých úrokových sazeb”. Turecký prezident totiž razí teorii, že právě vysoké sazby jsou zdrojem inflačních tlaků v ekonomice, proto je považuje za “matku a otce všeho zla“. Tento neortodoxní pohled je ovšem vysoce problematický právě v situaci, kdy ekonomika potřebuje tlumit inflační tlaky a její vnější pozice je jedna z nejzranitelnějších mezi emerging markets, tj. s chronickým deficitem na běžném účtu (5,6 % HDP) a relativně nízkými devizovými rezervami (85 mld. dolarů), které zdaleka nestačí na pokrytí rizikového krátkodobého zahraničního dluhu (181 mld. dolarů).
Přesně za měsíc navíc Turecko čekají klíčové prezidentské a parlamentní volby, které formálně změní parlamentní režim na prezidentský. Pokud dle očekávání uspěje současný prezident Erdogan, lze dle jeho slov očekávat ještě výraznější kontrolu měnové politiky v souladu s “Erdoganomics“, což jí na kredibilitě jistě nepřidá. A to při pohledu na křehkou vnější pozici a ve světle utahujících se šroubů americké měnové politiky neznačí příliš povzbudivé vyhlídky…
TRHY
CZK a dluhopisy
Mizerná nálada na rozvíjejících se trzích negativně dopadla na celý středoevropský region, a koruna se tak vyšplhala až nad 25,80 EUR/CZK. Znovu se ukazuje, že je v ní zaparkováno značné množství krátkodobého zahraničního kapitálu, který dokáže při změně počasí poměrně rychle “balit kufry”. Rozvíjející se trhy (zvláště některé) těžko snášejí poslední růst amerických výnosů - ten se ostatně po posledních výprodejích zastavil a desetiletý americký výnos pomalu sklouzl zpět do blízkosti 3 %. Celý středoevropský region reaguje asi nejcitlivěji na výprodeje na turecké liře, jejíž krize má i vlastní politický rozměr (viz úvodník) a nemusí být snadné ji uklidnit. Na koruně ovšem vzhledem k mamutím zásobám devizových rezerv a možnosti ČNB eventuálně urychlit zvyšování sazeb nečekáme, že období slabé koruny vydrží do nekonečna. Z technického pohledu jsou pro nás v tuto chvíli zásadní mety v okolí 25,90 EUR/CZK.
Zahraniční forex
Kurz eurodolaru zůstává nízko, což je evidentně výsledkem evropských problémů, neboť včerejší zápis z jednání Fedu vyzněl po všech stránkách holubičím způsobem.
Pojďme nejprve do Evropy, kde trable eura začínají u vývoje (čti výprodeje) italského vládního dluhu a naopak končí u evidentního ochlazování ekonomického růstu. To včera potvrdil další pokles podnikatelských nálad PMI ve Francii a Německu, resp. v celé eurozóně. Z toho pochopitelně euro nemohlo mít radost.
Nicméně slabou pozici eurodolaru nijak nenalomilo jasně holubičí vyznění podrobného zápisu z posledního jednání Fedu, z něhož vyšlo najevo, že FOMC začíná brát 2% inflační cíl přísně symetricky, a tak bude dočasně tolerovat přestřelení cíle (neboť jsme byli několik let pod ním).
Ropa
Cena ropy se již přes týden obchoduje v relativně úzkém pásmu okolo hranice 79 USD/barel. I během včerejšího dne nicméně Brent zažíval lehký tlak na pokles ceny, tentokrát ovšem nikoli pod vlivem spekulací na snížení těžebních limitů, ale překvapivého výsledku zásob. Ty dle EIA vzrostly jak na straně surové ropy (+5,8 mil. barelů), tak benzínu (1,9 mil. barelů), což je pro toto roční období spíše netradiční pohled.
Tento týden jinak nabídne již pouze jedno zajímavé číslo, a tím bude zítřejší aktivita amerických těžařů. S ohledem na vývoj posledních dní je však možné, že i relativně solidní výsledek bude mít cenově negativní dopad pouze krátkodobý.