Premiéři a prezidenti zemí Evropské unie po zhruba devíti hodinách komplikovaných jednání schválili v noci na dnešek některé základní změny v přístupu EU k migrační vlně. K dopředu oznámenému záměru zřídit pro migranty střediska na severoafrickém pobřeží přibyl - po italské hrozbě vetem závěrů vrcholné unijní schůzky - plán na podobná centra na území těch států unie, které se na takovém plánu dobrovolně chtějí podílet a dobrovolně by od Itálie migranty převzaly.
Německá kancléřka Angela Merkelová při odjezdu ze summitu EU v Bruselu. Do obou míst by mířili migranti zachránění na moři a bylo by rychle rozhodnuto, kdo má nárok na azyl a kdo je naopak ekonomický migrant, který se tedy musí bezodkladně vrátit.
Dohoda, kterou německá kancléřka Angela Merkelová, český premiér Andrej Babiš i další účastníci čtvrtečního a dnešního summitu EU označili při ranním odchodu za velký úspěch, je součástí kompromisu, kterého se podařilo dosáhnout po mnoha hodinách složitého vyjednávání.
"Po devíti hodinách diskuse jsme došli k dohodě. Díky evropské spolupráci jsme nakonec zvítězili," prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron při odchodu ze čtvrteční večeře, která se protáhla do pátečního úsvitu. "Evropa bude migračním tlakům čelit ještě dlouho. Musíme této výzvě čelit a zároveň se držet svých skutečných hodnot," dodal.
Francouzský prezident Emmanuel Macron hovoří s novináři na závěr summitu EU v Bruselu. Do Evropy teď míří výrazně méně lidí než za největší migrační krize v roce 2015, nelegálních přechodů hranice je nyní o 95 procent méně. Ve velmi změněné politické atmosféře sílících antiimigračních a protievropských stran a hnutí se ale nyní unie rozhodla prosadit cesty k výraznému omezení počtů příchozích, a to hned několika způsoby.
Možnosti konceptu "vyloďovacích platforem", tedy středisek ve třetích zemích, má urychleně začít zkoumat Evropská komise ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM), a to tak, aby vše bylo v souladu s mezinárodním právem.
Před summitem diplomaté vysvětlovali, že koncept center na africkém pobřeží - a tedy to, že cesta od libyjských břehů do Evropy skončí opět v Africe - má mít pro migranty také psychologický efekt. Některé africké státy už ale odmítly, že by měly o podobná centra na svém území zájem, vyjednávání tak nejspíš budou dlouhá a citlivá.
Italský premiér Giuseppe Conte při příchodu na summit EU v Bruselu. Summit už ve čtvrtek v podvečer zdramatizoval italský premiér Giuseppe Conte, který rozhodl zablokovat přijetí celkových závěrů červnové schůzky, dokud nebudou zohledněny požadavky Říma k migrační problematice.
Následující hodiny jednání přinesly kompromis, který sice znamená ústup od původního požadavku Itálie, aby ostatní země EU převzaly spoluodpovědnost za migranty ze Středozemního moře, přesto byl nakonec pro Conteho přijatelný. "Itálie po tomto summitu EU již není osamocena," prohlásil Conte, který výsledek rovněž považuje za vítězství.
Podle odsouhlaseného textu závěrů mají být na území EU zachránění migranti v souladu s mezinárodním právem "na základě sdíleného úsilí" přesunuti do středisek "pod kontrolou", ustavených na dobrovolném základě členskými státy. "Následovat bude rychlé a bezpečné řízení s podporou EU, aby bylo rozlišeno mezi nelegálními migranty, kteří budou vráceni, a těmi, kdo potřebují mezinárodní ochranu," uvádějí závěry schůzky. "Všechna opatření v kontextu těchto kontrolovaných středisek, včetně přerozdělování a přesídlování, budou na dobrovolném základě," stojí v textu.
Premiér ČR Andrej Babiš hovořil 28. června 2018 v Bruselu s novináři v kuloárech na summitu Evropské unie. Pro premiéra Babiše je důležité, že země EU opouštějí téma přerozdělování migrantů podle kvót. Český premiér to zmínil nejen v souvislosti s novými plány, ale narážel také na další část noční domluvy, která předpokládá, že budoucí dohoda na reformě unijního azylového systému musí být dosažena konsensem, tedy se souhlasem všech zemí bloku.
Státy o ní neúspěšně jednají od roku 2016. Nyní bude ve snaze najít shodu všech 28 zemí bloku pokračovat Rakousko, které má na říjnovém summitu informovat, jak se mu to daří.
Podle kancléřky Merkelové je po dnešní noci také jasné, že mezi státy EU panuje shoda, že je třeba dostat pod kontrolu také pohyb migrantů mezi zeměmi uvnitř unie. Pro šéfku německé vlády, která doma čelí kvůli migraci výrazné politické krizi, je právě tento aspekt věci nyní nejdůležitější.
Merkelová zdůraznila, že žadatelé o azyl si nemohou vybírat, ve které zemi unie chtějí, aby byla jejich žádost posuzována. "Druhotné přesuny žadatelů o azyl mezi členskými státy ohrožují integritu společného evropského azylového systému a schengenského prostoru. Členské státy by měly učinit všechny nezbytné legislativní a administrativní kroky, aby takovým přesunům zabránily a úzce na tomto cíli spolupracovat," stojí v závěrech.
Zmíněn v nich je také závazek zahájit výplatu druhé tranše peněz, které mají sloužit na podporu syrských uprchlíků v Turecku a přesunout do svěřeneckého fondu pro Afriku půl miliardy eur z rezervy unijního rozvojového fondu (EDF). Státy by měly do afrického fondu přispět tak, aby jej naplnily dostatečným způsobem.
Závěry také obsahují bod týkající se potřeby zajistit dostatečnou podporu unijní agentuře Frontex většími zdroji i posíleným mandátem tak, aby mohla účinněji podporovat ochranu vnější hranice unie i návraty těch, kdo na pobyt v EU nemají nárok.