Prezident Evropské komise Donald Tusk navrhuje, aby EU vytvořila mimo své území speciální platformy. Tam by její zástupci mohli rychle rozdělit uprchlíky na ty, kteří skutečně potřebují pomoc, a na ekonomické migranty, kteří by mohli být vráceni do země svého původu. Informuje o tom Politico s tím, že jde o pokus, jak vyřešit „akutní politickou krizi týkající se migrace a azylů, která tíží EU od roku 2015“. Tato krize přitom dosáhla takového stupně, že v Německu kvůli ní málem padla vláda i přesto, že se počet migrantů ve srovnání s předchozími lety výrazně snížil.
Koncept zmíněných platforem by měl být podle návrhu vytvořen ve spolupráci s komisařem OSN pro uprchlíky a s Mezinárodní organizací pro migraci. Cílem by bylo vytvoření formálního mechanismu, který by umožnil dohodu mezi zastánci tvrdého postupu a uzavření evropských hranic na straně jedné a těmi, kteří vítají uprchlíky hledající ochranu a trvají na dodržování mezinárodního práva na straně druhé. Politico ale dodává, že tento plán by mohl vyvolat kritiku EU za to, že řeší své problémy tím, že je přesouvá za své hranice a vytváří centra pro uprchlíky na své periferii.
Mezi potenciálními partnery bývají zmiňovány Tunisko či Albánie, ale oficiální místa zatím tvrdí, že na podobné spekulace je příliš brzy. S návrhem na vytvoření podobných center přišel už v roce 2016 maďarský premiér Viktor Orbán, který je největším kritikem unijní migrační politiky a zejména realokace uprchlíků napříč evropskými zeměmi. Nedávno tuto myšlenku podpořil i francouzský prezident Emmanuel Macron a před několika dny se přidal rovněž italský ministr zahraničních věcí Enzo Moavero, který chce o návrhu oficiálně jednat na summitu Evropské rady.
Podle prvních návrhů by centra představovala pevnější rámec pro práci s těmi, kteří se vydají přes moře do Evropy a kterým se dostane pomoci záchranářů. Cílem by měl být rychlý proces, který rozliší mezi ekonomickými migranty a těmi, kteří skutečně potřebují mezinárodní pomoc. Zároveň by díky těmto centrům mělo dojít ke snížení motivace uprchlíků vydávat se na nebezpečnou cestu do Evropy.
Navrhuje se i navýšení zdrojů pro budoucí ostrahu evropských hranic a podobné aktivity včetně podpory libyjských pobřežních hlídek, které by měly bránit odplouvání lodí z libyjského pobřeží. Tusk jedná s evropskými vůdci i o tom, jak změnit evropské azylové právo, ale podle některých politiků jsou i návrhy na popsané platformy „potenciálně převratným krokem“.
Prezident Evropského parlamentu Antonio Tajani na setkání s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem ve Vídni k celé věci řekl, že „pravidla týkající se příchozích do Evropy by měli nastavovat političtí vůdci a ne pašeráci“. K tomu dodal, že Unie nechce vytvářet „koncentrační tábory“, ale musí rozlišovat mezi ekonomickými migranty a těmi, kteří skutečně potřebují azyl. V centrech by pak měli lidé najít i potřebné ubytování, léky a v neposlední řadě by tam ženy měly být v bezpečí před zneužíváním.
Jednou z klíčových otázek je, kde by platformy měly vzniknout. Politico tvrdí, že Maroko, Egypt ani Tunisko zatím „nevykazují žádné nadšení“. Tato centra by totiž mimo jiné mohla přispět k destabilizaci dané země. Důležitým faktorem je pak bezpečnost. Většina zemí EU například nemá ambasádu v Libyi a těžko předpokládat, že by s tímto problémem mezinárodní organizace pomohly v případě, že by EU plně negarantovala bezpečnost jejich lidí.
Zdroj: Politico