Globální akciové trhy, jež si lížou rány po posledním výplachu, vzhlížejí k dnešnímu zasedání Fedu ve Washingtonu jako k poslední instanci, která by mohla korigovat celkově mizerný konec roku. Pravda je taková, že dnešní zasedání Fedu bude tím nejdůležitějším za posledních několik let. Bude to mimo jiné proto, že tentokrát trh se zvýšením úrokům ne zcela počítá, resp. existuje podle něj zhruba 30% pravděpodobnost, že Fed dnes sazby nezmění.
Podle našeho názoru ovšem ke zvýšení sazeb o dalších 25 bazických bodů dojde. Při pohledu na aktuální makrodata si americká ekonomika další utažení měnové politiky zaslouží. Kromě toho členové FOMC včele s J. Powellem nebudou chtít vyslat veřejnosti dva nešťastné signály - jednak to, že je v důsledku akciových výprodejů zachvátila panika, a jednak to, že podléhají politickému tlaku prezidenta Trumpa (který Fed prakticky denně peskuje za to, že zvyšuje úroky).
Nicméně dnešek nebude jen o zvyšování sazeb, ale o i komunikaci budoucí politiky Fedu. V této souvislosti očekáváme dva jasné holubičí signály. Za prvé z komentáře FOMC vypadne fráze o tom, že Fed čeká další postupné utahování měnové politiky. Za druhé, pokud jde o členy vedení odhadovanou trajektorii úrokových sazeb, tak ta se minimálně pro rok 2019 posune níže - nebudou již (mediánově) očekávány tři zvýšení úroků (o 25 bps), ale jen dvě.
Otázkou je, zdali tato papírově holubičí rétorika rizikovým aktivům postačí k tomu, aby ožily. Fed totiž neutahuje měnovou politiku jen skrze zvyšování úrokových sazeb, ale také skrze redukci své bilance. Kvantitativní utahování v rozsahu 50 miliard USD měsíčně může být tím hlavním důvodem deflace cen aktiv (zvláště, když již není kompenzováno opačným procesem ze strany ECB). Až dosud se přitom Fed tvářil tak, že redukce jeho bilance, která z globálních kapitálových trhů stahuje desítky stovky miliard USD ročně, pojede podle předem nastaveného autopilota, a to až někdy do roku 2021. A právě téma automatického vyfukování bilance Fedu může být tím nejzajímavější na tiskové konferenci J. Powella po skončení zasedání FOMC. Pokud by se přitom ukázalo, že Fed může být v kauze kvantitativního utahování v roce 2019 flexibilnější, mohlo by to pro rizikové trhy znamenat jistou úlevu.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna pozvolna dál posiluje a blíží se ke 25,70 EUR/CZK. Do karet jí hraje slábnoucí americký dolar a také překvapivě slabý efekt konce roku - lepší arbitráž na trhu vede k výrazně menšímu přetlaku korun na FX swapech. Poslední významnou událostí na CZK bude čtvrteční zasedání ČNB - beze změny sazeb s rozumně jestřábím komentářem - pro korunu víceméně neutrální.
Zahraniční forex
Itálie dosáhla kompromisní dohody s Bruselem, když byla ochotna zredukovat navrhovaný deficit na rok 2019 z plánovaných 2,4 % HDP na 2,04 % HDP. Vypadá to tedy, že obě strany si touto dohodou zachovaly tvář, což by minimálně na čas mělo prospět italským vládním dluhopisům a v konečném důsledku i euru.
Událostí číslo jedna však bude dnes večer zasedání Fedu. Zvýšení úrokových sazeb o dalších 25 bazických bodů by mělo minimálně v první fázi dolar podpořit. Na druhou stranu komunikace Fedu (prognóza, komentář, tiskovka), může být relativně holubičí, takže úvodní zisky dolaru mohou být brzy smazány.
Maďarská centrální banka včera ponechala úrokové sazby nezměněny, nicméně k jistým změnám v měnové politice došlo, neboť IRS instrument cílující swapové sazby ke konci roku končí, přičemž MNB zavádí další nestandardní nástroj v podobě programu na dlouhodobé financování v objemu 1000 mld. HUF. Věcně vzato se však MNB postupně připravuje na zahájení cyklu zvyšování sazeb. Jeho start bude nicméně podmíněn politikou ECB.
Ropa
Do pořádných problémů se včera opět dostala ropa Brent, jejíž cena propadla o téměř 6 %, americká lehká ropa WTI pak dokonce odepsala více než 7 %. Výprodej nabral na obrátkách jak navzdory překvapivému růstu zásob, který reportoval API, tak neplánovanému výpadku produkce v Libyi. Ropný trh tak zůstává nastaven ve výrazně medvědím módu a jeho hlavní obavou je významný převis nabídky nad poptávkou v první polovině příštího roku. Významnější stimul pro nastartování růstu cen by se mohl dostavit na konci ledna 2019, kdy bude zřejmé, jak vážně to státy OPEC+ myslí se snížením těžby. Na druhou stranu, aktuální propad cen neodráží pouze vývoj na nabídkové straně trhu, ale reflektuje také nejistotu ohledně kondice globální ekonomiky. Pokud by tedy měl rok 2019 přinést na této frontě další negativní zprávy, cena ropy by se jen těžko mohla odrazit k vyšším hodnotám.