Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 1,75 %, diskontní sazba na 0,75 % a lombardní sazba na 2,75 %. Všichni analytici oslovení tento týden v průzkumu Reuters předpověděli, že nastavení měnové politiky zůstane před koncem roku stabilní. Devět z dotázaných očekává další zvýšení sazeb o čtvrtinu procentního bodu již na příštím měnovém zasedání v únoru, všichni pak čekají utažení nejpozději v prvním čtvrtletí.
ČNB zvedla sazby na čtyřech předchozích měnových zasedáních v řadě, což byla nejdelší taková série nejméně od roku 1998, kdy centrální banka zavedla cílování inflace. Rada ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby 1. listopadu. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,25 procentního bodu. Šlo tak tehdy o celkově páté zvýšení sazeb v letošním roce.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Premiéru v nové funkci si na měnověpolitickém zasedání odbyli Aleš Michl a Tomáš Holub. Funkce členů bankovní rady se ujali 1. prosince. Pro rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva členové hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Rusnok dále uvedl, že zvýšení úrokových sazeb bude zřejmě příští rok nezbytné, ale bude to pozvolnější než v letošním roce. Rada ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby na zasedání 1. listopadu. Šlo tak o čtvrté zvýšení sazeb v řadě a celkově páté v letošním roce. Ekonomové čekají další zvýšení sazeb na únorovém zasedání rady.
Debata bankovní rady nebyla podle Rusnoka tak jednoznačná, jak se očekávalo. "V rámci ní jsme konstatovali, že jsme možná na začátku nějaké nové etapy, kdy to rozhodování o dalších případných krocích utahování měnové politiky bude do jisté míry obtížnější," uvedl guvernér. V podstatě se podle něj debata vedla o tom, jestli si může rada s klidným svědomím dát určitou pauzu ve zvyšování sazeb a počkat na vývoj situace v zahraničí a na nová data z české ekonomiky.
Pokud by se ekonomická situace podle Rusnoka vyvíjela podle aktuální prognózy, tak by to podle něj znamenalo delší přestávku ve zvyšování sazeb. "Ta prognóza ale předpokládá silnější posilování koruny. Nejsme ale nijak nervózní z toho, že koruna je spíše stabilní a posiluje pomaleji," dodal.
Rada označila rizika pro odhadovaný vývoj ekonomiky v aktuální listopadové prognóze jako zhruba vyrovnaná. Protiinflačním rizikem je podle rady nižší než odhadovaná inflace, vývoj v zahraničí včetně výrazného poklesu cen ropy. Naopak rizikem ve prospěch růstu cen označila rada slabší kurz koruny.
Záznam úvodní části dnešní tiskové konference (2 min):
Dnešní rozhodnutí se podle Rusnoka opírá o stávající makroekonomickou prognózu ČNB z listopadu a o vyhodnocení informací, které ČNB od té doby získala.
Inflace bude podle prognózy v roce 2019 nad dvouprocentním cílem ČNB a na přelomu let 2019 a 2020 by se měla snížit ke dvěma procentům. "S touto prognózou je konzistentní přibližná stabilita úrokových sazeb v příštím roce a poté jejich pokračující zvyšování směrem k dlouhodobé neutrální úrovni," uvedl Rusnok.
Guvernér dále uvedl, že ani schválení státního rozpočtu na příští rok s 40miliardovým schodkem nebude vyžadovat mimořádný přístup ČNB k nastavení měnové politiky. "Z hlediska našeho vnímání makroekonomické rovnováhy se nic dramatického neděje. Veřejné finance budou stále v přebytku a netlačí to na žádnou mimořádnou aktivitu měnové politiky," uvedl guvernér.
Pokud jde o zhoršené výhledy v eurozóně, ČNB je částečně začlenila do dnešních úvah, plnohodnotně se ale projeví v únorové prognóze. Známky zpomalení nejsou ničím, co by se nečekalo. Otázkou je celkově zvyšující se riziko, protože v takovém případě se prohlubuje potenciální dopad.
Zplošťující se výnosová křivka by podle Rusnoka mohla být "nominálně" určitým ukazatelem změny ekonomického trendu. "Nicméně bych to nepřeceňoval. Myslím si, že na to zatím nemáme dost jiných potřebných dokladů, abychom z toho toto mohli vyvozovat," uvedl na dotaz Patria.cz. Kromě toho se chování určitých parametrů finančního světa mohlo změnit a nelze z něho mechanicky vyvozovat stejné závěry jako ty, které jsou možná platné pro minulost, upozornil také.
Zdroj: ČNB, ČTK, Reuters