Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
ČNBlog: Nepozorovaná, ale o to důležitější: přirozená úroková sazba v ČR

ČNBlog: Nepozorovaná, ale o to důležitější: přirozená úroková sazba v ČR

01.12.2018 14:18
Autor: Redakce, Patria.cz

Česká národní banka zvýšila v listopadu hlavní měnověpolitickou úrokovou sazbu (2W repo) na 1,75 procenta, což už je páté zvýšení sazby v letošním roce. Podle aktuální prognózy1 dosáhne tato měnověpolitická sazba koncem roku 2020 zhruba 2,5 procenta. Jaká je vlastně neutrální úroveň měnověpolitické sazby, k níž by se měla centrální banka blížit při inflaci a prognóze na cíli a s uzavřenou mezerou výstupu? Je neutrální úroveň sazeb v zásadě neměnná anebo se dynamicky vyvíjí v čase v rámci hospodářského cyklu? To všechno jsou otázky, kterými se tento blog zabývá. Patria.cz blog ČNB zveřejňuje v plném a nezměněném rozsahu se souhlasem centrální banky.

Neutrální úroveň úrokových sazeb je součtem inflace a tzv. přirozené reálné úrokové sazby. Zatímco inflace je ukotvena inflačním cílem stanoveným centrální bankou, a je tedy snadno měřitelná, přirozená úroková sazba je nepozorovaná veličina. Definujeme jí jako reálnou sazbu konzistentní s inflací na cíli a výstupem na své potenciální (rovnovážné) úrovni2 . Tato sazba je určena strukturálními parametry ekonomiky a není tedy nijak ovlivněna měnovou politikou. Pokud jsou reálné úrokové sazby na úrovni přirozené úrokové sazby, nedochází – za jinak nezměněných předpokladů – ke zrychlení ani zpomalení inflace mimo cíl a reálná ekonomická aktivita zůstává na potenciální úrovni. S tím, jak po dlouhém období nekonvenčních nástrojů dochází k postupnému návratu měnových politik ke standardnímu režimu, přitom roste i zájem centrálních bankéřů o kvantifikaci úrovně přirozené sazby.

Podle neoklasické růstové teorie je přirozená úroková sazba determinovaná reálným růstem ekonomiky.Dlouhodobě udržitelný reálný růst HDP na hlavu je umožněn růstem produktivity, který zvyšuje přirozenou úrokovou sazbu. Zrychluje-li potenciální růst ekonomiky, roste i přirozená úroková sazba a opačně. Podle této teorie by také vyspělé země měly mít nižší reálné sazby než rozvíjející se a konvergující země z důvodu nižšího potenciálního růstu. Vysoká ekonomická úroveň vyspělých zemí spolu s relativně nízkým hospodářským růstem totiž implikují i nižší přirozenou sazbu.

Existují ale i další demografické a ekonomické faktory ovlivňující přirozenou úrokovou sazbu v dlouhém období. Mezi ně patří růst populace a její stárnutí, trpělivost/netrpělivost ekonomických subjektů při rozhodování o spotřebě a s ním související podíl úspor na HDP. Nízký populační růst, stejně tak i stárnutí populace, zvyšuje vybavenost práce kapitálem. Tím klesá mezní produkt kapitálu a poptávka po něm. S nižší poptávkou po kapitálu klesá i jeho cena v podobě přirozené úrokové sazby. Podobně ve směru poklesu přirozené úrokové sazby působí i rostoucí míra úspor, která zvyšuje nabídku kapitálu, anebo odkládání současné spotřeby ekonomickými subjekty do budoucna.

V souvislosti se zpomalením reálného ekonomického růstu po světové finanční krizi naznačuje většina odhadů pokles přirozené úrokové sazby ve vyspělých zemích po roce 2008. Holston a kol. (2017) odhaduje, že přirozená sazba klesla po světové finanční krizi o řádově 150 bazických bodů v USA, Kanadě i eurozóně, viz Graf 1. S ekonomickým oživením se přirozená úroková sazba stabilizuje na nízké úrovni (odhad pro USA a Kanadu) anebo vrací zpět nad nulu jako v případě eurozóny. Aktuální úroveň pro USA a eurozónu je odhadovaná mezi 0 a 0,5 procenta. Podobné hodnoty a opětovný mírný nárůst přirozené úrokové míry v eurozóně naznačují i práce Fries a kol. (2016) anebo Brand a kol. (2018), viz Graf 2.

Graf 1: Odhady přirozené úrokové míry dle Holston a kol. (2017), procent p.a.

001

Graf 2: Odhady přirozené úrokové míry dle Brand a kol. (2018), procent p.a.

002

V delším období stojí za poklesem přirozené úrokové sazby nízký demografický růst, stárnutí populace a přebytek úspor ve světě (tzv. global saving glut). Podle odhadů Holston a kol. (2017) poklesla přirozená úroková míra z úrovně kolem 3 procent na stávající hladinu během posledních dvou dekád. Významná část poklesu po světové finanční krizi jde ale na vrub nižšímu potenciálnímu růstu ekonomik ve světě. S jeho obnovením v posledních letech tak dochází k opětovnému nárůstu přirozené úrokové sazby.

Pro českou ekonomiku odhadují autoři tohoto textu v odborné studii publikované v červenci letošního roku současnou úroveň přirozené úrokové sazby kolem 1 procenta, viz Graf 3. Tento odhad je založen na modifikaci v literatuře standardně používané metodologie Laubach a Williams (2003), obohacené o prvky významné pro malou otevřenou ekonomiku. Tím prvním a zásadním obohacením je, že přirozená úroková sazba v malé otevřené ekonomice je rovna reálnému potenciálnímu růstu očištěnému o reálné rovnovážné posilování domácí měny. Tato úprava zohledňuje volnost finančních toků a zapojení malé otevřené ekonomiky do světového finančního systému. Reálný výnos zahraničních investic je totiž ovlivněn nejen produktivitou kapitálu v domácí ekonomice, ale také změnou reálného kurzu. Rovnovážné reálné posílení kurzu poskytuje zahraničnímu investorovi dodatečný výnos nad mezním produktem kapitálu, což ovlivňuje přirozenou úrokovou sazbou. Pokud tedy malá otevřená ekonomika rychle roste a tento růst je doprovázen reálným zhodnocením kurzu, přirozená úroková sazba je nižší než potenciální růst, a to právě o toto zhodnocení (apreciaci) reálného kurzu.

Reálné zhodnocení kurzu obvykle provází reálný hospodářský růst (tzv. Penn efekt) a ve výsledku je tak přirozená úroková sazba v malé otevřené ekonomice stabilnější, než tomu je v uzavřené ekonomice. Zatímco v uzavřené ekonomice je úroveň reálné úrokové sazby určena pouze růstem potenciálního produktu, v otevřené ekonomice je nutné vzít do úvahy – s opačným znaménkem – také zhodnocení rovnovážného kurzu.

Druhou modifikací oproti Laubach a Williams (2003) je použití semi-strukturálního modelu české ekonomiky pro odhad přirozené úrokové míry. Tento model je popsaný také v červencové studii autorů Hlédika a Vlčka a je podobný dříve používanému modelu QPM v predikčním procesu ČNB. Použití semi-strukturálního modelu umožňuje pracovat s modelově konzistentními vpředhledícími očekáváními a metodologie identifikace přirozené úrokové míry je tak více imunní vůči tzv. Lucasově kritice.

Graf 3: Přirozená úroková míra pro českou ekonomiku, procent p.a.

001

Odhadnutá přirozená úroková sazba je v české ekonomice historicky relativně stabilní, přičemž v průběhu času se obvykle pohybovala mezi 0 a 2 procenty. Identifikace jakékoliv nepozorované veličiny je zatížena nejistotou. Na Grafu 3 jsou kromě střední hodnoty odhadu přirozené úrokové sazby znázorněny i 60-procentní intervaly spolehlivosti. Ty jsou zkonstruované na základě velikosti standardních chyb historických šoků. Přitom bylo vzato do úvahy celé období od roku 2000 včetně světové finanční krize, které je charakterizováno nadstandardně velkou volatilitou šoků. Na druhou stranu interval spolehlivosti neobsahuje nejistotu ohledně modelové specifikace, ani jeho parametrů.

Graf 4: Rozklad přirozené úrokové míry na příspěvky faktorů, procentní body

001

Přirozená úroková sazba se aktuálně nachází v intervalu mezi 0,5 a 1,8 procenta s 60-procentní pravděpodobností. Graf 4 zachycuje rozklad přirozené úrokové sazby na příspěvek potenciálního růstu a reálného rovnovážného zhodnocení koruny. Přirozená úroková sazba se před světovou finanční krizí pohybovala kolem 2 procent. Tato úroveň odrážela vysoký potenciální růst české ekonomiky, jehož promítnutí do přirozené úrokové sazby bylo tlumeno reálným rovnovážným posilováním kurzu. Zpomalení tempa růstu světové ekonomiky a nejistota na finančních trzích v souvislosti s finanční krizí pak vedly k výraznému propadu reálné ekonomické aktivity v ČR a volatilitě nominálního kurzu. Přirozená úroková sazba tak nejprve klesala. Následně v souladu s postupným obnovením růstu české ekonomiky na pozadí kurzového závazku přirozená úroková sazba opět rostla. Poté, co přestalo tempo potenciálního růstu dále zrychlovat, obnovené reálné zhodnocení koruny snížilo přirozenou úrokovou sazbu na úroveň kolem 1 procenta.

Závěr

Empirické výsledky prezentované v tomto příspěvku dokládají, že přirozená úroková míra v české ekonomice je relativně stabilní. Dopady změn růstu potenciálního produktu jsou totiž většinou kompenzovány změnou rovnovážného zhodnocení reálného kurzu.

Kvantifikovaná výše přirozené úrokové sazby se v současnosti nachází poblíž úrovně 1 procenta. Tato hladina - spolu s inflačním cílem ve výši 2 procenta - dává neutrální hladinu nominálních úrokových sazeb kolem 3 procent. Předpoklady prognóz ČNB jsou tak v souladu s aktuálně odhadovanou úrovní přirozené úrokové sazby, i když její výše je vždy nejistá. Stávající prognóza ČNB je tedy rozumným vodítkem pro budoucí směřování měnové politiky.

Literatura

Brand, C., M. Bielecki, a A. Penalver, 2018. The Natural Rate of Interest“ Estimates, Drivers, and Challenges for Monetary Policy. ECB Occassional Paper. Forthcoming.

Fries, S., J. S. Mesonnier, S. Mouabbi, a J. P. Renne, 2016. “National natural rates of interest and the single monetary policy in the Euro Area.” Banque de France Working Paper 611, Banque de France.

Hlédik, T. a J. Vlček, 2018. Quantifying the Natural Rate of Interest in a Small Open Economy - The Czech Case, Working Papers 2018/7, Czech National Bank.

Holston K. , T. Laubach, a J. C. Williams, 2017. Measuring the Natural Rate of Interest: International Trends and Determinants. Journal of International Economics Vol 108(S1), str. 59-75.

Laubach, T. a J. C. Williams, 2003. Measuring the Natural Rate of Interest. The Review of Economics and Statistics, 85(4):1063–1070.


Poznámky

1Viz Zpráva o inflaci IV/2018 (https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2018/2018_IV/index.html)

2Definice přirozené úrokové sazby se v ekonomické teorii vyvíjí. Wicksell definoval přirozenou úrokovou míru jako sazbu neutrální k ceně komodit, kdy se nemění jejich ceny. Blíže naší definici je pak Woodford (2002), který přirozenou úrokovou míru definoval jako reálnou sazbu udržující stabilní inflaci za předpokladu plně felxibilních cen. Přirozenou úrokovou míru také zanesl do úrokového pravidla.

 

Čtěte více:

Inflace v eurozóně v listopadu zpomalila, jádrová pod odhady
30.11.2018 12:12
Inflace v eurozóně v listopadu zpomalila v souladu s očekáváním trhu, ...
Valná hromada ČEZ odmítla požadavky menšinových akcionářů, ti ji v úvodu opustili
30.11.2018 12:31
Dnešní valná hromada energetické společnosti ČEZ zamítla všechny návrh...
HDP Itálie poprvé po 4 letech kleslo
30.11.2018 13:18
Italská ekonomika ve třetím kvartálu poprvé za čtyři roky klesla kvůli...
Po krachu původních jednání přišla EK s novým rozpočtem na 2019
30.11.2018 13:23
Evropská komise (EK) dnes předložila členským zemím a Evropskému parla...
Babiš: ČR neuvažuje u jaderných bloků o maďarské cestě
30.11.2018 13:29
Česká vláda neuvažuje o tom, že by se nové jaderné bloky v zemi stavěl...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
28.05.2025
17:24Americko – evropská akciová rotace a přínosy umělé inteligence pro obě ekonomiky
16:55Akciově trhy mírně ztrácí, čeká se na Nvidii a zápis z Fedu  
16:09Nvidia dnes reportuje čísla za první kvartál. Co od očekávat?
14:20Firma Shein podle zdrojů mění plány, chce vstoupit na burzu v Hongkongu
13:37Novým šéfem automobilové skupiny Stellantis se stane Antonio Filosa
12:40Grantham: Umělá inteligence je dobrá myšlenka. Právě proto na ní vzniká bublina
11:49Nebankovní firmy letos poskytly 77 miliard Kč, meziročně o 14 pct více
11:49RMS Mezzanine, a.s.: Vnitřní informace
11:38Akcie v lehké defenzivě. Nervozita na dluhopisech se vrací a večer reportuje Nvidia  
11:24EU se blíží k cílům v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030, uvedla EK
11:23M2C si jde na pražskou burzu pro až 240 milionů korun. Český lídr v péči o nemovitosti sází na technologie a globální expanzi
10:59V Německu v květnu ubylo lidí bez práce, nezaměstnanost klesla na 6,2 procenta
9:43Sněmovna přiřkla ČNB větší pravomoce, týká se to bank, komoditních derivátů i informací o fondech
9:25Bloomberg: Japonsko po 34 letech přišlo o pozici největšího věřitele na světě
9:17Rozbřesk: Japonské puzzle: slabé aukce “brnkají” trhům na nervy
8:37Akciové trhy dnes zahájí po rally na Wall Street nevýrazně. Centrem pozornosti Trumpova obchodní politika a výsledky Nvidie  
6:20Bank of America vybírá tři favority pro růst
27.05.2025
22:00Trump odstartoval mohoutnou rally na Wall Street; Tesla +7 %  
18:00Proč internetové nadšení zvedalo evropské akcie a AI tak nečiní?
17:29Tvrdá bitva technologických gigantů o každý zlomek pozornosti

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
14:30USA - HDP, q/q a
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.