Do konce roku zbývá už jen několik málo dní, které nejspíše přinesou jen velmi málo nových zásadních ekonomických zpráv a signálů především ze Spojených států. Trhy už zažívají efekt konce roku, kdy je těžké rozlišit skutečný trend od krátkodobého přeskupování či uzavírání pozic, takže tvořit jasné a silné závěry z jejich pohybů může hraničit s věštěním z kávové sedliny. A platí to i u nás, když se třeba podíváme na invertovanou úrokovou křivku, kde je desetiletá sazba už dokonce pod úrovní té tříměsíční, ovlivněné jestřábím naladěním centrální banky. Znamená to snad recesi na obzoru, nebo jde jen o optický „klam“ spojený s koncem roku způsobený klesající likviditou? To se nakonec ukáže až se startem nového roku, kdy se na trh vrátí vánoční dovolenkáři a rozjedou znovu obchodování ve velkém.
Než se v posledních dnech roku pustíme do tradičního bilancování, případně balancování, můžeme se podívat na několik málo zbylých ekonomických zpráv z tuzemska. Těsně před Vánocemi ministerstvo financí vydalo svoji tradiční strategii financování a řízení státního dluhu ČR, kde sečetlo, kolik že bude potřebovat na obsluhu stávajícího i nového dluhu, a jak tyto peníze hodlá získat. Celkově má jít o 331 mld. korun, z nichž samozřejmě většina půjde na rolování stávajících splatných státních dluhopisů. Většinu z těchto peněz chce MF získat díky emisím střednědobých a dlouhodobých korunových bondů, i když připouští možnost vydání eurobondů, pokud by to bylo (po zohlednění nákladů na řízení měnového rizika) levnější než doma. MF si i nadále stanovuje střednědobý cíl v podobě průměrné maturity dluhu, která by měla v tomto „střednědobém“ období dosáhnout šesti let. Vzhledem k tomu, že se už podařilo obrátit trend klesající průměrné doby splatnosti dluhu státu započatý v roce 2009, neměl by s tímto cílem časem být až takový problém. A ještě méně úsilí by měl vyžadovat i cíl zastoupení krátkodobého dluhu (do 20 %). Vzhledem k tomu, že celková částka, kterou si stát v příštím roce půjčí, může být dokonce nižší než ta letošní, nemělo by mít MF s refinancováním dluhu žádný problém. Zvlášť když nechalo trh v posledním měsíci roku vyhladovět, když nevydalo ani jeden nový papír.
TRHY
CZK a dluhopisy
Od posledního zasedání bankovní rady, které trhy mělo navnadit na další růst úrokových sazeb, se koruna stále neodhodlala k návratu k prognóze ČNB a zůstává v blízkosti 25,90 EUR/CZK… A to by přitom měla už v prvním čtvrtletí posílit na 25,10, tedy alespoň podle zmiňovaného oficiálního výhledu centrální banky. Samozřejmě se dá těžko něco vyvozovat z výsledků obchodování během svátků, nicméně koruně se k posilování příliš nechtělo ani před Vánocemi, kdy už „tehdy“ nebyly úvahy o únorovém zvýšení sazeb žádnou novinkou. Pro zbylé dny roku bude trh poznamenán efektem konce roku, takže na nějaké citelné posílení si budeme muset zřejmě ještě nějaký čas počkat.
Zahraniční forex
Zatímco ve Spojených státech pokračuje pomyslný souboj o hraniční zeď mezi prezidentem a zákonodárci ve smyslu, „buď bude zeď, nebo nebudou mzdy pro federální zaměstnance“, dolar sílí. Trhy sice znervózněly po kritice na adresu šéfa Fedu, který rozhodně nesklízí pozitivní body u prezidenta, když tak rychle zvyšuje úrokové sazby, nicméně své křeslo má na rozdíl od ministrů mnohem jistější. Dolaru pomohlo i povánoční oživení akciových trhů, které se tak snaží umazat alespoň část ze svých předchozích ztrát. K návratu na dřívějších 26 tisíc (nebo dokonce téměř 27 tisíc, kterých se takřka dotknul v srpnu) to však rozhodně nestačí. Vzhledem k absenci nových dat v Evropě by mohl mít dolar navrch i v posledních dnech roku.