Určitě by bylo zajímavé věnovat se dynamice přípravy na brexit, avšak vzhledem k tomu, že kromě aktuálního avíza další žádosti o prodloužení doby odchodu Británie z Unie s otevřením všech dřívějších možností včetně ne-brexitu se nic nového vlastně neodehrálo, věnujme pozornost spíše zprávám z tuzemské ekonomiky. A tou hlavní bylo včera další zpřesnění odhadu HDP za poslední kvartál roku a zveřejnění podrobností o chování jednotlivých sektorů v našem hospodářství.
V první řadě šlo tedy o samotnou úpravu HDP, který podle nejnovějších dat rostl loni o něco pomaleji, než se doposud uvádělo. Zatímco předběžný odhad hovořil o zrychlení mezikvartálního růstu na 1 %, první odhad snížil toto tempo na 0,9 % a včera zpřesněný na 0,8 %. V meziročním srovnání jsme se dostali z 2,9 % na 2,6 %, což samozřejmě není až takový rozdíl, který by měl vzbuzovat otázky. Stejně tak zásadní nebylo ani přehodnocení celoročních tří procent na 2,9 %. Nakonec jde už jen o stará čísla, která vůbec nic neříkají o tom, v jaké kondici je česká ekonomika nyní. Přesto nějaké zajímavé momenty v detailních datech najít můžeme.
Tím nejzajímavějším je fakt, že loňský rok byl rekordním z pohledu celkových investic, ale rovněž investic nefinančních podniků, které ještě pod tíhou zakázek a nedostatku zaměstnanců musely více peněz nasměřovat do nových technologií. K výraznějšímu investičnímu úsilí se vzepnul i veřejný sektor, který v tomto směru utratil třetí nejvyšší částku za posledních dvacet let. I když jde jen o „nominální“ o inflaci neupravená data, je to pozitivní obrat po delším půstu, který může brzy dostat další impuls v podobě potřeby vyčerpat dosud nevyčerpané peníze z pomalu končícího rozpočtového období EU nebo taky ránu ve formě úspor k udržení naplánovaných rozpočtových deficitů.
Z dalších zajímavých momentů posledních čísel lze uvést relativně vysokou ziskovost nefinančních firem pohybující se okolo 47 %, což je sice vinou vyšších mzdových nákladů pět procentního bodů pod úrovní roku 2007, ale stále výrazně nad evropským průměrem. A úspěšným byl loňský rok i pro domácnosti, jejichž reálné příjmy rostly nejrychleji od vstupu ČR do EU (o 4,7 %). Může to vypadat sice dramaticky, nicméně s dlouhodobým průměrem 1,9 % to rozhodně nic moc neudělalo. A s výsledky za rok letošní už nejspíše také ne.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna během včerejška symbolicky posílila až na zhruba 25,75 EUR/CZK. Hledat za těmi několika málo haléři silný příběh asi nemá smysl, takže jde spíše o to, jak na takto slabý kurz může reagovat ČNB. Vzhledem ke slabým číslům z tuzemské i evropské ekonomiky nejspíše nijak. Většina bankovní rady bude i nadále asi dávat větší přednost reálné ekonomické situaci před kurzovým vývojem, který se od základní prognózy stále ještě odchyluje. Na vybroušení názorů má nicméně centrální banka ještě dost času. Centrální bankéři se budou až na začátku května rozhodovat nad novou prognózou, která už bude pracovat přece jen s chmurnějšími čísly, než s těmi z loňského roku. A o to ochotněji znovu oddálí případný růst sazeb (nejdříve) někam do druhé poloviny roku.
Zahraniční forex
Britská libra a nakonec i euro včera posílily proti dolaru, když brexit dostal nový náboj, neboť zoufalá britská vláda začala hledat podporu u labouristické opozice a možnost jak vystoupení z EU zase o něco oddálit.
Dnes budou ale hlavní trhy zajímat spíše data z USA - ADP report z trhu práce a ISM ve službách. Jak naznačila v pondělí výborná podnikatelská nálada z průmyslu, tak by čísla vůbec nemusela být špatná.
Z emerging markets může zaujmout turecká lira, která včera přišla o povolební zisky. Lira bude kromě politiky sledovat i data za inflaci. Odpoledne musí být v pozoru i zlotý, který bude čekat na zasedání centrální banky. Od NBP však nic nečekejme.
Ropa
Ropa zůstává v ofenzivě a cena Brentu se pohybuje jen těsně pod hranicí 70 USD/barel. Růst cen přitom nepřibrzdil ani nečekaný nárůst zásob surové ropy ve Spojených státech (+3 mil. barelů), který včera oznámil Americký petrolejářský institut. Pokud by však čísla potvrdila dnes i EIA, pak by jim ropný trh přece jen mohl věnovat výraznější pozornost.
Na rozdíl od kartelu OPEC zůstává plnění těžebních limitů ze strany Ruska nevýrazné. V březnu země snížila těžbu o přibližně 100 tis. barelů denně (oproti říjnu 2018), což představuje polovinu z objemu dohodnutého v prosinci. Rusko sice slíbilo, že již tento měsíc bude těžební škrty plnit plnohodnotně, nicméně nemalá míra laxnosti ukazuje, že druhý největší globální producent není ani zdaleka tak motivovaný snižovat těžbu jako např. Saúdská Arábie.