Který sektor kupovat a který nikoli, když se úrokovou sazby sesouvají níže? Odpověď mají analytici . Kdo je přeborníkem v podílu obnovitelných zdrojů v Evropské unii? Češi to nejsou. Jsme ale přeborníky v počtu volných pracovních míst, ukazuje také Eurostat. A ještě douška k tuzemským platbám za data. I tady válcujeme...třeba takové Finy. Více v Perlách týdne.
Co (ne)kupovat při snižování sazeb: Podle CNBC se řada investorů domnívá, že Fed již brzy začne snižovat sazby. Nová analýza banky tvrdí, že v takovém případě si vede dobře zejména jeden sektor – zdravotní péče. Ten si během devíti měsíců po snížení sazeb připisuje v průměru asi o sedm procentních bodů více než celý trh. Podle banky přitom existuje rozdíl v tom, zda Fed reaguje snížením sazeb na recesi, či na pouhý růstový útlum. Následující graf ukazuje relativní výkonnost sektoru zdravotní péče v těchto dvou případech (čas 0 je čas snížení sazeb):
Akcie ve zmíněném sektoru mají „stabilní tržby a také platí relativně vysoké dividendy“. I proto si vedou dobře v náročnějším prostředí. Jakému sektoru se mají investoři podle analytiků v takové době naopak radši vyhnout? Nejhůře si prý vedou akcie ze sektoru zboží dlouhodobé spotřeby. Sem patří například automobilky, či strojírenství. Průměrná relativní návratnost tohoto sektoru před a po snížení sazeb je zobrazena v druhém grafu:
Barclays tvrdí, pokud Fed sníží sazby, ještě nebude nějaký čas jasné, zda tak činí v prostředí přicházející recese, či jen útlumu. Výhled je ale každopádně zhoršený kvůli tenzím v oblasti mezinárodního obchodu a potvrzují to i slábnoucí data.
Zlato prohrává s akciemi: Investiční společnost Bespoke poukazuje na to, že posledních deset let nebylo vůči zlatu moc přívětivých. Jak ukazuje následující graf, během tohoto desetiletí by mělo zlato svou návratností zaostávat za akciemi asi o 10 % (ročně). Delší historické srovnání pak ukazuje, že od dvacátých let minulého století by šlo o šesté desetiletí, kdy si zlato vedlo hůře než akcie. A během posledních 8 dekád si celkově vede o více jak 4 % hůře. Bespoke dodává, že pokud bychom k tomu započítali náklady na uskladnění zlata, výsledek by pro něj byl ještě méně příznivý.
„Soustavné vychýlení investičního portfolia směrem ke zlatu vede k návratnosti pohybující se znatelně pod návratností akcií. To neznamená, že investoři by měli na zlato zanevřít, protože jde o dobré aktivum z hlediska konstrukce celého portfolia. Každá další jednotka zlata ale jeho návratnost relativně k akciím v dlouhém období pravděpodobně snižuje“, komentuje graf Bespoke.
IPO v kurzu: Bespoke také poukazuje na výjimečné výkony akcií, které nově vstoupily na trh. Investoři totiž o ně jeví velký zájem a jeho důkazem jsou například obrovské zisky akcií společnosti Beyond Meat. Následující graf ukazuje, jak si dlouhodobě vedou společnosti z indexu Renaissance IPO Index relativně k indexu S&P 500. Pokud křivka stoupá, vede si lépe první skupina, pokud klesá, platí opak. Během posledních deseti let nelze pozorovat nějaký jasný trend, v roce 2019 ovšem mají jasně navrch IPO akcie:
Bespoke dodává, že „dlouho očekávaná IPO nemusí nutně znamenat celkový zvýšený zájem o akcie, které přichází na trh“. Například IPO přišlo v roce 2012, když si IPO index nevedl nejlépe a to platilo ještě nějaký čas potom. V roce 2013 vstoupil na trh a také následovalo období slabších výkonů indexu Renaissance. Naopak v březnu roku 2017 přišlo „problematické IPO společnosti Snap, ale širší trh IPO si vedl dobře“.
Podíl obnovitelných energií: Eurostat představuje nová dostupná data týkající se podílu obnovitelných energií v jednotlivých evropských zemí. Přeborníci jsou v této oblasti stále Švédi, protože v jejich zemi se podíl pohybuje vysoko nad 50 % (a nad cílem pro rok 2020). Nad 40 % se nachází podíl ve Finsku, mírně pod touto úrovní v Lotyšsku. V České republice se podíl pohybuje kolem 15 % s tím, že již bylo dosaženo cíle pro rok 2020. Nejnižší podíl obnovitelných zdrojů naopak nalézáme v zemích jako je Lucembursko, či Nizozemí a Belgie.
Země volných pracovních míst: Eurostat také zveřejnil žebříček evropských zemí podle podílu volných pracovních míst. Zde jasně vede Česká republika, kde volná místa tvoří celá 6,4 % celkového počtu pracovních míst (obsazených i volných). S velkým odstupem za námi se nachází Belgie (3,6 %) a Německo (3,3 %), průměr zemí EU se pohybuje na 2,4 %. Nejnižší je podíl v zemích na jihu – Řecku, Španělsku a Portugalsku:
Jak ukazuje další graf, Řecko je také zemí s nejnižším meziročním růstem nominálních mezd, nejvyššího tempa naopak dosahuje v Bulharsku a Rumunsku. Vysoko nad průměrem EU i eurozóny se v této oblasti pohybujeme i my:
… a u nás doma
Datová revoluce, či evoluce: Seznam.cz stejně jako další domácí média si všímají toho, že „T-Mobile zruší zákazníkům datové limity. Dočasně.“ Server píše, že „data jsou pro uživatele chytrých telefonů momentálně jednou z nejdůležitějších komodit. Jenže zatímco třeba Finové platí v průměru za jeden GB dat 10 eurocentů, tedy asi 2,50 Kč, v Česku je to 100 korun“.
„Čeští operátoři si data v podstatě monopolizovali a dávkovali je zákazníkům s velkou opatrností a hlavně za slušné peníze. Situace došla tak daleko, že Česko patří mezi nejhorší v Evropě. O neomezeném „datování“, jaké mají už třeba skoro všude ve Skandinávii, ale taky třeba v Bulharsku nebo na Slovensku, se tu pak mohlo jen vyprávět“, píše seznam.cz s tím, že „T-Mobile teď udělal první krok ke změně. I když pořád velmi opatrný“. A reakce konkurence na sebe nedala dlouho čekat: „Jen dva dny po T-Mobilu představil svou nabídku neomezených dat také Vodafone“, informovaly HN.
Auto jen jako dopravní prostředek: Aktuálně.cz tvrdí, že „auto jako doplněk image nebo demonstrování finančního zabezpečení podle studie KPMG ztrácí na významu“. Lidé, kteří se průzkumu firmy účastnili, údajně začínají vnímat automobil čistě jako dopravní prostředek a proto do budoucna uvažují o sdílení. Za pět let tak bude sdílení aut v Česku prý využívat kolem 2,5 procenta tuzemské populace a „budou jezdit buď auty jiných soukromých uživatelů a nebo využívat nabídku carsharingových firem s vlastním vozovým parkem“. Podle KPMG by v celé Evropě mělo být v roce 2025 kolem 2,5 milionu sdílených aut, aktuálně jich je 370 000.
V České republice dle KPMG „pociťuje emoční pouto k automobilu zhruba stejné procento lidí, jako je tomu v Rakousku, Německu a Francii“. Zhruba 40 procent Čechů k automobilu žádnou citovou vazbu necítí a 60 procent lidí by bylo ochotných své auto za peníze sdílet s ostatními. Mnozí si totiž již uvědomují, že 95 procent času stojí automobil bez užitku na ulici. Dle studie KPMG jsou hlavními důvody pro pořízení vlastního automobilu požitek z jízdy ve vlastním voze, potřeba mít svůj soukromý prostor, radost z konkrétního designu vlastního automobilu a poté potřeba demonstrovat své společenské postavení. Ukazuje se ale, že důležitost těchto argumentů pro vlastní vůz je čím dál nižší.