Smrt Alího Chameneího sice otevřela otázku nástupnictví v Íránu, ale nepřinesla kolaps režimu ani zásadní změnu rovnováhy sil. Pro trhy je klíčové, jak se bude konflikt dále vyvíjet — a především jaký dopad bude mít na ropu. Vývoj cen ropy, inflačních tlaků a globálního sentimentu tak v nejbližších týdnech určí, zda zůstane geopolitická prémie jen přechodným výkyvem, nebo zásadní brzdou pro ekonomiku i akciové trhy. Fidelity International nabízí tři scénáře a jejich dopady na trhy i ekonomiku.
Navzdory smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího nejsou události, které se dnes odehrávají v Íránu, změnou režimu jako ve Venezuele, ani širším rozkladem velitelské struktury země, vzhledem k tomu, že správa věcí veřejných v Íránu je institucionalizovaná. Klíčovou otázkou je, kdo bude jmenován jako jeho nástupce.
Jmenování dalšího zastánce tvrdé linie by zvýšilo pravděpodobnost nejhorších scénářů, což by mohlo prodloužit konflikt a umožnit jeho přeměnu v dlouhodobou partyzánskou válku, která by uvrhla region do nestabilního stavu. Tento scénář nadále považujeme za málo pravděpodobný, protože všichni hlavní aktéři, včetně Číny, mají velký zájem na tom, aby nedošlo k dlouhodobému narušení provozu v Hormuzském průlivu.
Trvalá schopnost Íránu vést dlouhodobou odvetu zůstává v tomto ohledu velmi důležitou proměnnou. Írán má více než 30 válečných lodí a schopnost blokovat nebo zaminovat Hormuzský průliv. Historie naznačuje, že události na Blízkém východě bývají krátkodobé. Historická tendence Íránu je hledat nejbližší možnou příležitost k ústupu.
Jak trhy situaci hodnotí ukazují ceny ropy. V současné době se nacházíme někde mezi scénářem 1 a scénářem 2 níže, přičemž pravděpodobnost druhého scénáře roste.
Scénář 1: Kontrolovaná odplata, s největší pravděpodobností v blízké budoucnosti
Bez úplného odstranění íránského vedení se jedná o trvalou, ale omezenou změnu. Dá se očekávat pokračující íránské raketové a dronové útoky na regionální základny USA a Izrael, následované přesnými údery USA a Izraele na zařízení Islámské revoluční gardy a infrastrukturu pro odpalování raket. Zástupci zůstávají aktivní, ale jejich činnost je vyvážená. Hormuzský průliv není blokovaný a energetická infrastruktura v Perském zálivu je z velké části ušetřena. Důsledky zahrnují přetrvávající regionální nestabilitu a postupné vyčerpání raketových obranných systémů.
Ropa se obchoduje s geopolitickou rizikovou prémií, ale fyzické toky zůstávají nedotčeny. V tomto scénáři se cena ropy Brent pravděpodobně bude pohybovat v rozmezí 80 až 95 dolarů. Důležité je, že by se jednalo především o šok pro ropu Brent, nikoli pro ropu WTI. USA jsou nyní čistým vývozcem ropy a rafinovaných produktů a domácí cenové mohou stále omezit výkyvy prostřednictvím strategického řízení rezerv, nástrojů vývozní politiky nebo logistického přerozdělení.
Přenosový mechanismus do inflace v USA by proto byl ve srovnání s minulými konflikty v Perském zálivu mírnější. Cenový šok by byl akutnější pro Evropu a Asii vzhledem k jejich závislosti na ropě z Blízkého východu dopravované po moři. Tento scénář odráží kontrolovanou eskalaci (výrazně intenzivnější než v loňském roce), spíše než systémové narušení dodávek energie.
Scénář 2: Eskalační spirála bez kolapsu režimu
Konflikt by se mohl rozšířit na událost s vyšším počtem obětí, úspěšný íránský útok na kritickou infrastrukturu nebo izraelský útok na vysoké íránské vedení. To by znamenalo větší íránské raketové salvy proti Al Udeidu v Kataru, páté flotile v Bahrajnu a infrastruktuře Spojených arabských emirátů. Hizballáh by mohl eskalovat konflikt na severní frontě Izraele. Irácké milice by mohly zintenzivnit útoky na americká zařízení. Cílem by se mohly stát vybraná energetická zařízení nebo tankery v Perském zálivu.
Cena ropy by se v tomto scénáři pravděpodobně pohybovala v rozmezí 90 až 110 dolarů, a to především pod vlivem ceny ropy Brent. Náklady na pojištění přepravy v Perském zálivu by prudce vzrostly a rizikové prémie by se zvýšily u komodit i regionálních aktiv. I v tomto případě by však domácí trh s ropou v USA zůstal relativně stabilnější ve srovnání s mezinárodními referenčními hodnotami, což by posílilo rozdíly mezi cenami ropy Brent a WTI.
Scénář 3: Dlouhodobé narušení Hormuzského průlivu, riziko extrémních událostí
Tento scénář obsahuje pokus o rozbití velitelské struktury země nebo trvalé ničení infrastruktury. Írán by mohl zaminovat průliv, zadržovat tankery nebo zahájit raketové a dronové útoky na proplouvající plavidla. I částečné narušení by mělo významný dopad na přibližně 30 % globálních námořních dodávek ropy.
Cena ropy by mohla vystřelit nad 120 dolarů. Hlavní spotřebitelské země by pravděpodobně nasadily strategické rezervy. Čína by se stala aktivním diplomatickým hráčem vzhledem ke své závislosti na dodávkách z Perského zálivu. Reakce amerického námořnictva by byla rychlá a důrazná.
Tento scénář zůstává ultimátním prostředkem eskalace a je velmi škodlivý pro vlastní ekonomické zájmy a přežití íránského režimu, což je důvod, proč Írán v minulosti hrozil úplným uzavřením průlivu, ale nikdy k tomu nedošlo.
Dopady na ropu a širší trh
Základním scénářem je zvýšená geopolitická prémie na ceně ropy Brent v rozmezí 80 až 95 USD a relativně omezená u cen ropy WTI vzhledem k vývoznímu statutu USA a flexibilitě domácí nabídky. V případě eskalace se cena ropy Brent vyšplhá nad 100 USD a rozdíly mezi cenami ropy Brent a WTI se zvětší. Narušení dodávek přes Hormuzský průliv způsobí prudký nárůst cen ropy Brent s globálními inflačními důsledky a vynutí si politická opatření.
Rozhodujícím rozdílem je, že se jedná spíše o strukturální šok v dodávkách ropy po moři než o šok v domácí nabídce USA. To bude představovat krátkodobý nepříznivý faktor pro akcie, který se přidá k současným obavám ohledně umělé inteligence a rizika dluhopisů, zejména pro spotřebitele ropy nebo ty, kteří jsou vystaveni nákladům (zatím není jasné, jak dlouhá tato „epizoda“ bude trvat), pozitivní pro zlato a drahé kovy – jediné skutečné bezpečné útočiště ve světě šoků v oblasti dodávek.
Historicky si americký dolar v takových situacích vedl dobře, ale to již není samozřejmostí. Diversifikace zůstává klíčová, i když se ukáže, že se jedná o dlouhodobý epizodický problém.
Akcie
Náš základní scénář však zůstává pro globální akcie konstruktivní, pokud nedojde k trvalému a strukturálnímu narušení dodávek energie. Globální akcie vstoupily do této fáze z pozice rozumné dynamiky. Index MSCI World se obchoduje přibližně za 23násobek očekávaných zisků v roce 2025, což je v historickém kontextu vysoká hodnota. Investoři byli ochotni zaplatit tuto prémii kvůli očekáváním solidního růstu zisků a zmírnění obav ohledně cel a obchodu. Důležité je, že vedoucí postavení na trhu se již na začátku roku 2026 rozšířilo, s větší rozptýleností napříč sektory a regiony. V současném prostředí se tato rozptýlenost pravděpodobně ještě zvýší.
Tři rizika si zaslouží pozorné sledování:
1. Narušení dodávek energie. Trvalé narušení dodávek ropy přes Hormuzský průliv by mělo významný dopad na globální ceny energie a přepravy. Dočasný nárůst je zvládnutelný, ale dlouhodobé narušení by vyvolalo tlak na marže a reálné příjmy.
2. Inflace a měnová politika. Inflační tlaky vyvolané cenami energií by mohly omezit schopnost centrálních bank uvolnit měnovou politiku v případě zpomalení růstu. Trhy v současné době předpokládají flexibilitu ze strany tvůrců politiky; tento předpoklad může být podroben zkoušce.
3. Dopady na důvěru. Zvýšená geopolitická nejistota může mít negativní vliv na investice podniků a spotřebitelské výdaje, i když nedojde k fyzickým šokům v dodávkách.
Pokud tyto vlivy zůstanou omezené, bude pravděpodobně hlavním motorem výnosů akcií opět růst zisků, nikoli geopolitická situace.
Nadále upřednostňujeme diverzifikované alokace napříč regiony a sektory, spíše než koncentrace na jediné téma, geografickou oblast nebo politický režim. Zůstáváme ostražití. Trvalé narušení dodávek energie nebo politicky vyvolaný růstový šok by vyžadovaly přehodnocení. Prozatím se však zdá být volatilita pravděpodobnější než strukturální poškození.
Fixní výnos
Trhy budou pravděpodobně čelit krátkodobé volatilitě v důsledku zvýšeného geopolitického napětí a nejistých výhledů cen ropy a inflace. Typická reakce v podobě úniku do kvalitních aktiv může i nadále podporovat státní dluhopisy s ratingem AAA (hodnocení AA pro státní dluhopisy USA), jako jsou americké státní dluhopisy, německé dluhopisy a dluhopisy emitentů s vysokým ratingem, ačkoli nedávné geopolitické změny znamenají, že globální investoři postupně snižují svou závislost na amerických státních dluhopisech jako dominantním bezpečném aktivu. Tento trend odráží jak geopolitickou diverzifikaci, tak zvýšenou ochotu přecházet k vysoce kvalitním státním dluhopisům mimo USA. Pokud by se očekávalo, že konflikt bude trvat déle, mohlo by dojít k přecenění inflačních očekávání v různých regionech směrem výše.
Kvalitní asijské měny se také mohou po počátečním šoku na trhu stabilizovat a zotavit. Širší spready by měly vytvořit příležitosti pro selektivní nákupy, zejména u vysoce kvalitních úvěrů. Hlavní asijské ekonomiky – Indie, Čína, Japonsko a Jižní Korea – jsou velmi závislé na ropě z Blízkého východu a možná budou muset čerpat strategické rezervy. Dlouhodobé narušení dodávek by výrazně zvýšilo inflaci a tlak na náklady. Takové inflační účinky by mohly mít negativní dopad na inflační dluhopisy, širší úrokové trhy a úvěrové segmenty citlivé na makroekonomické podmínky.
Multi Asset
Vedle konfliktu zůstává v platnosti několik makroekonomických zlomových linií. Vzhledem k dynamice dluhu a emisí je klíčové směřování fiskální politiky USA, když Fed čelí větší politické kontrole. Trvalost investic do AI je dalším klíčovým faktorem – jak pro udržení nominálního růstu USA, tak pro určení, do jaké míry se zvýšení produktivity a narušení rozšíří mimo technologický sektor.
Zůstáváme optimističtí ohledně akcií ve střednědobém horizontu, s podporou odolných zisků a politiky, přičemž si uvědomujeme, že v krátkodobém horizontu může vzrůst volatilita. Zlato zůstává cenným diverzifikátorem portfolia ve světě rostoucí geopolitické fragmentace, pokračující fiskální expanze a křehčích korelací mezi dluhopisy a akciemi, přičemž si pevně zachovává svou roli strukturálního zajištění proti šokům v oblasti politiky a důvěry.