Energetická skupina prodala svá aktiva v Bulharsku tamní firmě Eurohold za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun), informovala mluvčí Alice Horáková. , jehož většinovým vlastníkem je stát, se tak stahuje z Bulharska. Ze země se rozhodl odejít kvůli přetrvávajícím sporům s tamními úřady, které se táhnou od února 2013. Transakci ještě musí schválit bulharský antimonopolní úřad a bulharský energetický regulační úřad. Stát připravuje smlouvu s firmou týkající se stavby nového jaderného zdroje, který by měl nahradit nynější dukovanské bloky po jejich odstavení, řekl účastníkům kulatého stolu v Dukovanech vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Stavbu i financování má zajistit dceřiná firma a chystané smlouvy by měly obsahovat podmínky zajištění projektu ze strany státu.
prodal svá bulharská aktiva firmě Eurohold za 8,6 miliardy Kč
Loni v únoru podepsal smlouvu o prodeji s bulharskou společností Inercom. Začátkem letošního dubna ji však česká energetická firma ukončila s odůvodněním, že ji zmařil bulharský stát. Závaznou nabídku na koupi bulharských aktiv mezitím podal Eurohold.
Kvůli hospodaření v Bulharsku dnes podali Piráti trestní oznámení. podle nich přišel o několik miliard v souvislosti s investicí do tamní černouhelné elektrárny Varna. podle svého vyjádření prodal elektrárnu transparentně a vybral nejvýhodnější nabídku.
Eurohold je podle největší bulharská veřejně obchodovaná společnost a významný hráč na trzích střední a jihovýchodní Evropy. Její akcie se obchodují na bulharské a varšavské burze. Vlastní také pojišťovnu Euroins Insurance Group (EIG). "Firma plánuje financovat akvizici a refinancovat stávající úvěry bulharských společností skupiny částečně z vlastních zdrojů a částečně úvěry od předních světových bank," uvedl ve své zprávě.
Do balíku prodávaných firem patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.
ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší tuzemskou energetickou firmou, vede mimo jiné od roku 2016 arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho energetické investice v zemi. Firma dostala například pokuty za zneužívání dominantního postavení. Naposledy loni v prosinci přes 28 milionů korun. tehdy oznámil, že se odvolá. Na bulharský trh vstoupil ke konci roku 2004. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům obyvatel Bulharska. V roce 2018 prodaly společnosti CEZ Elektro Bulgaria a CEZ Trade Bulgaria koncovým zákazníkům 10,5 terawatthodiny elektřiny.
Generální ředitel Daniel Beneš na konci května řekl Hospodářským novinám, že firma plánuje kromě Bulharska prodat majetek v Rumunsku a Turecku. Skupina podle něj zvažuje i prodej elektráren v Polsku. Z prodeje chce získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě. působí kromě Česka na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Turecku, Německu a Francii. Jak se postaví k majetku v Německu a Francii, Beneš neuvedl.
Stát chystá smlouvu s o stavbě nového zdroje Dukovan
Stát připravuje smlouvu s firmou týkající se stavby nového jaderného zdroje, který by měl nahradit nynější dukovanské bloky po jejich odstavení. Účastníkům kulatého stolu v Dukovanech to řekl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Stavbu i financování má zajistit dceřiná firma a chystané smlouvy by měly obsahovat podmínky zajištění projektu ze strany státu. Důležitá budou podle Míla i jednání v Bruselu. Míl je zmocněncem pro jadernou energetiku od února, nahradil Jána Štullera.
"Já myslím, že se za poslední čtyři pět měsíců podařilo udělat velký kus práce," řekl dnes Míl ČTK k přípravě na stavbu nového jaderného zdroje. Zmínil mimo jiné určení investora, práce na uzavření smlouvy mezi státem a investorem a ustavení týmu, který bude koordinovat jednání s Evropskou komisí. Rámcová smlouva s bude podle Míla hotova poměrně rychle. Druhá smlouva, na první etapu příprav stavby včetně tendru, bude složitější a bude trvat déle, dodal.
Další záležitosti podle Míla obsahuje materiál, který by měla vláda projednat 1. července a který má vytvořit podmínky pro další pokrok příprav. Míl podotkl, že pro jednání v Bruselu je potřeba mít podporu zahraničních finančních a právních institucí. Jednání podle Míla nebudou jednoduchá. "Potřebujeme dohodu o veřejné podpoře, potřebujeme dohodu o způsobu obchodního zajištění," uvedl.
Dukovany s instalovaným výkonem 2040 megawattů (MW) pokrývají pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Čtyři stávající bloky jaderné elektrárny byly zprovozněny v letech 1985 až 1987. Firma zatím měla strategii provozování těchto bloků přibližně do roku 2035. Letos uvedla, že prověřuje možnosti jejich chodu asi do roku 2045. Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik let brzdí nejasnosti o způsobu jeho financování.
Debata se dnes také týkala nově vyvíjených malých modulárních reaktorů, které by mělo být možné stavět rychleji. "Nicméně my musíme počkat, až tyto bloky budou mít licenci a bude evidentní, že jsou provozuschopné a provozovatelné," řekl Míl.
Stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech by měla zajistit firma Dukovany II, nyní se koná prověřování možných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. "My očekáváme, že by v brzké době mohlo ministerstvo životního prostředí vydat závěrečné stanovisko, které pro nás bude významným milníkem v projektu," řekl ČTK výkonný ředitel společnosti Martin Uhlíř.
Firma už také začíná zpracovávat dokumentaci pro územní řízení. Nový jaderný zdroj by podle Uhlíře měl ideálně nahradit nynější dukovanské bloky po jejich vyřazení z provozu. Jak uvedl, cena jednoho jaderného bloku s výkonem 1200 MW se v zahraničí pohybuje mezi 120 až 150 miliardami korun.